REKLAMA

Zateplovací systém z hlediska požární bezpečnosti staveb - I. díl

Správný návrh zateplení budov není jen o úsporách energií a o tloušťce izolantu. Dobře navržený kontaktní zateplovací systém musí splňovat i požadavky na požární bezpečnost. Požadavky jsou tím přísnější, čím vyšší budova je a čím výše zateplení sahá. Kde lze použít levnější polystyren a kde je již nutné použít minerální vatu? A co přesně říkají normy? V tomto článku probereme obecné zásady navrhování zateplení z hlediska požáru. V příštím díle potom představíme jednotlivá specifika pro různou výšku budov.
Zateplovací systém z hlediska požární bezpečnosti staveb - I. díl

Úspora energie a tepla je jedním ze základních požadavků na stavby, které musí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 vyhovovat jako celek zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu jejich stanovené nebo předpokládané životnosti. Stavba proto musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby její spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavba však musí být současně navržena a provedena tak, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, aby obyvatelé mohli stavbu bezpečně opustit a aby byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

Vnější kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn, označované ETICS (External Thermally Insulating Composite System>), jsou klíčovou úpravou staveb pro splnění podmínek energetické náročnosti. Požární bezpečnosti zateplovacích systémů je věnována v poslední době značná pozornost. Hlavním problémem zůstává kde a za jakých podmínek lze ještě aplikovat hořlavý tepelný izolant (například EPS - expandovaný polystyren, XPS - extrudovaný polystyren či, fenolická pěna), případně s jakými úpravami, a kde je již nezbytná nehořlavá aplikace (MV - minerální vlna).

Zateplovací systémy ETICS jsou z hlediska evropské legislativy [1] stanovenými výrobky, které musí před vlastním uvedením na trh projít procesem ověření stálosti vlastností a jejich výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce má za povinnost před jejich uvedením na trh, vydat prohlášení o shodě, resp. od 1. 7. 2013 prohlášení o vlastnostech.

Ve vztahu k návrhu a realizaci zateplení budov je třeba současně zohlednit podmínky požární ochrany staveb, které jsou obecně vymezeny v příslušných právních předpisech [3, 4, 5] a jsou pak explicitně vyjádřeny zejména v české technické normě ČSN 73 0810 [2]. Vzhledem k různým faktorům, ať již konstrukčně technologickým, tak faktorům ovlivňujícím požární bezpečnost, není splnění zmíněných technických podmínek podle stávající platné právní i normativní úpravy jednoduché. Nové a výrazně srozumitelnější řešení přináší revize ČSN 73 0810 [2], jejíž přijetí se předpokládá v prvním čtvrtletí letošního roku.

Tento miniseriál si klade za cíl přehledným a srozumitelným způsobem přiblížit hlavní principy nového přístupu k problematice zateplovacích systémů z hlediska požární bezpečnosti.

Nový přístup k vnějšímu kontaktnímu zateplování budov (kromě dřevostaveb) dle konečného návrhu revize ČSN 73 0810

Vnější zateplení provedené podle zásad stanovených touto revidovanou normou se považuje za povrchovou úpravu a může se použít v požárních pásech i v požárně nebezpečném prostoru požárních úseků téhož objektu a neovlivňuje druh stavební konstrukce (DPx) ani konstrukční systém objektu (podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804) [6, 7].

Stejně tak lze hodnotit i stávající systémy vnějšího zateplení provedené v souladu s původními požadavky norem požární bezpečnosti staveb. V požárně nebezpečném prostoru jiného objektu musí být vnější zateplení provedeno ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (dříve z nehořlavých stavebních hmot).

Zateplení vnějších horizontálních konstrukcí v ostřikové zóně

Uvedené zásady platí pro vnější kontaktní zateplení nadzemních částí všech typů objektů (výrobní objekty, nevýrobní objekty, novostavby, rekonstrukce i pro změny staveb). Tyto obecné zásady mohou však být upřesněny normami požární bezpečnosti staveb pro konkrétní charakter objektů (např. ČSN 73 0835 nedovoluje zateplení z plastů) [8].

Na zateplení částí pod terénem je kladen požadavek pouze na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu a to minimálně E. Část pod terénem (s požadavkem na třídu reakce na oheň tepelněizolačního materiálu E) může vystupovat i nad terén, a to do výšky 1,0 m. V místech svažitého terénu, kde by se tepelněizolační materiál A1 nebo A2 při vedení v jedné horizontální úrovni dostával níže než 0,6 m nad terén, může část pod terénem vystupovat až 1,5 m nad terén.

V místech vnějších horizontálních konstrukcí (balkonů, lodžií, teras), kde by odstřikující voda mohla způsobit degradaci tepelněizolačního materiálu, lze na přiléhající stěny použít zateplení podle kapitoly 2.2, a to až do výše 0,4 m nad úroveň čisté podlahy dané konstrukce a s vodorovným přesahem nejvýše 0,15 m za hranu dané konstrukce (viz obr. 1).

Pokud ucelené sestavy vnějšího kontaktního zateplení nevykazují třídu reakce na oheň A1 nebo A2, ale vykazují třídu reakce nejhůře B, je nutné v případě tloušťky tepelněizolačního materiálu větší než 200 mm zhodnotit množství uvolněného tepla z 1 m2 plochy zateplení (MJ.m-2) v návaznosti na případnou požární otevřenost ploch v souladu s článkem 8.4.5 ČSN 73 0802 [6], resp. s článkem 9.5.2 ČSN 73 0804 [7].

V případě provedení vnějšího zateplovacího systému pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2), včetně založení zateplovacího systému, nedojde k ovlivnění požární bezpečnosti, a to jak při dodatečném zateplování stávajících objektů, tak při zateplování novostaveb, bez rozlišení požární výšky.

Literatura

[1]Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a který se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS
[2] P. Boháč: konečný návrh revize ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení, PAVUS, a.s. Centrum technické normalizace pro požární ochranu, Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9, IČ 60193174,
[3] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
[4] Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
[5] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
[6] ČSN 73 0802+Z2 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty: Červenec 2015
[7] ČSN 73 0804+Z2 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty: Únor 2015

Sdílet / hodnotit tento článek

Čtěte i další díly seriálu

  1. Zateplovací systém z hlediska požární bezpečnosti staveb - I. díl
  2. Zateplovací systém z hlediska požární bezpečnosti staveb - II. díl

Z kategorie Zateplujeme si přečtěte

Havířov chystá rozsáhlé rekonstrukce bytových domů

Havířov chystá rozsáhlé rekonstrukce bytových domů

Havířov na Karvinsku chystá v létě další rozsáhlé opravy bytových domů. Modernizovat se budou domy v ulicích 17. listopadu, Mánesova a Na Nábřeží. Opravy budou stát zhruba 67,5 milionu korun, řekla ...

© Fotolia.com - Ingo Bartussek

Energetický audit domu – co přinese?

Snižování energetické náročnosti bytových domů má nejčastěji formu zateplení. Možností, jak energii uspořit, je však celá řada, mnohdy však bývají neprávem opomíjeny. V tomto článku se proto zabýváme ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist