REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Denní světlo v interiéru více o tématu

Přirozené světlo v interiéru - kolik světla dostaneme okny?

Denní světlo ve vaší domácnosti je zcela přirozená součást našeho života. A to až tak, že si jeho přítomnost a hlavně kvalitu neuvědomujeme. V interiéru ale trávíme opravdu až 80 % našeho času. To už jsme si řekli, ale máme ho po tu dobu opravdu dostatek? Když dostatek, tak v jaké kvalitě? Dnes nás bude zajímat orientace staveb a místností ve vztahu ke světovým stranám, velikost a orientace oken či typ jejich zasklení. Zmíníme i normy a legislativu.

Osvětlení má oblohovou a odraženou složkou světla

Osvětlenost denním světlem je hodnocena na základě denní osvětlenosti, která je složena z oblohové složky, odražené složky vnější a odražené složky vnitřní. Oblohová složka bývá v reále snížena vlivem světelných ztrát, jako je typ a počet skel, stínící prvky otvorů, stínící budovy a konstrukce, zaprášení oken. Střešní okna využívají ve větší míře oblohové složky, ale jsou náchylné na „nemoci“ z přemíry světla, oslnění, jasy, přehřívání a znečištění. Oblohová složka je tedy dána stranovým umístěním oken, jejich plochou, kvalitou, úhlem či sklonem zasklené plochy, mírou ztrátových vlivů, výškovým umístěním našeho bydlení a výškou okolní zástavby a stínících prvků, roční dobou, umístěním z hlediska zeměpisného. Platí obecné pravidlo, že pokud absentuje oblohová složka na okně, potom nebudou splněny požadavky denní osvětlenosti uvnitř objektu či místnosti. A už se dostáváme k oblíbenému poučení: „Kam nechodí slunce nebo alespoň oblohová složka, chodí lékař.“ V našem případě to bude oční lékař, protože si zkazíme oči…  

Schema osvětlení denním světlem – oblohová složka © Ing. arch. Petr Brandejský

Kolik světla dostaneme oknem?

Všechny pobytové místnosti musí mít výhled ven. U obytných místností je třeba zpravidla dodržet velikost ploch oken 1/8 až 1/10 užitkové plochy. Doporučuje se výška obytných místností menší nebo rovna 3500 mm. Stejně tak hloubka místnosti menší nebo rovna 6000 mm a plocha místnosti menší nebo rovna 50 m2. Více světla propustí vysoká a úzká okna, střešní okna propustí přibližně dvakrát více světla než okna svislá.

Třídění zrakové činnosti podle hodnot činitele denní osvětlenosti © Ing. arch. Petr Brandejský

Kolik světla propustí různé typy prosklení:

  • dvojsklo cca 85% světla
  • dvojsklo s pokovením cca 70% světla
  • trojsklo s pokovením cca 50 – 60% světla.

Jinou propustnost světla či prostup světla má čiré sklo, sklo barevné, vzorované, drátěné sklo nebo skleněné tvárnice. Stejně tak je ovlivněna oblohová složka odražená vnějším a vnitřním materiálem plochy, která odráží. Mám na mysli stěnu omítnutou, cihelnou, porézní, hladkou, z kamene přírodního, leštěného, z hliníku, dřeva, skla. Matné, lesklé, pokovené, barevné, světlé, tmavé - to vše má vliv na množství a kvalitu oblohové složky odražené. Kdo snad ještě stále pochybuje, může si za domácí úlohu vymalovat místnost matnou černou barvou (plochu pro odraženou oblohovou složku vnitřní) a sledovat co na to řekne jeho „slunce v duši“.

Kolik světla potřebujeme?

S intenzitou osvětlení, jasem, rovnoměrností a barvou osvětlení, úzce souvisí činnost vykonávaná v těchto místnostech. Jinými slovy hovoříme o zrakové činnosti v závislosti na množství světla a jeho kvalitě. Zrakové činnosti jsou podle zrakové obtížnosti rozděleny do sedmi tříd. Požadavky na míru denní osvětlenosti pro každou tuto třídu jsou uvedeny v tabulce.

Zde nám také pomáhá odstupňované a vícevrstvé členění fasády, protisluneční vnější clony, matné povrchy, správné doplnění umělého osvětlení a vnitřní přiclonění. Takzvané sdružené osvětlení je kombinace denního a umělého osvětlení. Dlouhodobě nestačí suplovat denní osvětlení, ale je mnohem příznivější než samotné umělé osvětlení. Sdružené osvětlení se používá v místech, kde je nedostatečné denní osvětlení a je třeba ho doplnit umělým osvětlením (např. v šatnách, jídelnách, kuchyních, koupelnách a zasedacích místnostech). Sdružené osvětlení může být trvalé a přechodné. Podle rozsahu celkové nebo lokální.

S přibývající hloubkou místnosti je třeba využívat i speciálních pomůcek pro lepší distribuci světla. Jsou to různé odrazné plochy, zrcadla, optické hranoly, prizmatické plochy, solární skla, skleněné tvárnice a speciální žaluzie. Tyto „vychytávky“ umožňují usměrnění světla a prosvětlení místností s hloubkou do 8 m. Stejně tak lze prosvětlit místnosti pomocí světlovodů a světlíků. To vše bude ještě na pořadu v dalším dílu našeho povídání. Tohle vše, co zde bylo zmíněno, postihuje norma pro obytné budovy ČSN 73 0580 -2 - Denní osvětlení budov.

Dříve používaná geometrická kritéria poměru plochy oken a podlahové plochy místnosti byla ve druhé polovině minulého století nahrazena světelnětechnickými kritérii. Základy geometrických kritérií pochází z 16. století, autorem je renesanční architekt Palladio v díle Čtyři knihy o architektuře.

Světlo v místnosti a souvislost se světovými stranami

Výpočet osvětlení – čili vliv oblohové a odražené složky, orientace ke světovým stranám neovlivní. Nicméně je jasné, že z hlediska intenzity světla v místnosti to bude jiné, zda do okna svítí slunce či nikoli. Proto se podíváme na doporučenou orientaci oken, platící pro naši zeměpisnou polohu.

Vyjdeme z kritérií pro pasivní domy, což je taková dnešní „módní“ meta, která se částečně opírá o požadavky legislativy naší i EU a je poplatná rozumnému úspornému řešení. Tato kritéria lze vztáhnout k rodinnému či bytovému domu obecně.

Ideální řešení tohoto typu bydlení z pohledu světelné pohody:

  • souvislý, minimálně členitý tvar
  • největší plochy oken na jih případně na jihovýchod nebo jihozápad, nejmenší na severní straně
  • solární zisky nesnižované zastíněním okolní zástavbou, terénem či nevhodně umístěnou pergolou
  • vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností umístěné s ohledem na světové strany.

Tato kritéria určují další souvislosti. V segmentu jihozápadním až severozápadním, stejně jako v segmentu jihovýchodním až severovýchodním, je dobré pracovat se vzrostlou a střední zelení pro přirozené zastínění proti nízkému slunci. Jižní fasáda by měla být bez přistínění. Vztah domu a místností ke světovým stranám, ke slunci, má úzkou souvislost s mírou a kvalitou denního osvětlení.

© Ing. arch. Petr Brandejský

Co nám obecně přinášejí jednotlivé světové strany:

Severní strana je studená, bez dlouhodobého slunečního světla, poskytuje však výhodné rovnoměrné osvětlení bez oslnění.
Na tuto stranu je vhodné umístění vstupních prostor, chodeb, schodišť, garáží, koupelen, WC, kuchyní, pracovnen, dílen a ateliérů.

Východní strana je v létě příjemná svými teplotami i ranním prosluněním, v zimě je strana chladná. Vhodná je pro umístění ložnice, kuchyně, jídelny, pracovny apod.

Jižní strana je nejcennější ze světových stran. V zimě je slunce nízké a poskytuje hluboké proslunění místnosti. V létě je slunce vysoko, místnosti jsou prosvětlené méně.  Tato strana je vhodná pro situování obývacího pokoje, obytné kuchyně, jídelny, herny dětí, terasy apod.

Západní strana je v létě odpoledním sluncem značně ohřívána, je třeba clonit jak před teplem a nerovnoměrným prosvětlením. V zimních měsících je vystavena hlubokému proslunění. Je vhodná pro umístění obývacího pokoje, obytné haly, obytné kuchyně, jídelny, herny dětí, terasy apod.

Pokud stavíme nový dům rodinný nebo bytový, můžeme si říct svoje do orientace jednotlivých místností ve vztahu ke světovým stranám. Jde o teplo (solární zisky) a naše diskutované světlo. To je v případě, že můžeme promluvit do uspořádání místností (potažmo orientaci domu) před jeho realizací. Pokud se ocitneme ve stávající zástavbě, nemáme leckdy na výběr. Potom je třeba vzít zavděk uspořádáním, dopracovat vše stínící technikou u „přehřáté a přesvětlené“ strany, dostatečnou izolací u strany „chladné“, rozptýlením nerovnoměrně nasvícené, „oslněné“ strany, přisvětlením vnitřních „nedosvětlených“ částí např. světlovody, volbou doplňkového přisvětlení umělým světlem, vhodnou barevností a texturou ploch.

Nepředpokládám, že budete bourat stěny bytu nebo části stávajícího domu, pokud se řízením osudu ocitla místnost na jiném místě, než je obvyklé dle doporučení. Pokud máte jednopokojový byt s ložnicí na západ a další obytná místnost je kuchyně, potom není zbytí. Co nejde vyřešit, neřešme! Je to pouze doporučení a dokonce vám spousta odborníků doporučí uspořádání, které často zdaleka nereflektuje to, co jsme si zde řekli. Neberte, prosím, tyto informace jako dogmata.

© Jürgen Fälchle - Fotolia.com

Ke zmíněným normám patří pro úplnost:

Osvětlení - přirozené (přírodní) - umělé (zajištěné umělými zdroji světla) - sdružené (kombinace obou) denní osvětlení - sluneční světlo rozptýlené atmosférou (oblohové světlo) oslunění - sluneční světlo přímo dopadající základní normy čsn 73 0580-1 Denní osvětlení budov – základní požadavky (+ ČSN 73 0580-2 pro obytné budovy,...- 3 pro školy,...- 4 pro průmyslové budovy) ČSN 36 0020-1 Sdružené osvětlení – základní požadavky ČSN 73 0581 Oslunění budov a venkovních prostor ČSN 73 4301 Obytné budovy... atd.

Ing. arch. Petr Brandejský

Ing. arch. Petr Brandejský prošel projekcí BVV, pracoval na „volné noze“, podílel se na řešení interiérů v kuchyňském studiu i firmě zabývající se komplexními službami v oblasti návrhů kancelářských celků a realizací logistického uspořádání. Vyučoval na Pedagogické fakultě MU v Brně obor „Grafika a digitální fotografie“. Od r. 2008 pracoval jako hlavní architekt nadnárodní společnosti v oblasti investiční výstavby. Po návratu na „volnou nohu“ se zabývá mimo zmíněných činností i inspekcí nemovitostí a odbornými recenzemi.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Denní světlo v interiéru

  1. Přirozené světlo v interiéru - úvod
  2. Přirozené světlo v interiéru - jaký má vliv na naše chování
  3. Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov
  4. Přirozené světlo v interiéru - kolik světla dostaneme okny?
  5. Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov
  6. Přirozené světlo v interiéru - střešní světlíky
  7. Světlovody – jak fungují a kam se používají
  8. Přirozené světlo v interiéru - odrazné plochy
  9. Jak dostat do budovy denní světlo: Atria, pasáže, bazilikální osvětlení

Mohlo by vás zajímat

Přirozené světlo v interiéru - střešní světlíky

Přirozené světlo v interiéru - střešní světlíky

Střešní světlíky jsou jedním z mnoha typů prosvětlovacích prvků, které se používají převážně u průmyslových a zemědělských objektů. Své uplatnění najdou ale i ve stavbách pro bydlení. Zde především v ...

Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov

Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov

V interiéru trávíme více než tři čtvrtiny našeho života a světelná pohoda s přirozeným světlem je prostě nezbytností. Význam denního světla pro lidský organismus a pro naše zdraví je nezpochybnitelný ...

Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov

Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov

Denní světlo ve vaší domácnosti je zcela přirozená součást našeho života. A to až tak, že si jeho přítomnost a hlavně kvalitu neuvědomujeme. V interiéru ale trávíme opravdu až 80 % našeho času. To už ...

Přirozené světlo v interiéru - úvod

Přirozené světlo v interiéru - úvod

Světlo je základním prvkem pro vnímání věcí a prostoru okolo nás. Vždyť vše co vidíme, není nic víc než odraz světla od předmětů, domů, rostlin, lidí. Celá architektura je formována s ohledem na ...

JAK KOUPIT BYDLENÍ

Příručka Jak koupit bydlení

E-book: Příručka ZDARMA!

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Jak plánovat opravy a finance? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška