REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Velká Australská zeď - přírodní rezidence uprostřed pouště

Velká čínská zeď měří na délku se všemi svými odbočkami 8851 kilometrů. Velká západo-australská zeď je dlouhá jen 230 metrů, ale její vybudování způsobilo podobný rozruch, jako kdysi zahájení stavby ve staré Říši Středu.

Kromě totožného stavebního materiálu a užitého konstrukčního postupu toho obě mnoho společného nemají. Historická předloha se rodila déle než tři století, zatímco australská vznikla v úzkém rozpětí dvou let. A zatímco ta první byla vybudována, aby od sebe různé lidi oddělila, ta od Protinožců by je mohla spíše spojovat dohromady. Projekt The Great Wall of WA je určen k sezónnímu obývání, a namísto nedobytných hradeb představuje moderní dvanácti-domek.

Ekologická rezidence uprostřed pouště

Odpůrci řadové zástavby teď mohou mít žně. Dvanáct stejných obydlí sloučených za sebou, vlastně jeden dlouhý had identických obytných jednotek. Jak odporné – kam se poděla nápaditá architektura? Opravdu? Hlavní architekt, Luigi Rosselli si dal ale zatraceně záležet na tom, aby vytvořil něco unikátního. Ona západo-australská Velká zeď je totiž vybudována ze stlačené (zhutněné) hlíny, a překryta (či spíše zasazena do) písečnou dunou.

Před vašimi zraky se prostě nachází moderní a přitom ekologické bydlení, které v sobě kombinuje charakteristiky zanořených „hobitích“ domů, zelené střechy, alternativního stavebního materiálu. A přitom si nic neodříká ze standardů současného letního rodinného domu (pokud tedy stojíte o výlet do pustiny Západního teritoria, místa s největším výskytem jedovatých živočichů na Zemi).

Hlína, to je oč tu běží

Stavby hliněných domů máme povětšinou geograficky spojeny spíše s rozvojovými zeměmi, kde se nedostává konvenčních stavebních materiálů. Ale přitom to není tak dávno, co se stlačené země využívalo i na jihu Francie, ve Španělsku a Portugalsku. Upravená zemina je totiž neuvěřitelně tvárný materiál, který zažívá poslední léta ve světě svou renesanci.

Rosselli jen v Austrálii předvedl, co všechno je možné s pomocí stlačené hlíny smíšené s jíly, štěrkem a pojivovou slámou vytvořit. Hlína se ukázala být pro západoaustralské teritorium jako ideální stavební materiál. Všudypřítomná, levná, tvárná. Navíc tady obsahuje vyšší podíl jílovitých částic (a vyšší podíl železa), a ani o písek tu nemají nouzi.

Úkryt před horkem

Tento materiál navíc působí jako ideální tepelná izolace vůči extrémnímu klimatu, a objekt sám je schopen teplo akumulovat a přes noc „vychladnout“, aniž by své obyvatele upekl. Jak bylo zmíněno prve, i když projekt The Great Wall of WA vyhovuje požadavkům na stálé obývání, není k němu primárně určen.

Slouží k sezónnímu ubytování zaměstnanců zemědělské farmy, honáků dobytka. Majitel objektu ale zvažuje i mimo-sezónní nabídku ubytování pro turisty, které láká divočina severozápadního teritoria. Základním a nosným prvkem celé stavby je 230 metrů dlouhá zeď, ze které vedou oddělení jednotlivých domků. Stěny jsou vytvořeny ze zdí silných 450 mm.

Materiál je všude okolo

Jíly na stavbu byly získány z výkopu studny, písek je prakticky všudypřítomný, štěrk pochází z nedalekého řečiště. Tato skutečně lokální paleta materiálů pomohla vytvořit živoucí obraz okolní krajiny, který tvarově, barevně i svým pojetím přesně zapadá do místa určení. Součástí objektu je dále multifunkční společenský prostor, zasedací místnost a kaple.

Kaple oválného tvaru je situována poněkud stranou, a dotváří pietní charakter místa. Vedle ní se totiž nachází i malý rodinný hřbitov, na kterém už více než sto let odpočívají předci současného majitele. Kaple měla být původně koncipována jako otevřená do stran, ale kvůli písku byla nakonec zakryta.

Dům jako obraz okolní krajiny

Jednotlivé rezidence sdílejí společnou krytou verandu, ale vnitřně propojeny nejsou. Jejich zadní trakty jsou „pohřbeny“ v písečném přesypu, který slouží jako ideální tepelná izolace. Celý objekt Dlouhé zdi je orientován severo-jižním směrem, tak aby se chránil před prachovými bouřemi. Ke klimatickému komfortu přispívají i hluboké střešní přesahy a markýzy. Jsou navrženy tak, aby slunce v průběhu nejteplejší části dne nemělo přístup do vnitřních prostor, a lidé si mohli užívat stínu a chladivého vánku. Předsunutá pergola je vytvořena z recyklovaného vrtného potrubí.

Samotné vybavení interiéru doplňuje charakter stavby. Vnitřní prostory jsou „střízlivé“, zařízené jednoduše. Designérka Sarah Foletta vsadila na přírodní materiály a robustnost nábytku.

Technické parametry stavby

Název projektu: The Great Wall of WA
Lokalizace: severozápad Západního teritoria, Austrálie
Architektonické studio: arch. Luigi Rosselli
Vedoucí architekt: Luigi Rosselli
Projektový tým: Kristina Sahlestrom, Edward Birch, David Mitchell
Návrh interiéru: Sarah Foletta
Dodavatel stavby: Jaxon Construction
Příprava stlačené zeminy: Murchison Stabilised Earth Pty Ltd
Strukturální inženýring: Pitchard Francis
Environmentální poradce: Floyd Energy

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto:  Casey Dunn

Rodinný dům v nehostinných horách vyniká kontrasty

Do krajnosti nehostinný terén, který si jako místo pro rodinný dům vybral klient studia Hazelbaker Rush přiměl architekty učinit radikální řez. Ostré oddělení stavby od okolí ale bylo nezbytnou podmínkou: Tam, kde končí dům, začíná pustina.

Třípatrová budova z jílu a stlačené hlíny stojí ve Švýcarsku

Třípatrová budova z jílu a stlačené hlíny stojí ve Švýcarsku

Zdi vyrobené ze stlačené zeminy, v kombinaci s dřevěnou rámovou konstrukcí a obklady, výrazné prosklené plochy. Zástin vegetace a k tomu těsná blízkost vodní hladiny. Tak vypadá Návštěvnické centrum Švýcarského ornitologického institutu, místo kam se lidé jezdí kochat výhledem na tvory, kterým odnepaměti patří nebe.

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Slaměný dům - ekologicky pojaté bydlení na okraji Prahy je lákavou představou pro mnoho stavebníků. Postavit na úzkém pozemku u Kunratického lesa stavbu ze dřeva a slámy a ještě v pasivním standardu nebylo nic jednoduchého. Jak si s tím poradili architekti z Nature Systems?

Dům přírody Litovelského Pomoraví

Dům přírody Litovelského Pomoraví

Dům přírody Litovelského Pomoraví se skládá z areálu Sluňákov, který je pojednán jako galerie v přírodě, a zahrady a infobodu Šargoun s expozicí včelařství. Úpravy areálu vycházejí ze základního ideového konceptu 7 bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví.

Pavilon v Tchaj-pej: stavba s respektem k přírodě

Pavilon v Tchaj-pej: stavba s respektem k přírodě

Tři pavilony veletržního paláce v Tchaj-pej, jež byly slavnostně otevřeny při příležitosti mezinárodní výstavy květin v roce 2010, se staly ztělesněním toho, co dokáže architektura, moderní technologie a touha po provázanosti s přírodou. To vše díky profesionálům z architektonického studia Bio-Architecture Formosana.

REKLAMA