Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Kam kráčíš sídliště? Provokativní zamyšlení nad budoucností panelových sídlišť

Máme za sebou půldruhého desetiletí tzv. humanizací sídlišť. Nateklo do nich několik miliard korun z veřejných rozpočtů a další miliardy soukromého spolufinancování. Jaký je výsledek? Sídliště už nejsou šedivá. Tzv. panelová šeď se změnila v cosi, co z dálky působí spíše jako barevné kostky stavebnice nahodile rozházené po dětském pokoji.
Kam kráčíš sídliště? Provokativní zamyšlení nad budoucností panelových sídlišť

Co přinesly tzv. humanizace?

Zda tato „pastelová revoluce“ přispěla k větší individualizaci panelové výstavby, po níž volali její obyvatelé, a především vnesla-li do prostředí sídliště vyšší estetickou kvalitu, je (více než) diskutabilní.

Díky jiným dotacím se opravila a veselými barvami vyšňořila také stávající dětská hřiště a přibyla hřiště nová. V otevřených prostranstvích se zelení, tzv. parcích, mohou návštěvníci šlapat po nových chodnících a posedávat na nových lavičkách. Přibyly i nějaké stromy. Jestli tyto úpravy udělaly sídlištní parčík parkovitějším, je jiná otázka.

Neslučitelná stanoviska?

Stále více architektů říká, že tyto úpravy jsou spíše kosmetické a proto nemohou vyřešit základní problémy sídliště: monofunkčnost, fádní a často naddimenzovaná veřejná prostranství (která tak jsou často spíše řídce využívanými zbytkovými prostory), nečitelnost prostředí postrádajícího základní prvky městskosti. Chceme-li řešit tyto problémy, nemůžeme se zabývat pouze povrchovou vizáží sídlišť, ale musíme chirurgicky zasáhnout do jeho hmoty a urbanistické struktury.

Drtivá většina obyvatel sídliště ovšem po dočtení posledního souvětí začne bít na poplach. Pozor, pozor! Do našeho sídliště chce vtrhnout tlupa projektantů, chce tady bourat a celé to tu přestavět. Neboli chce změnit k nepoznání místo, ve kterém po desetiletí žijeme, a co je ještě horší, chtějí to tady ZAHUŠŤOVAT. Slovo zahušťování (tj. vytváření kompaktnějších sídelních struktur) se stalo téměř synonymem obav rezidentů z dalšího stavebního rozvoje na sídlištích.

Střetávají se tak dva těžko slučitelné přístupy: hledání cesty k větší městskosti a heterogenitě těchto celků (v očích odpůrců nepřijatelného „zahušťování“) a zachování statu quo (neboli zakonzervování stávající ne-městské struktury). Na pořádnou (doufejme, že jen slovní) šarvátku je tedy zaděláno.

Spíš nepřesné argumenty

Architekti volající po změně přístupu k revitalizacím sídlišť se ve své argumentaci dopouštějí několika omylů či nepřesností. Poukazují na to, že podobné zásadní přestavby sídlištních celků (obytných souborů) byly úspěšně realizovány v západoevropských zemích, a proč by se tedy nemohly osvědčit u nás. Čtenářům se zájmem o takové příklady doporučuji podívat se na webové stránky projektu Fakulty architektury ČVUT v Praze www.sidlistejakdal.cz.

Opomíjejí při tom ale několik zásadních faktů. Tím prvním a patrně nejdůležitějším je vlastnická struktura. Zatímco v radikálně transformovaných západoevropských obytných souborech je obvykle většina bytového fondu v majetku obce, česká sídliště jsou typická tím, že drtivá většina bytového fondu je roztříštěna mezi stovky i tisíce soukromých vlastníků sdružených v SVJ. Získat souhlas těchto vlastníků s významnějšími stavebními zásahy do jejich vlastního domu anebo pro výstavbu v jeho těsném sousedství bude velmi obtížné.

Již proto, že česká sídliště, jichž by se tato transformace pravděpodobně týkala, nejsou sociálně slabými či dokonce vyloučenými lokalitami, ale díky příznivému poměru ceny a kvality bydlení, dobré dostupnosti, volnému prostoru, okolnímu přírodně rekreačnímu zázemí (jistě bychom našli řadu dalších důvodů) představují stále poměrně oblíbenou formou bydlení středních vrstev. Rezidenti, politici i pracovníci veřejné správy rozhodující o dotacích tak mohou namítnout: Proč bychom měli měnit něco, co (zatím) docela dobře funguje? Máme na tuto otázku daty dostatečně podloženou odpověď?

Třetím neopomenutelným faktorem je otázka politické průchodnosti určitého kroku. O jakýchkoliv dotacích (bez nichž se tak významné projekty téměř jistě neobejdou) budou vždy rozhodovat politici; volení zástupci, kteří dobře vědí, že každý třetí volič v ČR žije v paneláku a v řadě měst je podíl těchto voličů ještě výrazně vyšší. Dobře také vědí, jak se většina těchto voličů staví k vytváření kompaktnějších sídelních struktur v sídlištních lokalitách (rozuměj k „zahušťování“). Lze si tedy snadno spočítat, jak moc se budou zdráhat takové projekty podpořit.

Kudy z toho ven?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Lze však alespoň naznačit přibližný směr. Je nutné se obrátit od rýsovacích prken, na nichž si kreslíme, jak by to mohlo být, ke klíčovým aktérům (státní správě, samosprávám, rezidentům) a ptát se jich, za jakých podmínek a s jakým zdůvodněním by pro ně bylo přijatelné v některých sídlištích k významnějším transformacím přistoupit. Dokud nebudeme mít na tuto otázku uspokojivou odpověď, nejsou ony výše zmíněné vize jak dál ničím více než akademickým cvičením.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ podpořeného Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód projektu: DF13P01OVV018. Cílem pětiletého projektu (2013 - 2017) je výzkum a dokumentace vybraných panelových sídlišť v ČR, postižení historických, kulturních a sociálních aspektů při percepci těchto celků v minulosti i přítomnosti a vytvoření vzdělávacích modelů k jejich prezentaci.

Více o projektu na www.panelaci.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Původní zástavba zmizela, nahradily ji paneláky. Město se s tím vyrovnává dodnes

Původní zástavba zmizela, nahradily ji paneláky. Město se s tím vyrovnává dodnes

Je to problém mnoha našich měst. V těsné blízkosti historického centra, v širším středu byla postavena paneláková sídliště. V druhé polovině minulého století v rámci řešení bytové krize a pod tlakem modernistických myšlenek bylo takto přetvořeno mnoho českých a slovenských měst. Jak takový urbanismus vypadá? A co…

Zdroj: Fotolia.com - Manuela Manay

Bezpečnost na sídlištích: Základní principy

Jaké jsou základní principy bezpečnosti sídel a jak si z hlediska bezpečnosti obytného prostředí stojí panelová sídliště? Co je to objektivní a subjektivní bezpečnost? Jak bezpečná či nebezpečná jsou sídliště a jakým formám hrozeb a kriminality musí jejich obyvatelé nejčastěji čelit? Jak lze přispět ke zvýšení…

Kam kráčíš sídliště? Stanou se ze sídlišť ghetta?

Kam kráčíš sídliště? Stanou se ze sídlišť ghetta?

Stanou se ze sídlišť ghetta? Tato otázka zazněla v českých médiích již mnohokrát. Pokud vím, oslovení odborníci (sociologové, sociální geografové, urbanisté) vždy odpověděli, že výrazná většina sídlišť má nakročeno k tomu, aby se prudkému socioekonomickému úpadku vyhnula a ghetta či slumy se z nich v příštích…

Kam kráčíš sídliště? Jak využít volný prostor mezi paneláky?

Kam kráčíš sídliště? Jak využít volný prostor mezi paneláky?

Sídliště – někomu se z beztvarého rozlehlého a těžko udržovatelného prostoru mezi vysokými budovami dělá nevolno. Jiný bude oponovat, že na sídlišti, právě díky tomuto volnému místu, mají kde děti kopat fotbal, je tam dost stromů a lepší vzduch než v uzavřených ulicích města. Kde se vlastně vzala tak revoluční…

Praha 13 se opět postavila proti stavbě domů nad metrem Lužiny

Praha 13 se opět postavila proti stavbě domů nad metrem Lužiny

Vedení Prahy 13 se postavilo proti plánované výstavbě nad stanicí metra B Lužiny. Podle radnice jsou stavby předimenzované a zhoršily by dopravu a životní prostředí. ČTK to sdělil mluvčí Prahy 13 Samuel Truschka. Společnosti Lužiny Alfa a Lužiny Beta tu chtějí začít příští rok stavět dva domy, jedna ze dvou variant…

Karviná zrenovovala za 18 mil. Kč. další sídlištní plochu

Karviná zrenovovala za 18 mil. Kč. další sídlištní plochu

V Karviné skončila renovace další sídlištní plochy. Zhruba stovka nových parkovacích míst, malé náměstí s relaxačními zónami i dětská pískoviště celkem za 18 milionů korun přibyly na sídlišti poblíž Základní školy Mendelová v městské části Hranice. Většinu nákladů renovace pokryla evropská dotace, řekla mluvčí…

V Hradci Králové bude výstava o panelových sídlištích

V Hradci Králové bude výstava o panelových sídlištích

S historií a současností čtyř panelových sídlišť ve stotisícovém Hradci Králové se mohou lidé seznámit na výstavě Příběh paneláku. Volně přístupná venkovní expozice se otevře v pondělí odpoledne na náměstí 28. října. Bude mít podobu stylizovaného panelového městečka složeného z šesti volně stojících prvků z lehčeného…

REKLAMA