Přehrát audio verzi
Starý dům minulost nechal za sebou. Stal se novým objektem
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Když se v malebném portugalském údolí Vila Nova de Gaia začali zabydlovat první lidé, nerozhlíželi se po okolí, aby své domy stavěli stejně. Kdepak, hezky se přidrželi toho, co znali sami a bylo pro ně současné. Stavěl tedy nejlépe, jak dovedli. Nepodhodnocovali vlastní záměr, nenapodobovali minulou praxi. Snažili se být moderní. Byť tedy to „moderní“ obnášelo vše, co patřilo ke kolonizační vlně v regionu, spadající k počátkům 18. století. Což tedy znamená úplně jiný stavební styl a materiálové technologie, které jsou dostupné dnes.
Ten proces pak vlastně zopakovali i architekti ze studia Silverline, kteří se tu loni pustili do práce. V principu. Tedy bez potřeby opakovat minulost, v kontextu všeho dostupného a „možného“, které přináleželo k roku 2025. Dá se to považovat za přístup neotřelý. Možná až kacířsky znesvěcující. Jenže tady nebyla památková ochrana v hlavní roli. A i tady platilo, že to není tolik o tom, co děláte, ale jak to děláte.
Architektonická rehabilitace. Dům byl sice pěkný, ale nesmyslný. Přestavěli ho podle svých představ
přečíst článekNový dům pro staré místo
I když se architekti pohybovali na úrovni historizujícího souboru staveb z 18. století, pracovali v místě tak, že se minulosti neprotivili. Jen k ní přistavěli nový, moderní a funkční dům. Který chytře napojili na celek. A to se určitě nedá považovat za hřích. Už proto, že tím dodali tolik potřebnou využitelnost i stavbám v těsném okolí. Jimi navržený dům, zvaný dnes Casa do Engenho, je tedy zasazený do zemědělského pozemku ve Vila Nova de Gaia.
Lokalita je charakterizována mírnými svahy, je součástí zastavěného souboru z předminulého století, který se skládá z hlavní rezidence, obdělávaných ploch, mlatu, studní a malých hospodářských budov. Jednou z těch budov je (tedy, spíše byl) starý „mlýn“. Tento doplňkový objekt, původně určený už jen k pořádání rodinných setkání a oslav, měl rigidní a roztříštěnou organizaci, která omezovala jeho funkčnost a každodenní život.
Ta stavba měla potenciál z hlediska svého umístění, návaznosti na ostatní objekty. Sama ale vyhovující nebyla. Proto bylo třeba, aby objekt podstoupil náležitou transformaci. Aby zmizel a vrátil se, jako objekt docela nový. Jiný. Už to není mlýn, nic takového ani vzdáleně nepřipomíná. Je to prostě Casa do Engenho, nový dům na místě starého mlýna. Návrh je založen na kompletní transformaci interiéru, přičemž se zachovává „jen“ strukturální integrita a vnější architektonický výraz mizí.
Čtení fasády bylo upřesněno regularizací metrik a zavedením nových okenic, které zajišťují pohodlí a flexibilitu při regulaci jasu. Ačkoli je budova formálně propojena s hlavním domem, nabývá autonomie a vlastní identity a prosazuje modernější a kontrastnější jazyk. Intervence upřednostňuje vizuální propustnost, přirozené světlo – zejména ze západu – a prostorovou kontinuitu, která rekonfiguruje způsob bydlení.
Promyšlený znovu od počátku
Spodní patro koncentruje sociální zóny v souvislém prostoru: obývací pokoj, jídelna a kuchyň jsou rozděleny do fluidního a jednotného prostředí, které se vyznačuje teplou materiálností dřeva. Posuvné panely umožňují úpravu vztahu mezi kuchyní a obývacím pokojem a zajišťují tak otevřenost nebo soukromí dle potřeby. Toto patro zahrnuje také prádelnu, spíž, servisní koupelnu, garáž a hlavní apartmá vybavené šatnou, koupelnou a lázeňskou zónou s přímým přístupem ven.
V horním patře se nacházejí dva apartmány a velký obývací pokoj, všechny s přístupem na balkony. Šikmá střecha zahrnuje strategicky umístěná střešní okna pro zajištění přirozeného osvětlení. Rozkládá se za hranicemi a vytváří krytý venkovní prostor, který zlepšuje využití prostoru a zároveň poskytuje ochranu před sluncem.Původní schodiště bylo zachováno, byť tedy jen z hlediska svého umístění. I to je totiž docela nové. Představuje jeden z ústředních a symbolických prvků projektu. Stupně schodiště pomáhají prodloužit podlahu vstupní haly a kontrastují se zbývajícími dřevěnými schody, které působí jako lehký a moderní kontrapunkt a dodávají rytmus a kontinuitu cestě spojující společenské a intimní části domu.
Casa do Engenho se povznáší nad to, co bylo. A činí tak s obdivuhodnou lehkostí. Materiálnost finálního provedení čerpá z přírodních prvků, které jsou schopny „dialogu s preexistencí“. Tedy tím, co tu bylo prve. Pro samotné interiéry ale platí, že důraz byl kladen na vnitřní prostorovost. Architektonický návrh upřednostňuje kontinuitu, plynulost a vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím.
Staré prakticky zmizelo, nahradilo je nové. Po té rozsáhlé intervenci budova přestává být doplňkovým prostorem a přebírá vedoucí roli v rodinném životě. Casa do Engenho se znovu rodí s vitalitou, smyslem a pohodlím. Paměť místa uchovává tím, že zabírá totožný prostor. Svůj potenciál ale nehledá v minulosti, projektuje se a promítá se do budoucnosti.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Mill House, Casa do Engenho |
| Typ projektu: | komplexní transformace, přestavba na rodinný dům |
| Architektonické studio: | Silverline |
| Lokalizace: | Madalena, Vila Nova de Gaia, Portugalsko |
| Vedoucí architekt: | Eduardo Soares & Jorge Prata |
| Projektový tým: | Beatriz Ferreira, Nelson Amado |
| Návrh interiéru: | Joana Poças |
| Dodavatelé materiálu: | DL Cozinhas, Melt81Studio, Microcrete |
| Klient: | Soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2025 |
| Užitná plocha: | 517 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek