• ESTAV.cz
• Architektura
• Moderně ale s citem. Jak rekonstruovali a přistavěli venkovské sídlo

Prohlédnout fotogalerii25 fotografií

Právě na něm rozpracovala londýnská architektonická kancelář, Studio McW, několikafázový projekt postupné rekonstrukce. A s výsledky oné první fáze se už architekti stačili pochlubit. Skutečně mají čím, protože Follyfield pozornost zaslouženě přitahuje. Je ze stavebního hlediska přesně tím „tradičním“ kamenným sídlem, které by skutečně mohlo sloužit jako dějiště románu.

Objekt sám přitom není v kontextu anglického venkova a hrabství Cambridgeshire z nejstarších, jeho stávající podoba je vázána „jen“ k počátkům 18. století. Dům sám o sobě nabízí lehce pod 500 metrů čtverečních užitné plochy, ale první fáze rekonstrukcí se týkala spíše „menších úprav s širší návazností“, a postihla jen asi pětinu, 90 metrů čtverečních, celého objektu.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Moderně, ale s citem

Dům Follyfield je úzce provázán s památkovou zónou nedalekého Peterborough. V roce 2019 se sem přestěhovali noví majitelé, rodina z Londýna, aby byli blíž svému rozvětvenému příbuzenstvu. Studio McW bylo pověřeno „programovou aktualizací“ tradičního domu, aby jej oživili v moderním, kosmopolitním duchu. A přitom samozřejmě zachovali jeho historické kvality.

Není bez zajímavosti – pokud jste tu už o pár realizacích z Anglie četli – že prakticky u žádné z nich nechybí úprava kuchyně. Ani Follyfield v tom nebyl výjimkou. Angličané jsou zjevně schopni smířit se s kubaturou svých stísněných ložnic, ne zrovna kvalitním zateplením vlastních domů i nedostatkem prostupu přirozeného světla, ale své staré kuchyně už prostě vydýchat nemohou.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Tady měla vzniknout kuchyně nová – prosvětlená a prostorná. Navázaná na jídelnu kombinovanou se společenskou místností, ideálně v návaznosti na upravený dvůr či terasu. Z takového zadání vyplývalo, že noví majitelé by třeba rádi hostili návštěvy na nějaké garden party, a řazení prostoru mělo odpovídat reprezentativní obsluze. Navýšení ubytovací kapacity mělo reagovat na fakt, že za rodinou sem budou jezdit příbuzní a další hosté, kteří se mohou pohodlně zdržet až do rána.

Materiál a měřítka

Architekti k domu přisadili tři sedlové přístavby různého měřítka, které velmi vkusně reagují na proporce stávajícího objektu, a prolínají vloženou současnou architekturu s venkovským rázem místa i nedaleké vesnice. Kritické otázky se pojily s výběrem vhodného materiálu.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Opracovaný kámen se docela nabízel, ale šéfarchitekt Greg Walton se rozhodl sáhnout raději po pálených cihlách. I ty jsou v původním objektu hojně zastoupeny, a lépe rozvíjí možnosti „modernizace“. Největší přístavba tedy byla postavena z cihel, aby doplnila stávající kamennou část nemovitosti.

Druhá podobná je na dům napojena pozinkovanou sedlovou střechou, uvnitř se nachází kuchyně a část obytného prostoru. A do třetice, poněkud bokem, je pak nová garáž. U té byl jako stavební materiál kámen využit v plné míře, i proto, že nemusí být zateplená. Kamenivo na ni pochází z „regenerovaného“ kamene v místě stavby, ze starých zídek. Doplňuje jej ještě světlé dřevo.

Záměr, materiály a dispoziční řešení pochopitelně musely ladit s běžným provozem domu. Follyfield skutečně není z nejmenších – nabízel pět ložnic, čtyři koupelny u pokojů, velkou „hlavní“ rodinnou koupelnu, obývací pokoj, dvě technické místnosti, hernu, starou kuchyň s útulnou, přijímací pokoj, botník a dvojgaráž.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Posun uvnitř domu

Přístavby musely tento plán akceptovat a posunout k větší kvalitě bydlení. Což při takovém množství prostoru nebylo úplně snadné. Architekti to řešili přeorientováním srdce domu, které jako vnitřní těžiště života rodiny v domě posunuli a přemístili skoro o 30 metrů. Stala se jím ona nová kuchyně.

Její otevřený prostor (s velkým betonovým kuchyňským ostrůvkem odlitým na místě), návaznost obývacího pokoje a jídelny, z ní učinil klíčový bod rekonstrukce interiéru starého domu. Změna proti minulosti je to radikální, ale umenšují ji konzervativně laděné černé skříňky, dubové parkety, klenutý strop a odhalené trámy.

Místnost zkrátka i přes svou novost nepopírá souvztažnost k domu s minulostí. Za dveřmi z matného černého dřeva se pak nachází „odbočka“ technické místnosti, a hned vedle je schodiště do nového pokoje pro hosty, které se nachází na vrcholu nové přístavby. Pokoj pro hosty je také součástí nové garáže, a funguje samostatný apartmán – vlastní kuchyní a koupelnou – jako místo k odpočinku mimo hlavní dům.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Follyfield dává smysl v detailech – nové části jsou postaveny z hliněných cihel štíhlého formátu v jemné pískovcové barvě, které decentně ladí se stávajícím zdivem. Architekti navrhli zapuštěné prahy se zkosenými detaily stěn, které usměrňují pohledy a dodávají fasádě nového křídla nečekané, minimalistické potěšení.

Ale líbí se i jako celek. Jde na něm vidět, že propojení je klíčovou myšlenkou celkové organizace. Přístavba nově definuje půdorys domu tvaru písmene L, čímž zlepšuje prostorový tok a propojení se zahradou. Architekti si dali záležet i na „vstupní sekvenci“ přičemž zachovali původní foyer jako formální vstupní dveře, zatímco nové boční dveře a botník zajišťují snadný každodenní přístup z garáže a příjezdové cesty.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Stará dobrá zahrada

Nový půdorys také nabízí užší propojení s rozlehlou zahradou. Na ní se vyřádili krajináři z ateliéru Claire Greener Landscapes. Ti si velmi považovali toho, že ve svých hrubých obrysech zahrada nesla stopy původního uspořádání z 18. století. Takže prý obnovili „intimitu terasové zahrady“ s novou cihlovou terasou a vodním prvkem, na kterou navazuje venkovní zábavní prostor, který přes obrovské posuvné skleněné dveře přechází přímo do kuchyně.

Tolik k první fázi rekonstrukce, na kterou v budoucnu naváže ještě reorganizace druhého podlaží (měly by se tam objevit dvě upravené dětské ložnice) a přístavba v západním křídle, kde by měla vzniknout nová hlavní ložnice.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Už teď je ale patrné, že architekti ze Studio McW odvedli na Follyfield pořádný kus práce. Je to ukázka citlivého přístupu a zajímavých nápadů. Dům z 18. století nebyl změnami poškozen nebo narušen, jeho hodnota – funkční, uživatelská – se tím jen navýšila.

Klienti si pochvalují, že díky práci architektů vznikl dům, ve kterém se cítí velmi dobře a jsou na něj náležitě hrdí. A těší se, že další fáze rekonstrukce bude stejně dobře promyšlená.

Foto: Lorenzo Zandri, Mariell Lind Hansen

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata