Dům, stojící v natolik poklidné vilové čtvrti, a obklopený hustou zelení, že by se dal klidně považovat za nějakou zbohatlickou vilku, vyrůstal na předměstí Workumu dlouho. Se stavbou se započalo v polovině šedesátých let, a dokončen byl až v letech sedmdesátých. Jeho někdejší majitel, lékárník, si tu užíval prodloužených víkendů a dovolených. A v této podobě, odrážející módu starou padesát let, přečkal objekt vlastně až do dnešních dní. Kdy si jej – jako bydlení na důchod – vyhlédl postarší manželský pár.
Když na důchod, tak pro budoucnost
Nemovitost se jim líbila umístěním, blízkostí zeleně a vody, cenou. Ovšem pokud šlo o její obytné kvality, měli určité výhrady. Chtělo to rekonstrukci, a to na mnoha úrovních. Nešlo jen o to, že dům byl poněkud ošuntělý. Problematické bylo už jen provedené stavby, neadaptované na současné normy efektivity a úspornosti. A lidé v důchodu netouží po tom, aby za energie připláceli víc, než skutečně musí. V případě nových obyvatel to bylo víc než jen přání, ale velmi konkrétní představa.
Už proto, že klientem byl strojní inženýr, který sám sebe popisuje jako celoživotního nadšence do moderních technologií. A chtěl, aby mu bydlení na důchod sloužilo jako přehlídka těch vymožeností, o nichž celý život četl a studoval je. Pochopitelně si přál předělat všechny stávající instalace v domě. A také jiné zateplení, uplatnění širších možností v oblasti obnovitelných zdrojů energie, podporu elektromobility. Pro architekty ze studia BETA se tím započal velmi zajímavý příběh.
Ústřední roli v něm hrál dům, který byl sice starý a nemoderní, ale díky sérii jejich zásahů se stal základem pro současnou architekturu. A posloužil jako vynikající platforma pro technologie, jež se stávají realitou. Tím se kontext rekonstrukce „vilky pana lékárníka“ stal velmi podnětný a inspirativní, protože postihuje možnou proměnu i těch objektů, které jsou funkčně za zenitem. Dokládá, že i dům ze 70. let může vyhovovat novému využití, a lze jej adaptovat k přechodu na novou energii.
Otevřený k přírodě, diskrétní k okolí
Práce architektů započala tradičně, definováním vztahů vlastní stavby k okolí. Její širší návaznosti, napojení, krajinný vjem. Poté se soustředila na dílčí fáze rekonstrukce, která místy skutečně musela jít hluboce ke stavební podstatě věci. A nakonec se vše sladili tak, aby zajistili postaršímu páru bydlení „odolné“ vůči scénářům budoucnosti.
Chtěli menší dřevostavbu ve městě. Úřadu se dům zdál malý, požadoval větší. Architekti si s tím poradili
přečíst článek„Dům byl trochu svérázný, ale ne bez šarmu,“ popisuje šéfarchitekt Evert Klinkenberg. V přízemí se nacházel dostatek prostoru pro obytnou část i spaní, takže byl velmi vhodný pro budoucí potřeby klientů. Velkým kladem bylo to, že prostorný pozemek leží přímo u říčního kanálu, který se napojuje na přírodní rezervace IJsselmeer a Waddenzee (zapsané na seznamu UNESCO). A obě tyto oblasti jsou oblíbenými místy k trávení volného času manželů.
Proto bylo zřejmé, že se stavba bude v rámci možností orientovat k vodě a výhledu na rezervace. A přitom jej ze stran bude stínit a zakrývat zdivočelá zahrada. Ačkoli při stavbě zůstalo jen málo nezměněno, ambicí architektů bylo v podstatě replikovat záměry původního návrhu, a navázat na ně tvůrčím způsobem. Původní schéma domu tvořilo sled dvou do sebe zapadajících čtverců a tvořilo základ pro nové uspořádání v úrovni terénu.
Hlavní objem teď obsahuje obytné prostory, které jsou nyní otevřeny novým konstrukčním schématem. Tato část se „kryje“ pod charakteristickou stanovou střechou. Pyramida střechy ční směrem ke kanálu – je orientačním bodem – ale směrem k přístupové cestě je nezřetelný. Nově vloženým prvkem je „třetí čtvercový segment“ - bezbariérová terasa, která je chráněna objemem stavby a navazuje se na zahradu.
Pro spokojené stáří
Obydlí vyniká svou přehledností, snadnou orientací. Napomáhá tomu kompletně prosklená fasáda. Ta mile zdůrazňuje hluboký vztah domu a obyvatel s venkovním prostředím. Ven se dá projít velkými posuvnými okenními rámy. Těžké a holé betonové sloupy zakrývají hliník okenních rámů, a tak vyvolávají dojem, že se stanová střecha nad objektem vznáší. Je to poměrně neortodoxní řešení. A zdaleka ne jediné. Zaujme třeba výrazný okulus střešního okna, stejně tak i zbytnělé svody vody, okapy.
I když v barevné paletě převládá šedo-bílá a kovová, lze tu vypozorovat hned několik zajímavých textur. Strohost betonových sloupů vyvažuje norská křemennou podlahu, hladkost pečlivě vyskládané břidlicové střechy, pocitové teplo sálající z dřevěné paluby terasy.
Po rekonstrukci je stavba vynikajícím příkladem obydlí pro postarší obyvatele. Přehlednost – to, že z jedné místnosti můžete sledovat okolí, aniž byste tam museli vážit dlouhou cestu – konektivita – napojení místností skrze interiér i exteriér, to, že si dveře na zahradu najdete v každé místnosti přízemí… a hlavně je prostor bezpečný, nenáročný. A soběstačný.
Elektrárna pod vlastní střechou
Na tom už si pochopitelně dal záležet majitel, který si skutečně vyhrál. Pod jeho vedením se garáž stala miniaturní elektrárnou. Naistalován je zde elektrický rozbočovač, nabíjecí stanice pro elektromobil a velkým zásobníkem tepla. Odtud se hybridní tepelné čerpadlo připojuje jak k venkovnímu vzduchu, tak k sezónnímu tepelnému zásobníku, uloženému 150 metrů hluboko ve fríské půdě. K napájení tepelného čerpadla na střeše garáže nechal osadit 36 solárních článků s výkonem s výkonem 10,8 MWh/A, které poskytují domácnosti dostatek energie pro celoroční soběstačnost.
Příroda, udržitelnost a nezávislost, to vše jsou hodnoty, kterých si obyvatelé váží. A daly jim vyniknout i v domě, který už měl to nejlepší za sebou. Chytré a úsporné technologie nemusí být vyhrazeny jen pro moderní novostavby, smysl dávají i u starších obydlí.
Údaje o projektu
| Název projektu: | House TC |
| Typ projektu: | rekonstrukce a modernizace rodinného domu |
| Architektonické studio: | BETA office for architecture and the city |
| Lokalizace: | Workum, Frísko, Nizozemsko |
| Vedoucí architekti: | Evert Klinkenberg, Auguste van Oppen |
| Projektový tým: | Henry Holmes, Ryan Dougan |
| Strukturální inženýring: | Linek |
| Dodavatel stavby: | Agricola Bouw |
| Dodavatelé materiálu: | ORAMA |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 339 m2 |
| Zahájení projektové fáze: | 2017 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Náklady: | 450 000 € |
Sdílet / hodnotit tento článek