Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Evakuace výškových budov - problém, o kterém se raději nemluví

Nemusíme být právě fandové katastrofických filmů, jako je například Skleněné peklo (1974), abychom dospěli k poznání, že tradiční varianta „vertikální“ evakuace výškových budov se stává komplikovanou. I když se s rostoucí výškou mrakodrapů snaží architekti i sami stavitelé ve větší míře pracovat s žáruvzdornými materiály a konstrukcemi, samotná technika úniku nedoznala výrazných změn. Své o tom ví i výzkumníci z amerického Národního institutu standardů a technologií (NIST), kteří se okrajově na evakuační plány výškových budov soustředí.
Evakuace výškových budov - problém, o kterém se raději nemluví

Odborníci z NIST se totiž jako první v průběhu devadesátých let pustili do mapování únikových tras ve výškových budovách, a na bázi dostupných technických a uživatelských údajů (například délka koridorů, velikost vstupních dveří, počet zaměstnanců na každém patře) se pustili do počítačové simulace optimálních evakuačních cest. Jak ale nyní sami připouštějí, samotné mapování modelové situace neodpovídá reálnému chování lidí uvnitř budovy stižené požárem či zemětřesením. „Není to jen o procesu zpracování dat, ale o psychologii lidí z masa kostí v kritické situaci,“ zaznívá z NIST. A například události související s teroristickými útoky dokládají, že model a realita se silně rozcházejí. Jaká jiná řešení se tedy nabízejí?

Podle NIST je v první řadě zapotřebí ustoupit od verze vertikálního úniku, kdy se lidé z nejvrchnějších pater pokouší dostat na úroveň ulice. Zajímavou variantou jsou „skybridges“, visuté mosty a průchody, propojující budovy na úrovni vyšších etáží. Jako příklad uvádí budovu Petronas Towers v Kuala Lumpur, které umožňují přechod na úrovni čtyřicátého patra. Určité východisko nabízí „bezpečnostní místnosti“, od okolní struktury izolované schránky, které umožní lidem uvnitř přežít hodiny, ačkoliv ve zbytku budovy zuří požár. Důraz se klade ale i na výcvik personálu uvnitř budovy. Lidé z NIST zmiňují, že ani pravidelná protipožární a evakuační cvičení nemají často za důsledek kratší reakční dobu lidí uvnitř budovy, spíše naopak. „Alarm často považují jen za další cvičení, a doba od signálu po okamžik, než se skutečně rozhodnou jednat, se pohybuje od 120 vteřin po desítky minut.“

I vysokopodlažní administrativní budovy, kde mají dobře proškolený personál, mají problém. Díky svému „open-office“ pojetí se zde požáry šíří neskutečně rychle. „Skutečnou výzvu pro evakuační plány pak představují nemocnice a zdravotní centra, kde se vyskytují lidé a pacienti se sníženou mobilitou,“ doplňuje NIST. Evakuační výtahy a protipožární schodiště tu, podobně jako u výškových budov, dlouho stačit nebudou.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Tkanina udrží nebezpečné kusy při zemětřesení

Jak udržet budovy pohromadě i při zemětřesení

O přežití jednotlivce v případě zemětřesení rozhodují vteřiny. Zůstat uvnitř hroutící se budovy znamená jistou smrt, ale ani záchrana na otevřeném prostoru ulice není samozřejmá. Padající trosky, skleněné střepy, ostrohranné kusy bortícího se materiálu. Inženýři z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT) proto…

Výtahem až do nebes a dál

Výtahem až do nebes a dál

Světový lídr v průmyslu výtahů a eskalátorů – společnost KONE dodá super výtahy do mrakodrapu Kingdom Tower (Věž království). Ta se s výškou přes jeden kilometr stane po dokončení nejvyšší budovou světa a trumfne tak nynější vysokou krásku Chalífovu věž v Dubaji se 160 patry.

REKLAMA