REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Příliš těžká města. Světové metropole se propadají. Kolik váží město?

Akumulace milionů lidí na pouhé desítky kilometrů čtverečních rozlohy měst se dosud jevila být spíše technickým problémem, jehož řešením se zdálo být rozšíření měst do výšky. Jenže s výškou metropolitních věžáků a mrakodrapů se také neúměrně zvyšovala setrvalá zátěž staveb na podloží. A výsledek? Velká města po celém světě se propadají. Pomalu, ale jistě.
Zdroj: AdobeStock - oben901
Zdroj: AdobeStock - oben901

Hodí se zmínit, že v současnosti žije 40 % lidské populace ve velkých sídlech na pobřeží. Proto je taky růst hladiny oceánů takové téma: v roce 2050 by si velké vlny mohly dojít pro každého druhého obyvatele planety Země. Jenže tenhle problém nepramení jen z tání ledovců kdesi na pólech, ale i z toho, že města „sesedají“ svou vlastní vahou do podloží. Zatímco oceány nenápadně stoupají o 2,5 milimetru za rok, města se v hrubém ročním průměru noří o 8-10 milimetrů hlouběji.

Oceány možná stoupají, ale města ještě rychleji klesají

Což není úplně legrace, když zvážíme, že aglomerace Tokia je dnes o 4 metry níže, než na počátku 20. století, a o dva metry níže se za stejnou dobu dostala i Šanghaj nebo Bangkok. Regionální extrém pak představuje Jakarta, která teď sesedá po 10 centimetrech ročně. Pomáhá jí s tím nezpevněné podloží i abrazivní vliv mořských proudů. Stane se ale pravděpodobně jednou z prvních novodobých metropolí, jež bude kompletně přesunuta. Města Indonésie a Malajsie jsou vůbec extrémními příklady, protože jejich zasídlení a tempo výstavby se akcelerovalo až v posledních letech. A proto je aktuální pokles tak patrný.

V Africe je tento efekt skoro neznatelný, evropská města se až na výjimky (Benátky) drží tempa 2-4 milimetrů ročně. Situace se tedy není univerzální, a velmi záleží na stabilitě podloží, lokálních podmínkách a samozřejmě, váze „nadloží“. Přesných propočtů je přitom nedostatek, už pro neskromný objem dostupných údajů. Pionýrskou studií, která může posloužit jako podklad pro další takové metodiky, nyní přispěli američtí geologové.

Zdroj: AdobeStock - ketanbhatZdroj: AdobeStock - ketanbhat

Metropole váží miliony tun

Ti zprvu řešili, proč (za cenu nemalých nákladů na rekonstrukci) klesá sanfranciské letiště do svého podloží tempem 4 mm ročně. Odpověď byla prostá: je to nejtěžší objekt v celém městě, vystavěný na velmi porézní hornině. Z geologických map se dalo vyčíst, že na podobném podloží se ale nachází větší část zasídlené Sanfranciské zátoky, přičemž v některých partiích tu již řeší klesání o 3,5 centimetrů ročně. Následovaly propočty kompletní váhy města a jeho obsahu, z něhož největší díl pochopitelně měly stavby pro 7,5 milionů obyvatel aglomerace. A výsledek?

Váha nadloží tu činí 1,6 bilionu kilogramů (zhruba tolik co 8,7 milionů naložených Boeingů 747). Což je dost na to, aby docházelo nejen k sesedání, ale dokonce i k prohnutí litosférické desky nebo jejím zlomům. Prohnutí je přitom tou horší variantou, protože by mohlo vyvolat „skluz“ o 80 -300 milimetrů. Přičemž se nedá úplně odhadnout, nakolik je takový scénář jen katastrofickou teorií, a na kolik se může blížit realitě.

Města nicméně rostou, a lidí v nich přibývá. Spolu s tím se zvyšuje i váha a tlak, vyvíjený proti podloží. A v některých geologicky nestabilních regionech to může být ve výsledku mnohem větší problém, než stoupající hladina moří. Protože nic neroste donekonečna, a města i civilizace se umí hroutit vlastní vahou.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA