REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Příběh starého shořelého kostela v Gutech dospěl do svého konce. Je novým začátkem

Stavba repliky vyhořelého dřevěného kostela Božího těla v třinecké části Guty vyšla na 33 milionů korun. Náklady na obnovu památky zničené úmyslně založeným požárem platila pojišťovna a výnos z veřejné sbírky. Vyhlásila ji třinecká radnice a na účtu se sešly téměř čtyři miliony korun. Řekl to mluvčí Ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda. V kostelíku se o víkendu konala první bohoslužba. Apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Martin David při ní požehnal varhany, zvony a vysvětil celou stavbu. Zaznělo i slavnostní Te Deum.
Kostel v Gutech - fotodokumentace požáru, foto: HZS
Kostel v Gutech - fotodokumentace požáru, foto: HZS

"Dřevo na výrobu šindelové krytiny v hodnotě 800.000 korun darovalo Biskupství ostravsko-opavské, město Ostrava zase přispělo částkou 300.000 korun na pořízení tří nových zvonů. Město Třinec zorganizovalo veřejnou sbírku pro obnovu stavby, poskytlo zdarma prostory pro uložení trosek kostela," vyjmenoval Siuda pomoc, kterou při obnově poskytly další instituce.

Kostel byl znovu vybudován jako věrná replika původní stavby z první poloviny 16. století a za použití tradičních řemeslných postupů. "Pro stavbu bylo použito 450 metrů krychlových jedlového dřeva, 150 metrů krychlových smrkového dřeva pro dřevěný šindel a přes deset metrů krychlových dubového dřeva," uvedl vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek, který obnovu kostela koordinoval.

Několik století starou památku zcela zničil úmyslně založený požár v noci z 1. na 2. srpna 2017. Ihned po požáru bylo podle Kotáska nutné zajistit potřebnou projektovou dokumentaci. Po zkušenostech s obnovou vyhořelého kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové oslovilo biskupství architekta Antonína Závadu z Valašského Meziříčí. Ten společně se synem projekt na obnovu kostela zpracoval. Stavbu pak dostalo na starost Tesařství Papšík z Hošťálkové na Vsetínsku. Řemeslníci kostel nejdříve sestavili na dvoře firmy, po vydání stavebního povolení jej zase rozebrali na jednotlivé trámy a převezli do Gutů.

Replika zvenku, moderní uvnitř

Nová stavba je po obnově zvenku k nerozeznání od té, která shořela. Interiér se ale od původního liší. "Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený movitými kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl architekt Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, například malba zábradlí kůru a provedení úprav stěn presbytáře. Samotné vybavení kostela, především oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně,“ řekl Kotásek.

Nový gutský kostelík má ale i něco navíc, co dřívější stavba neměla. Je vybaven elektrickým protipožárním zařízením, napojeným na hasičský dispečink. Novým technickým vybavením kostela je rovněž nádrž na požární vodu s objemem 24 metrů krychlových. "Kostel je oproti původní stavbě vybaven také plnohodnotnými varhanami od polské firmy Zych. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků. K novému vybavení patří rovněž čtyři zvony," upřesnil Kotásek.

A právě zvuk varhan byl jednou z prvních věcí, kterou účastníci slavnostní bohoslužby dnes slyšeli. Na začátku obřadu ale byl kostel zavřený a uvnitř bylo zhasnuto. Obřad tak začal venku tím, že pomocný biskup předal místnímu faráři klíče a ten kostel otevřel. Následovalo požehnání novým varhanám a právě při této příležitosti zazněl poprvé jejich zvuk. V dalších částech obřadu biskup požehnal i zvonům a posvětil oltář. Uvnitř svatostánku mši sledovalo pět desítek hostů.

O obřad svěcení byl mezi veřejností zájem

Na obřad svěcení a na mši svatou se do kostela dostali jen pozvaní hosté. Kapacita svatostánku a platná epidemická opatření neumožnila vstoupit do interiéru většímu počtu lidí. Dalších asi 200 věřících sledovalo obřad před kostelem, kde byla instalovaná velkoplošná obrazovka. Zájemci z řad veřejnosti se do nového kostela mohli podívat až po skončení bohoslužby, která začala v 10:00 a trvala bezmála dvě hodiny.

"Jsem moc rád, že se kostelík podařilo obnovit. Je to moc pěkná a precizní práce," řekl Alois Ďubek z Ostravy, který se na obřad přijel podívat. Během mše se do kostela nedostal, prohlédl si jej až po jejím ukončení. "Zdá se mi o něco menší a postavený blíže k plotu. Kříž, který byl postavený před kostelem a při požáru neshořel, je pověšený na zvonici. To se mi líbí," doplnil.

Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017. Krajský soud v Ostravě poslal za zapálení kostela tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. Nejvyšší trest dostal mladík, který akci vymyslel. Nejnižší trest soud uložil chlapci, který budovu zapálil, v době činu nebyl plnoletý. Osmiletý trest dostal řidič, který je na místo přivezl.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární…

REKLAMA