REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Dům s výkladní skříní do dvora propojuje interiér s nebem

Zatímco většina vlastníků domů si přeje, aby případné rozšíření jejich nemovitosti hladce a takříkajíc bezešvě navázalo na původní stavbu, klienti z Londýna to protentokrát pojali opačně. Z nitra domu nechali směrem do dvora vybublat dočista nový a zřetelně odlišený objem přístavby, která se k existenci hlásí nápadným shlukem geometricky pravidelných rámů.
Zdroj: Gilbert McCarragher

Dům v řadové zástavbě ulic jihu Londýna, zajímavější snad jen svou trochu širší viktoriánskou terasou dvora. Takový byl výchozí bod, z nějž se jeho majitelé chtěli vydat na cestu, na jejímž konci mělo být citelné rozšíření užitné plochy. A také prosvětlení jinak lehce klaustrofobního bydlení. Nástrojem potřebné inovace se stalo odstranění zadních zdí, a jejich navázání na novou pravidelnou strukturu. Prosklených rámů z oceli. To, spolu s vystupňováním interiéru, mělo nečekaně pozitivní efekt. 

Rozšířit, ale také totálně změnit

Projekt rekonstrukce, přelívající se z interiéru do dvora, probíhal na několika úrovních. Vytvářely se tu nové hranice, římsy, terasy, nášlapné stupně a přechody. Spolu s nimi pak přibyla po stránce designu hravá grafika, hloubka textur, barvy. To vše se záměrem, aby povrchové úpravy doplnily a definovaly nové pojetí interiéru, v němž se hravě prostor vnitřní střetává s vnějším. Unikátní průnik zahrady, světla a vzduchu dovnitř domu se stal, slovy architektů: „příkladem překvapení, intimnosti i dramatu.“

Foto: Gilbert McCarragher

Přitom se musí nechat, že lidé ze studia  Bureau de Change skutečně dostáli svému jménu, a administrovali svým projektem změnu bydlení k nepoznání od původního stavu. Frame House se stal velmi podnětným příkladem toho, co Londýňané chtějí. Většina z nich totiž žije v poměrně unifikovaných domech viktoriánské éry, a citelně jim chybí ona vzletná modernost. Té bylo v tomto konkrétním případě dosaženo skutečně na všech úrovních.

Co je tu nového a navíc? V patře přibyla jedna hlavní ložnice, studovna, v přízemí pak celý pokoj pro hosty. Přízemí bylo rozparcelováno do tří výškově rozrůzněných ploch. A samozřejmě, je tu kompletně nová terasa. Co zmizelo? Šeď, fádnost a únavný stereotyp.

Foto: Gilbert McCarragher

Dům, který objevujete postupně

Nechtěli jsme ale, aby dům vyjevil všechna svá tajemství příchozím hned najednou. A tak lidé prostupující Frame House postupně objevují nové, nenavázané prostory,“ popisuje Billy Mavropoulos, spoluzakladatel studia. Od vstupní haly se prostor rozšiřuje a prosvětluje, směrem ke kuchyni, a postupně sestupuje až k obývacímu pokoji s jídelnou, ústícím na terasu. Tady už vizuálnímu dojmu plně dominují kubistické tvary vestavěných kostek okenních rámů, prodlužujících kontury budovy.

Obývací pokoj přitom není veden v jedné linii, ale je členěn na prostor s odlišně vymezenými funkcemi a úrovněmi. Přestože jsou nově zrekonstruované prostory mnohem tlumenější než původní obytný prostor, je mnohem živější díky začlenění terasy. Ta je velmi nekonvenčním příkladem vloženého prvku, který do jisté míry zpochybňuje standardní řešení plánování přístaveb. Ony „výkladní skříně“ vybíhají z kontury domu pod úhlem 45°, a svou vnitřní geometrii si zachovávají bez ohledu na okolní zástavbu. 

Foto: Gilbert McCarragher

Změna, která inspiruje

Taková přímočarost se ale vyplatila, protože pomohla domu vyrůst novým směrem. „Tyto pravidelné rámy vyplněné sklem a artikulované skrze své strohé kovové konstrukce těží z paradoxů stability i prodyšnosti. Přidávají váhu a současně vylehčují rozšíření prostor. A dávají do domu proniknout přirozené světlo, z různých stran a v odlišné intenzitě, v průběhu celého dne,“ popisuje Katerina Dionysopoulou, spolutvůrkyně projektu.

Tam, kde narážíme na místnosti spíše neveřejné, soukromé a domácí, setkáme se s tlumenějšími tóny a hlubšími texturami. Světlo a lehčí tóny pak definují zóny kontaktní. Toto nenápadné členění probíhá jak horizontálně, tak i vertikálně. Frame House je prostě neustálým zdroje překvapení. Je „materiální cestou za sebou následujících vizuálně stimulujících místností.“

Foto: Gilbert McCarragher

Údaje o projektu

Název projektu: Frame House
Typ projektu: rozšíření, rekonstrukce interiéru
Architektonické studio: Bureau de Change
Lokalizace: Londýn, Velká Británie
Vedoucí projektu: Billy Mavropoulos, Katerina Dionysopoulou
Dodavatel stavby: Argyll
Krajinářský design: Tulip Landscapes
Klient: soukromý investor
Využitelná plocha: + 160 m2
Realizace, finalizace: 2020

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Agnès Clotis

Jak se staví domov? Rekonstrukce malého domu z historického Bordeaux

Město, s předlouhou historií, které voní slaným mořským vzduchem a vínem. Bordeaux. Romantický fenomén, perla historické architektury chráněná UNESCO, kulturní a univerzitní centrum. Krása. Když ale přijde na obyčejné žití, zase tak veselé to tu není. Záměry stavebních rekonstrukcí tu musí podléhat přísným pravidlům,…

Zdroj: Pedro Kok

Dům architekta vypadá jako krabice s překvapením uvnitř

Sympatická parcela stojící v rohu rezidenční zástavby, vymezená profilem probíhající silnice a ze dvou stran obstoupená již existujícími domy. K tomu jako příjemný bonus fakt, že se zrovna nacházíme ve slunném brazilském São Paulo. Co víc si přát? Snad jen trochu soukromí, na kterém si klient a současně architekt v…

REKLAMA