REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Dům přestavěli ze stavebního odpadu. Nyní se hrdě hlásí ke své minulosti

V případě renovace tohoto rodinného domu se množství stavebního odpadu limitně blížilo nule, protože byl prakticky všechen zužitkován v jádru opravované stavby. Výsledkem je moderní bydlení, které se ke své minulosti hrdě hlásí.

Nejprve krátký úvod do výtvarného umění: věděli jste, že roláž patří k základním technikám koláže? Vezmete prostě několik obrázků, naporcujete je skalpelem na několik částí, a všechny je pak poslepujete dohromady. Přímo z definice je: „Výtvarného účinku je dosaženo rozvinutím původního obrazu v ploše, vzájemným prolnutím dvou obrazů, dynamickým posunem, vytvořením nového neiluzivního prostoru.” A pak je tu ještě verze roláže, takzvaná kubománie, kdy je obraz rozdělen proužky v obou směrech a znovu složen ze čtverců v novém změněném pořadí. Na místě je samozřejmě otázka, jak tohle výtvarné okénko souvisí s architekturou. Ale to už je otázka na australské PHOOEY Architects.

Vycházíme z původnosti, jen měníme místo a účel

Právě ti byli postaveni před výzvu, kterou nemohli odmítnout, ale současně se ani nedala brát moc vážně.  Je totiž velmi těžké přistupovat k renovaci památkově chráněného domu ve starém dobrém Melbourne tak, aby ona renovace a posun stavby do současnosti neuškodil původnímu vzhledu. Pokud prý má být naplněna podstata obnovy, zákonitě k nějakému narušení dojít musí. Viktoriánské domy z koloniální éry jsou prostě ve své podstatě něčím charakteristické, a snaha udělat je jiné jim tyto rysy bere. Architekti z PHOOEY chápou, že točitá schodiště a místnosti s extrémně vysokými stropy prostě dnešnímu modernímu stylu bydlení nesedí. A tak se rozhodli, i kvůli památkové ochraně, zažádat při dalekosáhlé renovaci výjimku. Kvůli umění.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Surrealistická mánie

Stavební odbor jim vyšel vstříc: umění je totiž něco, co pozvedává hodnotu zástavby, a těch originálních viktoriánských památkově chráněných domů tu zase tak málo nemají. Navíc se tak dal celý projekt uchopit jako stabilní instalace, která měla prověřit, nakolik je možné dodat historickým domům v současnosti žádaný parametr udržitelnosti. Architektům pak již nic nebránilo, aby se mohli pustit do přetvoření stávajícího dvoupatrového domu s minulostí do podoby „na míru stavěného“ stylového rodinného bydlení s malou zahradou. A to umění?

PHOOEY Architects se pokusili přestavět dům podle pravidel výše popsané kubománie. Umění a architektura tak přichází k obyvatelům v jednom společném balení. Jenže pozor, umění i architektura mají svá vlastní pravidla, a není zase tak snadné vytvořit z na pohled líbivé hříčky solidní bydlení.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Více světla a méně stěn

Původně byl dům přístupný z přízemí tmavou, dusnou chodbou, umístěnou pod točitým schodištěm. Působilo to dost stísněným, depresivním dojmem. Na tom samém místě se nyní otevírá nová prostorná vstupní hala, která těží ze slunečního svitu, které sem klesá víceúrovňovým prostorem. Vstupní hala a schodiště se tu stalo tunelem, kterým proudí čerstvé povětří, a provětrává tak všechny místnosti nad sebou. Projekt se funkčně opírá o tři úrovně přeplánováného domu, které ale dostaly nový smysl a využití. A také design. Protože veškerý materiál z demolic byl opětovně zapracován do stavby. Cože?

Každý kousek má svůj příběh

Ano, všechny ty cihly z vybouraných příček, balustrády, kovová zábradlí s dřevěnými obrubami, staré okenice a rámy dveří tu našly své nové místo. Můžeme tomu říkat recyklace, ale architekti dávají přednost termínu kubománie. Protože veškerý demoliční materiál byl do stavby opětovně začleněn jako nespojité dílky trojrozměrné koláže. Čímž dodaly původním prvkům dočista jiný význam.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Část původního schodiště se stala závěsný lustrem, který se spouští dolů napříč patry. Některá okna se stala stěnou, zábradlí můžeme vidět jako součást obložení v podkroví nebo dětských postelích. Část kování starých dveří znovu ožilo jako úchyty v kuchyni. Jiné kovové prvky nalezly uplatnění v podobě ochranného síťování. A nová mise čekala i část břidlicových střešních tašek, které zahnízdily na vnější fasádě.

Dvorek pro radost, panely pro užitek

Existující zadní část domu s dřevěným přístěnkem, která byla architekty shledána jako nevyhovující a dysfunkční. Proto byla vyčištěna, nahrazena sympatickým dvorkem. „Je to mnohem útulnější, i když jsme se pořád nezbavili větší části dláždění,“ doplňují PHOOEY. Protože těmito zásahy nevyhnutelně utrpěla energie domu a roztříštila se jeho paměť, byl materiál z demolic využit pro vytvoření nové fasády z červených cihel. Jednotlivé výřezy cihel byly sestaveny do podoby čtverců, některé pootočeny a trochu surrealisticky uspořádány. Tyto zvláštní záplaty pak dodaly fasádě velmi nevšední vzhled šachovnice.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Šachovnice s neomezenými možnostmi

Dům se tak dočkal velmi výrazné přeměny, ale v zásadě pořád nesl ve svém objemu ty samé prvky. Jen se změnilo jejich uspořádání a význam. Ano, je opravdu zvláštní dívat se na nezvyklé žluté dlaždičky, které původně obkládaly stěny v přízemní chodbě, jak nyní zdobí vstup do obývacího pokoje. Je to dost retro, ale není to nepříjemné.

Dům, který byl svým provedením již nekonzistentní, byl rozdělen na komponenty, s jejichž pomocí jsme vytvořili malé uzavřené kapsy naplněné potenciálem,“ zaznívá z PHOOEY. Své se tu udělalo i pro udržitelnost. Nechybí tu termální kolektory, ohřívající užitkovou vodu a vodosběrné nádrže, jímající dešťovku. Jsou ale chytře maskovány v tělese střechy, takže nejsou ze stran a z ulice viditelné.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Hra s fotkami i se skutečností

Renovace obydlí v udržitelném duchu, s využitím surrealistických technik kubománie, znamenalo znovu-použít a znovu-vynalézt účel pro řadu zdemolovaných částí, a to ještě před jejich demolicí. Architekti se prostě museli na staré věci dívat novým pohledem. Trochu si vypomohli tím, že disponovali balíkem digitálních fotek místností, a s pomocí různých filtrů a grafických programů odstraňovali jednotlivé komponenty, vytvářeli jejich překryvy a hledali nová uplatnění. Působí to dojmem hry umělců, ale nad rámec artové kompozice bylo třeba ji hrát podle tvrdých pravidel architektury.

Kuriozitou je, že řada ze zachráněných odpadních materiálů byla up-cyklována (využita pro nepůvodní účel) ale bez nějakého zakrytí jejich původního účelu. Netradiční design je tím ale hezky vyvážený: mezi nově začleněnými prvky se totiž objevují ty původní, což vytváří zvláštní harmonii mezi starým a novým. Zaclonění oken, konzolové zajištění stěn, využití vzorů dřeva v kuchyni, v tom všem minulost renovované stavby znovu ožívá.

Foto: Peter Bennetts Photographer

Údaje o projektu

Název projektu: Cubo House
Typ projektu: Atypická renovace
Architektonické studio: Phooey Architects
Lokalizace: Melbourne, Austrálie
Projektový tým: Emma Young, Peter Ho , Adam Gordon, Jessie Cook, Rob Chittleborough, Helen Duong, Anne-Claire Deville, Lucinda Arundel
Dodavatelé stavby: Conterno Group
Krajinářský návrh: Simon Ellis
Strukturální inženýring: Perrett Simpson Stantin
Klient: Soukromá osoba
Využitelná plocha: 410 m2
Počet pater: 3+1
Rok dokončení: 2013

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Yohei Sasakura

Rodinný dům s terasou, která není ani venku, ani uvnitř

Zajímavý příklad moderní rezidenční architektury, která je v daném případě specifická svým konstrukčním řešením. Nabízí prvek vzájemně se prostupujících stěn z různých materiálů v řešení polootevřených prostor. K tomu ovšem tradiční ložnice a nábytek v retro stylu, jehož rustikální nádech je formován tradičně ...

zdroj: Ekodům o. s.

Dva bratři architekti tvoří pasivní domy z přírodních materiálů

Podívejme se na souhru v rodině architektů a jejich tvorbě. Jsou to dva bratři, každý však vede svůj vlastní ateliér. Jména, která jsou v oblasti stavitelství z přírodních materiálů i pasivní a nízkoenergetické výstavby dobře známá: Aleš a Jan Brotánkovi. Podívejme se na jejich dvě drobnější stavby: Rodinný dům od ...

Zdroj: Fotolia.com - fulcanelli

Stanovisko ČKA k návrhu zákona o ochraně památkového fondu

Ministerstvo kultury předložilo na počátku července 2019 k projednání novou verzi návrhu památkového zákona s názvem „zákon o ochraně památkového fondu.“ Návrh není zásadně odlišný od jeho podoby zamítnuté poslaneckou sněmovou v červenci 2017, neliší se tedy ani stanovisko ČKA.

REKLAMA
REKLAMA