REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Kotelnu pro nemocnici navrhl architekt Karel Prager. Hurá dovnitř!

První říjnový týden již tradičně patřil architektonickému svátku, festivalu Den architektury, který stihli ještě organizátoři uspořádat před zákazy hromadných akcí. Díky akci Hurá dovnitř! bylo možné navštívit několik desítek jinak nepřístupných budov. Jednou z nich byla také nenápadná technická stavba na pražském Albertově. Navštivte s námi tento skrytý klenot, jehož autorem není nikdo jiný než Karel Prager.
Pragerova kotelna - foto Tomáš Kovařík

Na rohu Wenzigovy a Sokolské ulice na pražském Albertově stojí stavba, které by si náhodný kolemjdoucí sotva všiml, snad nebýt čtveřice komínů tyčících se k nebi. Jedná se o plynovou kotelnu, která zásobuje teplem Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Budova zakončená pyramidální střechou a komínem se čtyřmi průduchy pochází z rýsovacího prkna Karla Pragera. Jméno této osobnosti poválečné architektury si mnozí spojí především s budovou Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Nové scény Národního divadla nebo nové budovy Národního muzea – bývalá budova Národního shromáždění.

Ačkoliv nyní stojí stavba kotelny poněkud osaměle, nemělo tomu tak být. Byla součástí mnohem ambicióznějšího plánu na dostavbu fakultní nemocnice. Ten vypracoval v roce 1987 a měl se skládat z dvou areálů obklopující neogotickou budovu porodnice U Apolináře, kterou navrhl v 2. polovině 19. století architekt Josef Hlávka.

Otevřený vnitřní prostor určený pro technologie je podestami rozčleněn na tři podlaží. Foto Tomáš Kovařík

Velkolepé vize levitujících pavilonů

Vize Karla Pragera byla skutečně velkolepá. Nové pavilony tvořily třípatrové struktury tvořící pravoúhlou síť koridorů s atrii mezi jednotlivými kříženími. Celá tato struktura měla být vyzdvižena na podnožích a doslova levitovat, aby byl prostor pod nimi průchozí a mohl být využit pro zeleň. Tento princip je pro Karla Pragera koneckonců typický. Svou představu „města nad městem“ realizoval v případě nové budovy Národního muzea, kdy v letech 1967 – 1974 vyzdvihl kanceláře a jednací síně tehdejšího Federálního shromáždění nad budovu bývalé burzy za pomoci Vierendeelova nosníku. Nebo v případě nerealizovaného projektu superstruktur pro údolí v Košířích.

Co z plánů bylo vystavěno? Kotelna

Kotelna je jediná stavba, která byla z tohoto ambiciózního plánu v roce 1993 skutečně dokončena. A ačkoliv se zbylá část návrhu nerealizovala, kotelna našla své využití a zásobuje teplem stávající areál Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, se kterým je propojena průchozím kolektorem. Od svého vzniku prošla dvěma rekonstrukcemi, v rámci kterých byly původní čtyři parní kotle vyměněny za tři teplovodní, a nyní funguje zcela bez obsluhy. To je jediná změna, kterou na budově nalezneme, vše ostatní se dochovalo ve zcela původním stavu.

Kancelář obsluhy, která je v dnešní době nevyužívaná, neboť kotelna funguje zcela automaticky. Foto Tomáš Kovařík

Malá stavba skrývá několik architektonických zajímavostí. Nad čtvercovým půdorysem se tyčí pyramidální stavba, která zaujme exponovanou ocelovou konstrukcí – nosníky v rozích budovy, které plynule přecházejí v nosnou konstrukci čtyř výduchů tvořících komín. Ještě zajímavější je práce s okenními otvory. Největší množství světla je do budovy přiváděno prosklenou střechou. Ostatní skleněné plochy trojúhelníkového tvaru se táhnou ve svislých pásech v rozích stavby v místech styku s ocelovými nosníky. To způsobuje jakýsi pocit odhmotnění, náhodného pozorovatele může napadnout, jak mohou být stěny v rozích spojeny. Kromě tohoto architektonického detailu v rozích je fasáda budovy kompletně obložena keramickým obkladem. Samotné jádro budovy, skryté pod tímto keramickým obvodovým pláštěm, je železobetonové.

Den architektury – podívejte se tam také!

Samotná prohlídka umožnila návštěvníkům prozkoumat budovu takzvaně od sklepa po střechu, včetně bývalé kanceláře, dílen či ochozu mezi železobetonovým jádrem a obvodovým pláštěm. Industriální bludiště v podobě schodišť a podest tvořících 3 patra v jinak otevřeném vnitřním prostoru nadchlo nejednoho návštěvníka. Nenápadná technická stavba věhlasného Karla Pragera tak poprvé získala zaslouženou pozornost. Navštivte ji s námi v galerii fotografií.

Tomáš Kovařík

Ztotožňuje se s citátem H. Holleina „všechno je architektura“. Možná proto, navzdory ekonomickému vzdělání, má k architektuře blízko, často ve spojitosti s fotografováním, které ho naučilo rozhlížet se kolem sebe. Tyto dvě záliby daly v roce 2018 vzniknout výstavě fotografií zobrazující významné stavby z let 1948 až 1989. Středobodem jeho zájmu jsou stavby ve stylu brutalismu, technicismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Zajímá ho problematika brownfields a skandinávská architektura, za kterou také rád cestuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Právo, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Hřib: Dostálová porušila sliby samosprávám o stavebním zákoně

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) při projednávání stavebního zákona, který dnes schvaluje Sněmovna, nezohlednila požadavky velkých měst a Svazu měst a obcí ČR (SMO), i když to přislíbila. Novinářům to dnes řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). On a další zástupci samospráv požadují…

Zdroj: Gilbert McCarragher

Dům s výkladní skříní do dvora propojuje interiér s nebem

Zatímco většina vlastníků domů si přeje, aby případné rozšíření jejich nemovitosti hladce a takříkajíc bezešvě navázalo na původní stavbu, klienti z Londýna to protentokrát pojali opačně. Z nitra domu nechali směrem do dvora vybublat dočista nový a zřetelně odlišený objem přístavby, která se k existenci hlásí…

Zdroj: AdobeStock - travelview

Empire State Building: 103 podlaží ve stylu art deco slaví 90 let od otevření

Je jedním ze symbolů New Yorku, jehož panoráma dokresluje už 90 let. Empire State Building (ESB), velkolepá věž ze skla, oceli a hliníku ve stylu art deco si svými 381 metry (od úpatí ke špičce antény 443,2 metru), otevřená 1. května 1931, držela až do roku 1972 prvenství mezi nejvyššími stavbami světa. Potom ji…

Zdroj: Ateliér monom architekti

Nová budova knihovny na Petřinách chce být novým kulturním centrem pro městskou čtvrť

Nová knihovna se nestaví každý den, tím spíše když se v oblasti již nějaká nachází. Ta současná byla zřízena v 50. letech minulého století v typovém objektu školičky, současným požadavkům na moderní knihovny ale nevyhovuje, přestavba se jeví jako neefektivní. Architekti navrhli stavbu, která vychází z konceptu…

REKLAMA