REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Právnická fakulta: Poslední návrh Jana Kotěry ukrývá nadčasové foyer, původní mobiliář i páternoster

V rámci akce Den architektury zve spolek KRUH návštěvníky do jinak nepřístupných budov, ale také na přednášky, procházky, promítání nebo workshopy po celé České republice i Slovensku. Jednou z otevřených budov byla letos i Právnická fakulta UK, tedy poslední návrh Jana Kotěry. Pojďme si skrze tuto impozantní budovu připomenout stopadesáté výročí narození tohoto velikána.
Zdroj: Tomáš Kovařík

Škola s historií od dob Karla IV. neměla svoji budovu

Ačkoliv je právnická fakulta jednou ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy založené roku 1347, až do stavby stávající budovy na nábřeží poblíž Čechova mostu sídlila rozprostřena v různých prostorách napříč celou Prahou.

Sílily hlasy po vlastní budově. Když došlo na přelomu 19. a 20. století k asanaci Josefova, mohla císařská vláda zakoupit pozemky pro stavbu české a zároveň také německé univerzity. Ty měly sídlit ve dvou oddělených budovách stojících naproti sobě a propojených podzemní chodbou. Na náměstí Curieových žádná další univerzitní budova ovšem nestojí, dokončena byla pouze ta česká. Odtud také pramení fáma, že z fakulty lze projít podzemní chodbou do brutalistního hotelu InterContinental. Ta byla skutečně zamýšlena, nicméně nebyla dokončena.

Průčelí směrem do náměstí Curieových. Zdroj: Tomáš Kovařík

Od secese přes kubismus k novoklasicismu. Se soutěží nebo bez ní

Projekt získal v roce 1907 tehdejší profesor Uměleckoprůmyslové školy Jan Kotěra bez veřejné soutěže. Návrh pojednal nejdříve jako elegantní, pozdně secesní „chrám vědy“ s kupolí nad centrální částí. Postupně se ale do roku 1913 propracoval ke střídmější formě s prvky kubismu. Zejména proti podobě průčelí se ovšem ohradilo mnoho tehdejších osobností v čele se samotným arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Este. Realizaci následně přerušilo vypuknutí první světové války, po které již stavba německé univerzity nepřipadala v úvahu. Také došlo v roce 1918 k drobným úprava směrem k novoklasicistnímu pojetí, které nese budova dodnes.

Kotěra byl tentokrát nucen se v roce 1923 účastnit nové veřejné soutěže. Ostatní architekti v tomto ohledu projevili Kotěrovi podporu a soutěže se neúčastnili, načež Kotěra soutěž vyhrál. V témže roce ovšem Kotěra zemřel na následky plicního onemocnění v necelých 52 letech.

Největší aula č. 100 zvaná Collegium Maximum. Zdroj: Tomáš Kovařík

Dokončení jeho návrhu a samotná realizace tak proběhla pod taktovkou jeho dlouholetého spolupracovníka Ladislava Machoně v letech 1926 – 1931, který plně respektoval Kotěrovu vizi a pouze ji doplnil o vlastní návrh vnitřního vybavení. To je na mnoha místech v budě dochováno v původní podobě. A to i přesto že v období 2. světové války sloužila budova PF UK jako sídlo SS. Ti pro své potřeby některé místnosti rozčlenili do menších kanceláří, které tak jsou dodnes. Další nechvalně známou památkou na toto nešťastné období dějin je stále patrný obrys černé orlice v místnosti č. 220.

Důstojná budova důstojnému oboru

Dominantou průčelí budovy je rizalit s čelním štítem, do kterého je zasazen československý znak, nápis „Universita Karlova“ a dva reliéfy „Muž“ a „Žena“ od Bedřicha Stefana. Pod štítem je fasáda prolomena pěticí svislých oken, za kterými se nachází přednáškový sál č. 100, neboli Collegium Maximum, s kapacitou 560 osob. V prostoru mezi jednotlivými okny najdeme reliéfy zobrazující atributy práva.

Posluchárna č. 300 podkovovitého tvaru se stropním světlíkem, která se dochovala takřka v původním stavu. Zdroj: Tomáš Kovařík

Hmotu budovy tvoří protáhlý lichoběžník, který se mírně prohýbá, čímž kopíruje nábřeží Vltavy. Na břeh Vltavy také vede další z údajných podzemních tunelů. Tento byl prý během příchodu jednotek SS využit k evakuaci studentů, kteří se zrovna nacházeli uvnitř. Tunel dnes ovšem není průchozí, nicméně slouží jako přívod čerstvého vzduchu, který je následně rozváděn do celé budovy.

Budova, která je pro nestabilní podloží v blízkosti Vltavy založena na pilotech, má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží, pět křídel, jeden otevřený dvůr a zastropenou dvoranu. Ta je centrálním prostorem celé stavby a uchvátí každého nově příchozího bez výjimky. Je tvořena jako prosklené atrium se třemi patry otevřených galerií. Přízemní část je obložena žulou a granitem. Stropní prosklení obepnuté římsou se zubořezem přivádí do prostoru dostatek příjemného denního světla.

Vstupní vestibul se sloupy obloženými mramorem. V pozadí původní šatny s dochovaným mobiliářem. Zdroj: Tomáš Kovařík

Než ovšem návštěvník vstoupí do této dvorany, projde vstupním vestibulem obloženým mramorem, kde na jedné straně nalezne šatnu s kompletním původním vybavením, na druhé zaujme zejména odlitek plastiky „Oddanost“ Josefa Václava Myslbeka.

Celou budovou také od roku 2018 opět obíhá historický páternoster, který spolu s dochovaným mobiliářem v jednotlivých posluchárnách dotváří dobovou atmosféru a reprezentativnost seriózní instituce.

Návštěvníci Právnické fakulty si takto mohli v rámci Dne architektury připomenout letošní výročí osobnosti tuzemské architektury Jana Kotěry, od jehož narození uplynulo 150 let. Ten, ačkoliv se samotné realizace nedožil, vložil do návrhu kus sebe a svého neotřelého rukopisu. 

Tomáš Kovařík

Ztotožňuje se s citátem H. Holleina „všechno je architektura“. Možná proto, navzdory ekonomickému vzdělání, má k architektuře blízko, často ve spojitosti s fotografováním, které ho naučilo rozhlížet se kolem sebe. Tyto dvě záliby daly v roce 2018 vzniknout výstavě fotografií zobrazující významné stavby z let 1948 až 1989. Středobodem jeho zájmu jsou stavby ve stylu brutalismu, technicismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Zajímá ho problematika brownfields a skandinávská architektura, za kterou také rád cestuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Zdroj: BoysPlayNice

Podolskou vilu postavili do svahu, aby majitelům dopřáli zahradu

Umění hledat kompromisy ale současně vůle přidržet se jasného cíle charakterizuje realizaci v Podolí, za níž stojí tým architektů z Atelier 6. Důkladné rozpracování detailů, sesazených do jednoho povedeného celku, pak vytváří rámec obrazu Vily H. Stavby, která komplikované topografií stavební parcely neztrácí, ale…

Zdroj:Fotolia.com - francois-roux

Největší rezidenční mrakodrapy v New Yorku. Jak se dnes staví věže na Manhattanu

Kdo byl v posledních letech v New Yorku, zaregistroval bouřlivou výstavbu nových mrakodrapů na Manhattanu, které výškou pokořují i nové Světové obchodní centrum. Řeč je o štíhlých bytových věžích na 57. ulici, které se začalo přezdívat billionaires' row. O nových mrakodrapech, měnících panorama Manhattanu, jsme…