REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Zachovat silný duch místa, a přitom vložit moderní novostavbu do prostředí vesnice není nikdy snadné. Přesto hmota tohoto rodinného domu Pod kalváriou a jeho zahrady symbioticky vplouvá do linie ulice, a svým tvarem odráží místní vztahy a respekt k vlastnímu okolí.

Navzdory svému názvu jsou Velké Úľany vlastně docela malá obec. A právě v takových sídlech záleží na každé stavbě, aby nedošlo k narušení křehkého tkaniva upleteného z pohody obyvatel i charakteristické zástavby. Projekt Rodinného domu Pod kalváriou na to plně reaguje, a svým zpracováním nabízí velmi příjemná řešení: pro moderní bydlení, chytrou domácnost i kontakt obyvatel domu se zelení kombinované zahrady. Citlivý a lidský způsob, jakým je tento nový objekt zapracován do celé vesnice, je skutečně inspirativní.

Stavební parcela pro projekt rodinného domu byla už od svého počátku mírně znevýhodněna: svým nepravidelným, zužujícím se tvarem, komplikujícím volnost realizace; tím, že je zasazena do středu obce (a proto musí svým stylem respektovat okolí) a především blízkostí významné a chráněné kulturní památky, křížové cesty, kalvárie. I vzhledem k těmto limitům příjemně překvapí, jak efektivně dokázala novostavba vplout na své místo, a navázat se svým okolím takříkajíc symbiotický vztah. Při pohledu na tenhle dům totiž máte pocit, že tu stál vlastně odjakživa. A tento dojem mají i místní starousedlíci.

Foto: Tomáš Manina

Rovnováha zůstává zachována

Dílem proto, že svým objemem a tvarovými proporcemi rodinný dům o zastavěné ploše necelých 70 metrů čtverečních (68,90 m2) nahradil původní dřevěnou stodolu, která se zde nacházela. Autoři projektu ze studia Šercel Švec postupnými úpravami rozvinuli původní dispozice historické stavby, nahradili ji a vyplnili novým, funkčnějším a užitečnějším objemem. Předvedli přitom vynikající práci, při které vnímali nejen samotný objekt, ale dokázali zužitkovat i drobné odchylky v morfologii terénu, vložit drobné přírodní prvky, to vše v návaznosti na existující zástavbu.

Dům Pod kalváriou se neschovává za neprůhlednou bariérou zdí, ale snaží se komunikovat se svým okolím přes zazeleněný gabionový val. Nevzdává se přitom soukromí svých obyvatel, protože jeho orientace (vycházející navíc z širokého otevření domu) se upíná směrem k neveřejné zahradě. Ta je se svými parametry 340 m2 zásadní součástí celé stavby. Vnitřní prostor tu volně přechází ve vnější, užitná plocha domu je plnohodnotně rozšířena o terasu, která pak přechází v okrasnou a užitkovou plochu zeleně. Zahrada a dům tu nejsou chápány jako dva nespojité celky, ale jeden propojený, životaschopný komplex.

Foto: Tomáš Manina

Přehlednost a nekomplikovaná řešení

Sympatické provedení je patrné už z „jednovrstvého“ členění. Byť k parkovacímu stání po straně domu musíte překonat mírný svah, nebo to, že z ulice musíte urazit pár schodů ke dveřím – pořád se tu pohybujete na jedné úrovni. Dům, terasa i zahrada jsou ve své podstatě bezbariérové. Spíše než tento technický pojem by ale bylo příhodnější říct, že stavení má lidské měřítko a velmi pochopitelné, přirozené členění. Proti zažitým konvencím vystupuje provedení střechy, které kombinuje šikmý profil s rovným. Smysl této úpravy však tkví v neomezování růstu vzrostlého stromu, který po straně domu poskytuje přirozený stín.

Otevřenost je cestou ke komunikaci

Ona „useklá“ střecha přitom navazuje na parkovací stání, a zároveň překrývá svým přesahem vchod do domu. Za nevlídného počasí je to praktické. Rovina střechy je přitom stále vizuálně kryta stromem, ze strany z ulice vidíte jen onu pro vesnici přirozenou sedlovou část střechy. Výsledný tvar domu je kompaktní a přehledný, se silnou uživatelskou logikou. V interiéru nás překvapí nedělený prostor kuchyně, jídelny a vlastně i jejich volné napojení na obytné části. Buňka obytného zázemí v patře není oddělena stěnou, jen volným širokým schodištěm bez zábradlí. Obyvatelé jsou tak v neustálém kontaktu.

Foto: Tomáš Manina

Atypické řešení schodiště, vedeným nad výběhem kuchyňského ostrůvku, někomu pocitově sedět nemusí. Je ale fakt, že ve své podstatě neubírá místo pro život, je začleněné do chodu dynamické domácnosti a nevytváří mrtvý, nevyužitelný prostor. Už tím architekti Peter Šercel a Andrej Švec dokázali, že mají smysl pro pochopení fungování domu ve spojitém, trojrozměrném provedení.

Dům může růst se svými stromy

Objekt je zbudován na základech železobetonové desky, s použitím tepelné izolace (z pěnového skla). Důvodem pro tento přístup byla snaha nenarušit kořenový systém vzrostlých dřevin, které jsou tu chápány jako nedílná součást domu. Po stránce materiálu v interiéru se pohybujeme na kombinaci moderních a tradičních materiálů, od broušeného betonu, hlazených omítek až po dřevěné obklady v přírodních neošetřených tónech; překližku i černé kovové prvky designu. Mísí se tu styl tradičního pojetí i modernity. Není to chaos, ale dobře navržený a střízlivý systém. Střídmost a jednoduchost domu prospívá. Má totiž tak zachovány ty nejlepší předpoklady pro další proměny a růst. Třeba i co do počtu obyvatel.

Foto: Tomáš Manina

Logické členění, čistota a cit pro detail

Z hlediska programového členění se na úrovni přízemí nachází předsíň (při krytém vstupu u parkovacího stání, vyrovnaného zatravňovací dlažbou). Od vstupních dveří přehlédnete celý obývací pokoj až přes terasu do zahrady. A hned víte, že jste doma, protože ony vřelé dojmy z příchodu do příjemné atmosféry na vás působí současně. Severní, logicky „studený a tmavý“ kout je tu vymezen místnostem, které tolik světla nepotřebují. Nachází se tu koupelna a toaleta, prostor pro technické provozní zázemí a šatník. Je to inspirativní, protože zbytečně předisponované úložné boxy pak neubírají plochu při chodu domácnosti.

Otevřenosti kuchyně/jídelny, navazující absencí dělicí přepážky na patro (vložena je jen ochranná síť), tak nic nebrání. V patře se nachází dva samostatné pokoje, z nichž jeden slouží jako ložnice. Druhý může být pracovnou, nebo třeba dětským pokojem. Projekt počítá s tím, že tenhle rodinný dům ustojí maximálně čtyři obyvatele, a tomu odpovídá i 152,80 m² užitné plochy. Projekt domu přitom počítá s tím, že se nemalá část běžných činností bude v příhodném počasí odehrávat vně domu, na terase a v zahradě. I proto jí byla věnována během realizace taková péče a pozornost.

Foto: Tomáš Manina

Výsledkem práce architektů je rodinný dům, který ve svých nenáročných obrysech postihuje charakter a potřeby svých obyvatel, je moderní, ale nezříká se přirozenosti, a velmi příjemným způsobem zachovává ducha místa.

Údaje o projektu

Název projektu: Dům Pod kalváriou
Typ projektu: rodinný dům, novostavba
Architektonické studio: architekti Šercel Švec
Lokalizace: Veľké Úľany, Slovensko
Vedoucí projektu: Peter Šercel, Andrej Švec
Návrh zahrady: NuGarden | Ondrej Klučár, Andrea Prievalská
Materiály: Ferm Living
Klient: soukromá osoba (architekt)
Plocha pozemku: 384,20 m²
Zastavěná plocha: 69,80 m²
Užitná plocha: 152,80 m² + terasa 15 m2
Zahájení projektové fáze: únor 2013
Realizace, finalizace: březen 2016
Náklady: cca 90 000 €

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: PION Fotografia

Dům tvořili architekti dle pocitů zákazníků. Rodina se tu cítí skutečně doma

Když si necháte vypracovat projekt novostavby rodinného domu architekty, jak dalece bude návrh odrážet vaše původní představy? Záleží na tom, jakého architekta si vyberete. Polští architekti dokázali symbiózu mezi přáním klientů a provedení dovést na novou úroveň. A rodinný dům tak dokonale sedí potřebám jeho obyvatel.

Foto:Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice

Současný český vesnický dům. Co to je? Architekti našli odpověď

Bydlení v novém domě na vesnici? Proč by ne. Otázkou ovšem zůstává, jak by vlastně takový dům měl vypadat. Je nepochybné, že mezi komfortním bydlením (splňujícím veškeré nároky mladých obyvatel) a prostředím vesnice musí existovat nějaký kompromis, vnitřní rovnováha, dosažená za cenu jistých ústupků.

REKLAMA