REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Adolf Loos - architekt inspirující celé generace

V prosinci letošního roku uplyne již 150 let od narození hrdého vyznavače čistých linií, svéhlavé osobnosti a zároveň jedné z nejvlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Muzeum hlavního města Prahy a Národní památkový ústav proto v lednu vyhlásily Rok Adolfa Loose.

Narodil se v Brně v rodině kameníka a sochaře a zažil ještě poslední desetiletí multikulturního a multilingvního Rakousko-Uherska včetně jeho tvůrčího rozmachu v oblasti architektury, designu a umění. Přestože neprožíval idylické dětství a mládí, svoji cestu si nakonec našel a neústupně po ni dál kráčel jakožto hrdý vyznavač architektonického purismu, posléze i autor slavného Raumplanu a inspirativního traktátu zvaného Ornament a zločin. Ze svéhlavé osobnosti vyrostla jedna z nejvlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti první dekády 20. století. Jeho práce jsou považovány za přímý předstupeň moderní architektury, a jak už to u lidí, kteří neplují v dobovém proudu, bývá, byl stejnou měrou obdivován i zatracován. Vídeňskou kavárnu Café Museum například místní kvůli Loosovu strohému interiéru překřtili na Café Nihilismus, holá fasáda zase obchodnímu domu Goldman & Salatsch, jenž stojí na Michaelerplatz přímo proti honosnému vchodu do Hofburgu, městského sídla Habsburků, vysloužila posměšnou přezdívku „obilní silo“ či „dekl od kanálu“.

Boj proti ornamentu

Po návratu do Vídně se stal Adolf Loos hlasatelem „nové pravdy“ a zároveň kritikem tehdejší kontinentální Evropy (s výjimkou pokrokové průmyslové Velké Británie), v níž se historizující vlivy obrátily proti všemu praktickému a modernímu. Kritice podrobil povrchní ornament, lživou estetiku, dvojí morálku i naprosté základy praktických oblastí života, jež zahrnovaly kulturu odívání, obuv, nábytek i stavební materiály. Proti povrchnímu ornamentu coby nepříteli pravdy bojoval Loos stejně jako jeho blízký přítel literát Karl Kraus proti frázi coby ornamentu ducha. Loos navíc provokoval a mátl tím, že jako člověk lnul k umělecké avantgardě, ovšem jako architekt zdůrazňoval tradiční hodnoty klasicismu. Jak je zřejmé z jeho nejslavnějšího článku Ornament a zločin, považoval ornament za znak primitivní kultury a odmítal jej i z ekonomického hlediska, neboť pro něj představoval plýtvání pracovní silou.

Byt Voglových Zdroj: Rako

Racionální uspořádání zvané Raumplan

Jednou z nejcharakterističtějších vlastností Loosovy architektury je vědomě odlišné pojednání interiéru domu a fasády s tím, že u Loosa je primární a určující vnitřní prostor – výsledem je pak krychlový tvar staveb. Raumplan – místnosti umístěné v různých výškových úrovních podle své funkce, které nejsou vázány žádným průběžným poschodím – představoval skutečnou revoluci v proměně a uspořádání interiéru. Místnosti jsou podle svého účelu a významu různě velké i různě vysoké. Vzniká tak osobitá kompozice spojující jednotlivé prostory do jednoho harmonického a funkčního celku, přičemž materiál i obestavěný prostor se využijí do posledního kousku. V článku o domácím umění z roku 1914 Loos napsal: „Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř však nechť vyjeví celé své bohatství.“ Ono vědomé rozlišování interiéru a exteriéru lze sledovat v celém architektově třicetiletém díle – důkazem jsou nejen vily, jež postavil pro dadaistu Tristana Tzaru v Paříži, manžele Mollerovy ve Vídni či Františka a Miladu Müllerovy v Praze, ale též řada sociálních bytů na vídeňských sídlištích.

Změna kultury bydlení

Americký a posléze i anglický pobyt měly pro Loose naprosto zásadní význam – angloamerická kultura a životní styl moderní civilizace v něm zanechaly velice silný a trvalý dojem, který se odrážel v jeho literárněkritické tvorbě, a především v architektonické práci. Důkazem je mimo jiné i Loosova pozdější pozice hlavního architekta Úřadu města Vídně pro stavbu sídlišť, kterou zastával v letech 1921–24 a v níž se plně projevila sociální angažovanost opírající se o americkou zkušenost s bydlením v řadových domech coby podstatný aspekt jeho architektonického názoru. Stejně jako se Loos zasazoval o uměleckou avantgardu, horoval též pro revoluční změnu kultury bydlení spočívající v nahrazení zvyklostí „staré Evropy“ reprezentované společným vodovodem a toaletou na patře kulturou hygieny „mladé Ameriky“ zosobněné samostatnou koupelnou se splachovacím záchodem. V jednotlivých sídlištních domech v Lainzu, Hirschstettenu a Heubergu dbal na vzájemně oddělené obývání a vaření v přízemí od spaní v prvním podlaží. Ve svém programovém článku „Učit se bydlet!“ k tomu napsal: „Člověk ve vlastním domě bydlí ve dvou podlažích. Navzájem přísně dělí svůj život na dvě části. Na život ve dne a život v noci, totiž na bydlení a spaní.“   

Semlerova rezidence Zdroj: Rako

Loosovy české realizace

V roce 1924 rezignuje Adolf Loos na pozici hlavního architekta Úřadu města Vídně pro stavbu sídlišť a stěhuje se do Francie. Se svou druhou ženou podniká cesty do Rakouska, Německa a Československa, kde na přelomu 20. a 30. let realizuje řadu jedinečných staveb, především Brummelův rodinný dům v Plzni a vilu stavebního podnikatele Františka Müllera v pražských Střešovicích, do níž se manželé Müllerovi a jejich čtyřletá dcera Eva nastěhovali v roce 1930. V tomto mistrovském díle o zhruba 600 m2 obytné plochy Loos pomocí Raumplanu a druhého schodiště dosáhl oddělení prostor, kde se zdržovala rodina a kde služebnictvo. Salon, jídelna, dámský pokoj, knihovna a ložnice byly spojeny různými schodišti, aniž soukromí rodiny jakkoli narušoval pohyb služebnictva po domě. Materiály, jež architekt využil v interiéru, zdůrazňují čistotu a ušlechtilost prostředí i společenský status majitele: travertinový kámen u vchodu, zelenkavé dlaždice ve vstupní hale, žilkovaný mramor cipollino v salonu, mahagon v jídelně, delftské kachle v knihovně a citronové dřevo v dámském pokoji.

Výrazný Loosův rukopis odhaluje též dům Jana a Jany Brummelových v Husově ulici v Plzni. Loos navrhl přístavbu k původnímu jednoposchoďovému domu z 80. let 19. století, sjednotil vnější fasádu v jednolitý objekt a vnitřek zadaptoval na moderní účelné bydlení. Dům s částí původního mobiliáře patří k nejkrásnějším Loosovým realizacím v Plzni. Dvougenerační apartmán manželů Brummelových a Janiny maminky Hedviky Liebsteinové v sobě skrývá hned pět pokojů, z nichž čtyři tvoří průhledem skrze otevřené dveře skvostnou enfiládu podobně jako na zámcích.

Brummelův dům Zdroj: Rako

Kromě Brummelova domu lze v Plzni nalézt více než desítku prací zhotovených podle Loosova návrhu. Za zmínku stojí zejména nádherný salon a jídelna s protilehlými zrcadlovými stěnami, které vytvářejí dojem nekonečného prostoru, v bývalém bytě rodiny Krausových v Bendově ulici.  Místnosti obložené tmavě zeleným žilkovaným mramorem cipollino působí až magickým dojmem. V prakticky zařízené ložnici objevíme původní vestavěné skříně a toaletní stolek. Na Klatovské třídě se pak do dnešní doby dochovaly dvě nejreprezentativnější místnosti v bytě dětského lékaře Josefa Vogla, a sice salon s jídelnou, vybavené přepychovým vestavěným nábytkem a dřevěnými a travertinovými obklady stěn.

Jedinečné prostorové řešení vilového domu Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě je rozpracováno podle Raumplanu, jejž Loos do té doby použil v Čechách pouze v novostavbě Müllerovy vily. V Plzni však měl ještě obtížnější úlohu – vestavět výškově různě řešené místnosti umístěné v šesti úrovních do prostoru původně třípatrového činžovního domu, který zakoupil továrník Oskar Semler v roce 1932. Kvůli Loosově postupující nemoci pak samotný interiér, jehož podoba byla kompletně přebudována v propojené několikaúrovňové apartmá, dotvořil Loosův žák, spolupracovník a první životopisec Heinrich Kulka.

Byt Voglových Zdroj: Rako

V rámci 150. výročí Loosova narození vznikne v areálu Národního technického muzea v Praze autentická maketa dřevěného domu pro dceru manželů Müllerových ze známé pražské Loosovy/Müllerovy vily. Vytvoří ji studenti Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT Praha a bude hotova do konce letošního roku.

Výběr akcí k Roku Adolfa Loose 2020

  • Výstava Evropan Adolf Loos: (nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. Muzeum města Brna, červen–prosinec 2020
  • Výstava Adolf Loos – interiéry v Plzni. Magistrát města Plzně – odbor památkové péče, ve spolupráci s Plzeň – TURISMUS, říjen 2020
  • Výstava o rekonstrukci vybraných Loosových plzeňských interiérů. Magistrát města Plzně – odbor památkové péče, ve spolupráci s Plzeň – TURISMUS, říjen–listopad 2020
  • Výstava Světoobčan Adolf Loos. Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem, prosinec 2020 – srpen 2021
  • Vydání publikace On, Adolf Loos. Přepis deníků Bořivoje Kriegerbecka, spolupracovníka Adolfa Loose. Muzeum města Brna, prosinec 2020
  • Výstava Adolf Loos – modely ve vile Stiassni v Brně – modely nejznámějších realizovaných i nerealizovaných staveb Adolfa Loose. Národní památkový ústav, červen–září 2020

(Akce mohou být upraveny nebo zrušeny v důsledku pandemického stavu. O podrobnostech se informujte přímo v Muzeum hl.m. Prahy)

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Zdroj: AdobeStock - Rastislav Sedlak SK

Nejvyšší stavby světa? Egypt, Evropa, Amerika. Již dlouho vládne Asie

Výškové budovy jsou asi nenápadnějším výtvorem v městské architektuře. Jsou výkladní skříní bohatství a prosperity města. Staví se po celém světě, dokonce i tam, kde není výstavba vynucena nedostatkem prostoru, také v České republice. Prvenství patří ovšem již dlouho Asii.

Kodaňská školka: Nové v kontextu starého

Kodaňská školka: Nové v kontextu starého

Mateřská škola je jedna s prvních veřejných budov, se kterou přijdeme ve svém životě do kontaktu. Naše vnímání prostoru a architektury může ovlivnit na celý život. To si architekti dobře uvědomovali. Zároveň před sebou měli výzvu jak zakomponovat poutavý a moderní objekt pro děti mezi původní zástavbu. Podívejte se ...

Olomouc, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Developeři, architekti a projektanti založili v Olomouci sdružení

Někteří olomoučtí developeři, investoři, projektanti a architekti spojili své síly a vytvořili sdružení Olomouckých architektů a stavitelů (SOAAS), které chce komunikovat s radnicí při územním plánování a rozvoji regionu. Sdružení má 13 zakládajících členů, mezi kterými je například developer Richard Morávek, ...

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Moderní rodinný dům u křížové cesty rozruch nedělá

Zachovat silný duch místa, a přitom vložit moderní novostavbu do prostředí vesnice není nikdy snadné. Přesto hmota tohoto rodinného domu Pod kalváriou a jeho zahrady symbioticky vplouvá do linie ulice, a svým tvarem odráží místní vztahy a respekt k vlastnímu okolí.

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Odeznívající (byť stále přítomná a hrozbu představující) pandemie podobu již existujících realizací příliš neovlivní. Ale o to výrazněji se promítne do projektů připravovaných, které už vezmou „rizika pandemií budoucích“ v potaz. Protože s nějakým tím omezením volného pohybu osob a karanténami se podle všeho ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Nejspolehlivější tepelné čerpadlo pro váš domov

Nejspolehlivější tepelné čerpadlo pro váš domov

Akce na tepelná čerpadla Daikin

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA