REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

(Ne)zdařilé rekonstrukce nejen v Broumově

Otázka, jak přistupovat k rekonstrukcím veřejných i soukromých staveb je v posledních letech velké téma nejedné diskuse u mnoha povedených i nepovedených realizací. U těch nezdařilých vždy vyvstávají otázky, proč se to nepovedlo a co mohlo být jinak. Pravé důvody jsou různé, od finančních po prostý fakt, jak každý z nás starší architekturu subjektivně vnímá a co je pro koho ta správná hodnota k zachování.

Pro objektivnější hodnocení by měli být na úřadech ti správní odborníci, ale právě tam často začínají problémy nebo nezájem. V tomto článku se budeme věnovat rekonstrukcím i nové architektuře v Broumově, ale stejné problémy najdeme po celé republice.

Pár slov o historii na úvod

Broumov je příhraniční město v kraji dříve prosperujícího textilního průmyslu, které se vyvíjelo především koncem 19. a začátkem 20. století. Rozkvět zažilo v době první republiky, kdy zde vzniklo několik zajímavých staveb. Po druhé světové válce však bylo téměř veškeré obyvatelstvo regionu odsunuto a nahrazeno novým, což ovlivnilo jeho další rozvoj. Od 50. let zde docházelo k necitlivým přestavbám, zanedbávání budov a demolicím a také devastaci veřejného prostranství. Bohužel v dnešní době se často přistupuje k rekonstrukcím stejně, jako tomu bylo v letech 1950-1989. Kromě pár výjimek domy dále chátrají, bourají se nebo dostávají nevhodný moderní "kabát". Tomuto tématu proto byla věnována procházka v rámci loňského Dne architektury, kterou provázel známý východočeský architekt Viktor Vlach a historik architektury Petr Staněk. Jelikož nás tento víkend čeká další ročník, pojďme se naladit povídáním reportérky ESTAV.cz z této procházky.

Vycházka začínala na Mírovém náměstí u Mariánského sloupu a bylo zde zmíněno několik příkladů, jako třeba výsledek řešení výloh při rekonstrukci infocentra nebo změna vzhledu městského hotelu. Dále se pokračovalo kolem kláštera, jemuž jsme zde již věnovali celý článek, jehož částečná rekonstrukce se až na drobné výjimky – jako například detail řešení namalovaných slepých oken na fasádě (viz obrázek) - zdařila, ale její další pokračování čeká vzhledem k rozsáhlosti komplexu na další finance.

Zato rekonstrukce školních budov se málokdy vydaří (vzpomeňme na v médiích propírané Kamenné Žehrovice). Obdobně bohužel dopadla i Broumovská Masarykova škola. Kvůli požadavkům na energetickou náročnost budov dostávají školy nové zateplení s fasádou provedenou většinou v pestrých barvách a plastová okna. Pokud jsou historické fasády zdobené různými římsami nebo ozdobnými prvky, často jsou zakryty polystyrenem a nový vzhled působí již jen ploše. Nepomůžou mu ani malované detaily kolem oken, jako je tomu u broumovské školy, které mají tyto plastické prvky nahrazovat. Ve většině případů nebývá dodrženo na nových oknech ani členění podle starých dřevěných oken, zde se k němu alespoň pokusili přiblížit.

Když zajímavá budova ztratí svoji tvář, nezachrání to ani malované šambrány.Když zajímavá budova ztratí svoji tvář, nezachrání to ani malované šambrány.

Ne všechno se dělá špatně

Úplným opakem je rekonstrukce vily Josefa Dimtera čp. 245, ve které se dnes nachází Dům dětí a mládeže Ulita. Novorenesanční vila bývalého starosty města dostala po dvou letech náročných stavebních a restaurátorských prací kabát tentokráte slušivý. Dbalo se zde na zachování všech původních prvků jako je sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí, vyřezávané detaily krovu i geometrické členění oken. Prvky byly renovovány, nebo nahrazeny replikami. K budově byla přistavena ještě nová část s bezbariérovým vstupem, která nad starou budovou nijak nevyčnívá, ale naopak s ní harmonicky splývá. Tento zdařilý návrh rekonstrukce i novostavby navrhli tvůrci z architektonického atelieru TRANSAT architekti Brno, Ing. Petr Všetečka ve spolupráci s Markétou Čermákovou, Janem Gadzialou a Janem Vrbkou.

Vila Josefa Dimtera čp. 245 – Dům dětí a mládeže Ulita

Mezi budovy, které se v průběhu mnoha let změnily z původního stavu úplně k nepoznání, patří třeba vila Josefa Kaulicha čp. 249, dnes klub ROK. V dnešním strohém vzhledu byste jen těžko hádali původní budovu v historizujícím stylu z přelomu 19. a 20. století.  K této zásadní změně došlo v roce 1947, kdy byl do této budovy přestěhován městský soud. Z fasády byly odstraněny všechny dekorativní a historizující prvky, byla zbouráno secesní průčelí s boční věží a střecha dostala úplně jiný tvar. Podobný osud potkal i budovu vily Cölestina Klemta čp. 248, dnes budovu Policie ČR. Od 2. světové války v postupných dílčích úpravách přicházela o všechny zdobné prvky historické fasády a dnes působí jako nevzhledná budova z komunistické doby.

Když dva dělají totéž, není to totéž

Zajímavým kontrastem dvou rozdílných přístupů jsou dvě vily, které stojí vedle sebe na hlavní Masarykově třídě. Jednou je vila Margot Rösslerové čp. 246, dnes dětský domov a již výše zmíněný klub ROK. Přestože budova dětského domova prošla již několika rekonstrukcemi, poslední v roce 2007-2008, zachovala si původní vzhled exteriéru i mnoho cenných prvků v interiéru. Fasáda je provedena v decentní růžové barvě se zvýrazněným orámováním oken tak, že vlastně ani není poznat nové zateplení. To se ovšem nedá říct o novém vzhledu klubu ROK, který donedávna působil nevýrazně až nudně, po poměrně čerstvě provedeném zateplení s nátěrem žlutou barvou naopak září a strhává na sebe pozornost i na dálku. Podivný vzhled ještě umocňují novodobá obyčejná bílá plastová okna. V takto upravené budově už by historický původ nehádal vůbec nikdo.

Pozitivní zakončení procházky pohledem na kvalitní realizace

Přesto je zde ještě mnoho budov, které prošly zdařilými rekonstrukcemi v různých obdobích. Svojí původní klasicistní podobu si zachovala vila továrníka Josefa Edlera von Schrolla čp. 239, ve které dnes sídlí městský úřad i Langer-Schrollova vila čp. 30 s novobarokní fasádou, dnes Poliklinika Broumov. Z uvedených příkladů je vidět, že i budovy státních institucí může potkat různý osud. O všech těchto i dalších zajímavých vilách se můžete dozvědět více informací včetně porovnání fotek původního a nového stavu na stránkách, které vytvořili studenti Gymnázia Broumov pod záštitou různých veřejných institucí a volnočasového spolku Ulita.

V poslední době v Broumově vzniklo i několik zajímavých novostaveb. Kromě kulturního sálu Dřevník v klášterní zahradě je to třeba Obřadní síň a kostelík Panny Marie od architekta Petra Rydla, kam se můžete zajít podívat v rámci letošního ročníku Dne architektury. Několika revitalizací se dočkal i veřejný prostor. Novou podobu získal autobusový terminál včetně nového zastřešení, revitalizoval se park Alejka nebo v letech 2005-2007 Kostelní náměstí dle návrhu architektů Chmelaře a Víta.

(Ne)zdařilé rekonstrukce nejen v Broumově

V letošním ročníku je východočeská architektura zastoupena procházkou po Jaroměři, kde budou památkáři Jiří Balský a Matěj Kubina představovat stavby realizované po roce 1989.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Přebarvené paneláky. Jak se stavíme k nové barevnosti sídlišť?

Přebarvené paneláky. Jak se stavíme k nové barevnosti sídlišť?

Kolik českých a moravských měst vás při příjezdu uvítá hradbou sídlišť? Neznáme přesné číslo, ale vzhledem k rozšířenosti tohoto jevu se Vám jistě vybaví několik takových panoramat. Nakonec žijeme v zemi, v níž se více než polovina bytového fondu nachází právě na sídlištích.

Byt ovládla šedá! Vítejte v Batmanově jeskyni

Byt ovládla šedá! Vítejte v Batmanově jeskyni

Někteří lidé vnímají dospělost jako poměrně fádní fázi života, a tak se raději přidržují hravého dětství. Majiteli moskevského bytu dočista vyhovoval svět superhrdinů. Jenže kam má po stěhování do nového apartmánu uložit své sesbírané klenoty? To už je práce pro architekta s citem pro praktický design.

Pasivní slaměný dům v Zářecké Lhotě postavili svépomocí

Pasivní slaměný dům v Zářecké Lhotě postavili svépomocí

Slaměný dům v Zářecké Lhotě u Chocně byl navržen do nové obytné zástavby. Hlavní obytná budova je dvoupodlažní se sedlovou střechou, orientovaná delší stranou k jihu. Směrem k silnici by měla časem vzniknout kolmo na dům hospodářská část s parkováním a sklad. Celkový tvar tak vytvoří uzavřený obytný dvůr. Do dvora ...

Venkovský dům jako stodola plná chytrých řešení

Venkovský dům jako stodola plná chytrých řešení

Kde se nachází ráj? Čtyřicet minut od skoro devítimilionového New Yorku, necelých 15 minut od sjezdu z mezistátní dálnice, tři minuty od poslední asfaltové silnice. Právě tady, obklopený lesy a pastvinami, stojí velmi povedený rodinný dům Cedar and Stone.

REKLAMA