REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

10 věcí, které byste měli promyslet, než začnete na zahradě chytat dešťovou vodu

Dešťová voda na vaši zahradu naprší sama a zdarma. Využívat ji se rozhodně vyplatí. Je ale dobré si způsob využití dobře promyslet vzhledem k možnostem a charakteru vaší zahrady. Zde je několik bodů, které se vyplatí promyslet.
Zdroj: Fotolia.com - Goodpics

Co s ní chcete dělat?

Ať už nám jde o splnění zákonné povinnosti, toužíme po bujné zahradě bez horentního účtu za vodu z vodovodu nebo nám leží na srdci životní prostředí, na počátku veškerého plánování stojí rozhodnutí, zda chceme vodu zasakovat, sbírat pro zálivku nebo využívat v domácnosti.

Důsledky našeho rozhodnutí se totiž projeví právě v zahradě. V závislosti na množství vody a konkrétního prvku hospodaření s dešťovou vodou bude náš pozemek doplněn o jezírka či tzv. dešťové zahrady, více či méně dekorativní obdobu běžného sudu nebo jen o prostý poklop podzemní dešťové nádrže.

Spočítejte si, kolik vody máte k dispozici

Pořízení jakéhokoliv prvku hospodaření s dešťovou vodou nutně předchází trocha matematiky. Na dimenze objektu má vliv zejména srážkový úhrn a plocha odvodňovaných povrchů. Z výpočtu nám vzejde, s jakým množstvím dešťové vody můžeme počítat a jak velkou nádobu na vodu má smysl pořídit.

Pozor: Nezanedbatelné množství vody stéká kromě střechy také ze zpevněných povrchů v zahradě.

Udělelejte si hydrogeologický průzkum či vsakovací zkoušku

Jestli to s dešťovou vodou myslíte vážně a chcete víc, než jen k okapu přistrčit starý sud, pak se vyplatí kontaktovat hydrogeologa. Někdy totiž můžeme v dobré víře udělat víc škody než užitku.

Foto: Martin Mach Ondřej / Ekolist.czFoto: Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Prioritu v rámci hospodaření s vodou by mělo mít vsakování. Ne všude je vhodné podloží a půdní podmínky vsakování umožňují. V takovém případě je lepší vodu zadržet a pak regulovaně odvést do vodoteče či kanalizace.

Každopádně vám hydrogeolog může stanovit koeficient vsaku. Tato veličina společně s výškou hladiny podzemní vody hraje roli při dimenzování vsakovacího tělesa.

Informace o vodních a půdních poměrech ale zužitkujete také při plánování výsadeb.

Počítejte s dešťovkou už ve fázi plánování domu či zahrady

Návrh domu a zahrady by měly jít ruku v ruce, což při integraci hospodaření s dešťovou vodou platí dvojnásob. Vyhneme se tak situaci, kdy bude třeba pracně vytvořený návrh zahrady (či nedej bože již realizovanou zahradu!) předělat jen proto, že došlo k opomenutí důležité skutečnosti, např. zachování dostatečného odstupu objektů hospodaření s dešťovou vodou od budov.

Po zvážení výše zmíněných bodů nám vykrystalizují jednotlivé možnosti. Ať už podzemní nádrž nebo vsakovací rigol, všechny prvky mají svá specifika, co se umístění týká.

Pokud s hospodařením s dešťovou vodou počítáme již v návrhu zahrady, ušetříme také peníze. Přebytečnou zeminu z jámy pro dešťovou nádrž můžeme např. využít na terénní modelace místo drahého odvozu a uložení.

Ani dešťové sudy se nemohou umístit kamkoliv, chceme-li dlouhodobě zachovat dobrou kvalitu vody.

Respektujte terénní a světelné podmínky

Jedno je jisté, voda vždy teče z kopce dolů. Je proto užitečné zjistit, kde na naší zahradě leží nejníže položené místo. Tam totiž bude voda logicky směřovat.

A nabízí se zde vytvoření např. dešťové zahrady. Kromě sklonu zahrady je vhodné přemýšlet i nad osluněním. Zatímco rostlinám zpravidla přímé sluneční světlo svědčí, nadzemní nádrži na vodu příliš ne. Teplá voda se totiž mnohem rychleji kazí. Mnohem lepší je vodu skladovat pod zemí.

Zvolte si: podzemními, či nadzemními prvky?

Možností, jak jímat dešťovku, je celá škála. Nejjednodušším řešením je nepochybně prosté napojení okapu na sud či nádrž, které dnes nabývají rozmanitých podob.

Plánujeme-li využití v domácnosti, neobejdeme se bez podzemní nádrže adekvátních dimenzí.

V případě, že je prioritou zasakování, nabízí se například podzemní vsakovací boxy.

Skutečnou kreativní výzvou je, mají-li se stát prvky hospodaření s vodou součástí kompozice zahrady. Terénní modelace ve formě polderu může zahradě dodat na atraktivitě i bez vody.

Zajímavější možností může být okrasné retenční jezírko či dokonce koupací biotop, který funguje jako eko alternativa ke klasickým bazénům.

Podpořte propustnost u zpevněných povrchů

Dle stavebního zákona by minimálně na 40 % plochy pozemku u rodinného domu či chaty mělo být umožněno vsakování dešťové vody. Trávník či záhony tuto podmínku naplňují bez problémů, co však se zpevněnými plochami, bez nichž se nemůžeme obejít?

Řešením může být zatravňovací dlažba rozmanitých vzorů, voštinové rohože či klasická dlažba opatřená širšími spárami.

Zasaďte rostliny

Má-li se zahrada proměnit v soukromý ráj, bez rostlin to nepůjde. Už kvůli nim má cenu dešťovou vodu lapat, protože je pro zálivku vhodnější než voda z vodovodního řadu.

Záhon, který zároveň slouží jako retenční či zasakovací objekt, je označován jako tzv. dešťová zahrada (rain garden). Jedná se o mělkou prohlubeň doplněnou o rostliny snášející specifické podmínky střídavého zaplavení.

Chytré zavlažovací systémy

Celá řada výrobců dnes poskytuje propracované systémy zavlažování, které oproti klasickému manuálnímu zalévání konví či hadicí přinášejí řadu výhod. Podzemní a nadzemní kapkové závlahy šetří vodou, protože ji dodávají přímo ke kořenům rostlin. Tyto soustavy mohou být plně automatizované, takže zálivka probíhá, i když jsme v práci nebo na dovolené. Díky možnosti napojení čidla půdní vlhkosti pak systém pozná, že pršelo a zavlažování odloží.

Počítejte se zimou

Zahrada vyžaduje určitou míru údržby celoročně, stejně tak objekty hospodaření s dešťovou vodou. Před příchodem mrazů nesmíme zapomenout na zazimování jak rostlin, tak těchto zařízení.

Zatímco podzemní tanky jsou „v suchu“ i v zimě, protože leží v tzv. nezámrzné hloubce, klasické sudy a nadzemní nádrže je třeba na zimu vyprázdnit a ideálně schovat do sklepa či kůlny.

Také z potrubí závlahových systému je třeba vodu vypustit a pozornost je třeba věnovat i čerpadlům, která mráz může nenávratně poškodit.

Článek vzniknul v rámci projektu Počítáme s vodou.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Instalace - TZB

Vnitřní kanalizace: větrací potrubí

Vnitřní kanalizace: větrací potrubí

Úkolem větracího potrubí je odvádět vzduch z kanalizačního potrubí do ovzduší mimo budovu. Větrací potrubí zahrnuje trubky a tvarovky a větrací hlavici.

Zdroj: AdobeStock-Roman Milert

Vnitřní kanalizace: svislé odpadní potrubí neboli "stoupačka"

Tomuto potrubí vnitřní kanalizace se říká také stoupací, stoupačka. Pro potrubí musí být použity správné materiály, průměry a musí být řádně upevněno. Začíná u nejvýše položené odbočky a končí u patkového kolena. Těchto potrubí může být vedeno v budově několik v závislosti na velikosti budovy, počtu a druhu ...

Plyn, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Břidlicový plyn: Okamžité zastavení těžby ve Velké Británii

Britská vláda s okamžitou platností rozhodla o zastavení těžby plynu z břidlic na svém území. Vyhověla tak stížnostem ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na to, že metoda těžby frakováním zvyšuje riziko vzniku zemětřesení. Kabinet premiéra Borise Johnsona přitom dříve naznačoval, že právě podpora těžby z ...

Vnitřní kanalizace: připojovací potrubí

Vnitřní kanalizace: připojovací potrubí

Pro připojení každého umyvadla či WC a dalších zařizovacích předmětů je nutné připojovací potrubí. To začíná u zápachové uzávěrky a končí napojením na odpadní potrubí. Může být v provedení větrané nebo nevětrané, častější je nevětrané. Hlavním úkolem připojovacího potrubí je zajištění dostatečného odtoku odpadních vod ...

REKLAMA
REKLAMA