REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Česká hala ukazuje budoucnost průmyslových objektů. Dokáže ochladit své okolí

Projekt, který si právem zaslouží přízvisko vizionářský, překvapivě nesází na řešení otázky „Co dělat“ ale spíš „Jak to dělat lépe“. Živá hala je příkladem v účelu fádní stavby, nad kterou se ale dlouho tvůrčím způsobem přemýšlelo. A dá se říct, že i když o nejrůznějších továrních halách sotva kdy uslyšíme, tenhle unikát ze Slavkova se jistě zapíše do historie.

Staví se v Čechách víc rodinné domy, nebo tu s větší frekvencí probíhají bytové rekonstrukce? Čeho je asi tak víc a který typ staveb má větší efekt z hlediska stavební ekologie? Pro někoho překvapivě, když přijde na praxi, jsou to dočista jiné stavby, které jsou z hlediska zastavěné plochy mnohem významnější. A byť je jejich architektonický náboj skutečně minimální, jejich dopad na krajinu je násobně větší. Řeč je pochopitelně o velkoobjemových halách, jež každý den přibývají průměrným tempem deseti hektarů. Po celý rok. Děsivé, že?

Obří dispoziční sklady, spediční centra, haly montážních linek, zastřešené areály továren, nákupní centra na okrajích měst. Halové objekty jsou bohužel tím nejtypičtějším stavebním zjevem české krajiny. A tenhle desetihektarový záběr každý den (v roce 2017 9,6 ha, v roce 2015 11,2 ha) nás stojí mnohem víc, než bychom si byli ochotni připustit.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Země plná radiátorů

Ztrácíme tak půdu, devastujeme krajinu, přehříváme zemi. Jak v rozhovoru pro Ekolist.cz zmínil podnikatel Ing. Libor Musil, zakladatel rodinné výrobní a stavební společnosti LIKO-S: „Razím teorii, že všechny tyhle haly jsou jako radiátory, které, když na ně zasvítí sluníčko, se rozpálí. A teplo sálají do svého okolí. Voda se do země vsákne, když je zem studenější než vzduch. Když je ale půda teplejší, pak se voda přes krustu nevsákne a odteče. A oblastem, kde je země zahřátá, se mraky vyhýbají. Průmyslové haly, které stojí za každým větším městem, dnes mění klima v celé České republice. A na celém světě. Když zasvítí slunce, haly okamžitě své okolí přehřejí. Jeden metr čtvereční plechové střechy na výrobní hale se rozpálí na 80 °C. Dokážete se představit, co udělá 20 000 radiátorů naskládaných vedle sebe na polích někde u Říčan?“

Hala, která ladí a chladí

Jak se ale ukazuje, tenhle problém má velmi elegantní řešení, které díky chytrému nápadu vrací do „architektury ctl+c/crl+v“ výstavby hal vrací zdravý rozum. Místo sterilních kovových hal, které se při horkém dni rozpálí jako plotýnky, nabízí haly živé, okolní krajinu ochlazující. Cože? Skutečně: V polovině června společnost LIKO-S, slavnostně představila první živou halu na světě, zvanou LIKO-Vo. A oproti ostatním konvenčním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 °C, dokáže tento objekt snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Dýchající objekt je živý

Jsou tu i přidružené efekty. Jeden metr čtvereční této budovy je ročně schopen vyrobit 1,7 kg kyslíku. Pohltí také 2,3 kg CO2, a snižuje hladinu hluku mezi interiérem a exteriérem o 8 dB. LIKO-Vo využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda osazená sedmdesáti druhy rostlin, retenční jezírko a další vtělené technologie. Takže ještě jednou: Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně, a přesto vám bude uvnitř a hlavně zvenku této stavby pocitově lépe. Jak je to možné? Stojí to za pohled do fotogalerie, místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin.

Přítomnost nezměníme, budoucnost můžeme

Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Výrobní pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní stěny haly zdobit popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Úspěšný předchůdce

Výrobní hala LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt z dílny společnosti LIKO-S, který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe® předčila všechna očekávání,“ říká Musil. „Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují.” Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti.

Sucha už bylo dost

„Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“ 

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Tento klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Dokonalost v detailu

Jak to funguje v praxi? Pro srovnání si nejprve představte klasickou tovární halu: na její fasádě v létě běžně naměříte 55 °C, ovšem na prozářené střeše až 77 °C. A LIKO-Vo? Předpokládaná letní teplota povrchu živé haly: fasáda 28 °C, střecha 31 °C. To už je pořádný rozdíl. A přitom se nejedná o žádný model, ale skutečnou halu o rozloze 1482 metrů čtverečních.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Objekt je unikátní svým pojetím i významem, a proto se stane předmětem soustředěného vědeckého bádání. Jde tu o hodně, respektive o budoucnost. Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.

Projekt kvitují i v České radě pro šetrné budovy: „Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Foto: Jan Morbacher / liko-s

Údaje o projektu

Název projektu: První živá hala na světě LIKO-Vo
Typ projektu: Ekologická inovace konceptu průmyslových hal
Architektonické studio: Franěk Architects
Lokalizace: sídlo společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Vedoucí projektu: Zdeněk Fránek, Franěk Architects
Stavební část: Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace: Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika: Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a regulace: Martin Fojtík
Zahájení projektové činnosti: 2018
Rok dokončení (finalizace): 2019
Využitelná podlahová plocha: 1482 m2
Hala/přístřešek: 1095 + 387 m2
Počet pracovních míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Investor: LIKO-S

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Pavol Štofan

Rekonstrukce malé slovenské chaty spustila velkou debatu

V průvodním provedení to rozhodně nebyl objekt, který by někoho inspiroval k rekonstrukci. Padesát let stará áčková chata byla ve stavu – slušně řečeno: jako po padesáti letech bez údržby. Slovenští architekti a současně majitelé objektu, se ale rozhodli dát stavbě druhou šanci. A dobře udělali.

zdroj: Pedro Cavaco Leitão

Stísněný historický domek rekonstruovali na moderní bydlení v bílém

Malé domky v centru velkých měst často neoplývají prostorem ani dostatkem světla. Při plánování rekonstrukce jsou architekti a majitelé svázaní celou řadou problémů: Památková ochrana, statika domu, omezená možnost přístavby, zachování původního vzhledu a další. Jak tedy zařídit moderní bydlení v historickém domku? ...

Osobitá architektura a sláva českých lázní

Osobitá architektura a sláva českých lázní

České lázeňství se může pochlubit mnohasetletou tradicí i řadou historických prvenství. Za všechny vzpomeňme alespoň Vincenze Priessnitze, který ukázal světu ojedinělý vodoléčebný ústav v Jeseníku a skvělého architekta Dušana Jurkoviče, který se proslavil osobitou architekturou v Luhačovicích.

Zdroj: Hufton+Crow

Jak vypadá nejdražší letiště světa: Představuje se pekingský Daxing

Dne 26. září přistálo vůbec první civilní letadlo na nově otevřeném letišti v pekingském Daxingu, jedné z nejostřeji sledované stavbě posledních let. Monstrózní projekt, který nás zaujal především nevšedním organickým pojetím centrálního terminálu z návrhářské dílny slavné architektky Zahy Hadíd, toho však v sobě ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

Střešní systém Lindab SolarRoof

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA