MVRDV byla oslovena zakladateli společnosti Crystal Houses, sítě luxusních obchodů působících nejen v Holandsku, aby pro jejich největší prodejnu v Amsterodamu vyrobili vnější fasádu ze skleněných cihel. Což ej samozřejmě problém, protože mechanická odolnost skla vůči tlakům není právě na výši. Přesto se do zakázky, jejíž výsledek si dnes už můžete prohlédnout při procházce i PC Hoofstraat, pustili.
Po vizuální stránce bylo zadání jasné: původní klinkerové obklady musí nahradit sklo. Jenže kde tak kvalitní a současně odolný výrobek získat? Proto navázali lidé z MVRDV spolupráci s inženýry a techniky z ABT, Delftské technologické univerzity, technology z Brouwer & Kok a řadou dalších předních výzkumných pracovišť.
Prakticky po celý rok se zabývali otázkou vlastní výroby, a testování výstupní kvality. Při tom nechyběl ani laser, ultrazvuk a nejrůznější formy zátěžových procesů. Finální výrobu nakonec zajistili skláři z Resany, a transparentní povrchové adhezivum dodali vývojáři z Delo Industrial. Výsledkem je ale skleněná cihla, která dokáže snést zátěž až 42 000 Newtonů, tedy zhruba váhu dvou obsazených vozů SUV.
Za zmínku stojí, že tento nepříliš ekologický počin (který je rozmístěn na ploše 220 metrů čtverečních fasády) má svůj recyklační potenciál. „Až se bude jednou dům bourat, je možné jeho celou přední stěnu rozebrat, a kromě ocelového rámu znovu roztavit na sklo.“
Proč je oválná geometrie stavby úspornější? Jak důležité jsou barvy v interiéru? A jak může respekt k topografii terénu významně snížit energetické nároky domu? Tenhle projekt netradičního obytného domu či chcete-li chaty z Long Islandu je nabitý odpověďmi.
Před patnácti lety, 14. prosince 2004, francouzský prezident Jacques Chirac slavnostně otevřel u jihofrancouzského Millau nejvyšší silniční most podle výšky mostní konstrukce na světě. Jeho vozovka je široká 32 metrů, vede ve výši až 270 metrů nad zemí a nejvyšší ze sedmi pylonů dosahuje výšky 343 metry, takže ...
Investoři zakoupili pozemek spolu s anglikánským kostelem svatého Ondřeje z roku 1903. Součástí je také altán z 80. let. Úkolem architektů bylo u této kompozice vystavět rodinné bydlení na míru. Z místa bydliště se tak stává centrální bod místní duchovně založené komunity, majitelé jsou ve středu zdejšího dění a nic ...
Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
Rozvoj architektury v blízkovýchodních zemích povšechně stojí stranou zájmu světových médií. Přesto práce zdejších profesionálů umí překvapit, a nemusí se přitom jednat jen o zásadní (až megalomanské) projekty, podobné těm z Dubaje nebo Saudské Arábie.
Sdílet / hodnotit tento článek