• ESTAV.cz
• Architektura
• Funkcionalistický byt s původními prvky a růžovým prasátkem

Prohlédnout fotogalerii33 fotografií

„Nikdy se nepokoušej naučit prasátko zpívat; ztrácíš čas a otravuje to prasátko.“

Funkcionalismus je hojně užívaný výraz

Funkcionalistický bytový dům v Praze na Novém Městě je výzvou, protože… Možná by bylo dobré ten stále zmiňovaný funkcionalismus trochu převést do srozumitelnější podoby. Zařazení na časové ose je snadné. Hovoříme o 20. a 30. letech 20. století, tedy hlavním období vzniku a rozkvětu funkcionalismu v architektuře. Po válce se postupně funkcionalismus rozpouští ve směrech daných dobou a politikou, tudíž lze hovořit o hlavním čase v meziválečném období. Vznikaly významné stavby jako luxusní vily, ale i velké projekty pro novodobé bydlení celků s bytovými domy. Pro příklady není nutné jezdit daleko, protože skvostný příklad naleznete v Brně, zkušení tuší, že hovořím o Vile Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe, která je zapsána na seznamu UNESCO. Je hojně navštěvovaná, vznikl o ní hraný film, spousta dokumentů i nepřeberně publikací. I na našich portálech TZB-info a ESTAV a ESTAV TV naleznete množství článků i několikadílný dokument. Hovoříme o ikoně světového významu. Brno se funkcionalismem hemží, a pokud potřebujete něco dalšího ikonického, pak vězte, že Brněnské výstaviště s částí svých staveb je opět funkcionalismem.

Obývací pokoj. Foto: Alex Shoots Buildings

Otec a jeho děti

Světovými představiteli jsou Le Corbusier, Ludwig Mies van der Rohe, Walter Gropius a další, u nás pak skvělí architekti jako Bohuslav Fuchs, Josef Havlíček, Vladimír Karfík, Adolf Loos, Jaromír Krejcar, Jiří Kroha, Josef Gočár nebo Pavel Janák. První jmenovaný, tedy Le Corbusier, je považován za otce funkcionalismu. Oporou a základem funkcionalismu je Bauhaus, škola, jež byla vlivným uměleckodesignovým hnutím v Německu od roku 1919. Do architektury Bauhaus vnáší nejenom funkcionalistický, ale i minimalistický přístup. Jednoduché linie a tvary bez příkras a jasná užitkovost řešení.

Obývací pokoj a jídelna. Foto: Alex Shoots Buildings

form follows function

Máme stavby, máme představitele, tak pojďme na nějakou smysluplnou definici, které bude rozumět i laik. Koncept funkcionalismu lze shrnout jednou lapidární větou: „Forma následuje funkci“. Tři slova vystihují velmi široký směr, kdy je účelnost a funkce nadřazená formě. Tedy designu, estetice a tvaru stavby. Estetika tím však rozhodně není potlačena, ale je úzce spojená a determinována funkcí. Po konstrukční stránce zde nalezneme čisté, jednoduché a strohé linie, principy volného půdorysu, flexibilní členění interiéru, přiznané materiály a konstrukce, otevřené dispozice a spojení interiéru a exteriéru, bohaté prosklení, soudobé moderní prvky a stavební konstrukce a materiály, nadčasovost stavby i mobiliáře, praktičnost řešení, hospodárnost, důraz na dostatek světla a hygienické aspekty díla. Potlačeny jsou ty tolik před tím zaužívané ornamenty a leckdy nadbytečná dekorativnost.

Ta zmíněná hospodárnost je vztahovaná k provozním nákladům užívané stavby. Jinak původní cena vily Tugendhat se vyšplhala na více než 8 milionů prvorepublikových korun. Což byla opravdu astronomická částka za luxus a výjimečný architektonický počin světového formátu.

Stěna s částí kuchyně a pracovní kout. Foto: Alex Shoots Buildings

Tušíme, kdy vznikal. Nikdy ale neskončil

O funkcionalismu by se dalo vykládat obšírně, dlouho a ze spousty hledisek. Proč si o tom vyprávíme. Za prvé je to část světové i naší národní historie a za druhé je současná architektura tímto směrem ovlivňována po právu i dnes. Pokud se podíváte na spoustu současných moderních projektů, naleznete zde fragmenty nebo celé stavby i jejich skupiny funkcionalismem formované. Leckdy se vše vkusně mísí v koktejl, kde se skoro zdráhám nálepkovat nějakým jasným směrem. Dnes tak oblíbený minimalismus jsme zmínili v etapě Bauhausu, tedy v období počátku a první poloviny 19. století. Minimalismus i funkcionalismus jsou často součástí díla, zcela nerozlučně a často i neoddělitelně. Chce se někomu pitvat, že se ocitáme v jednom druhém, či dalším směru umění a architektury. Co jsem říkal, že nalezneme jako vyjádření funkcionalismu, je většinově i projevem určitého minimalismu. Hranici tam nehledejte. A hlavně stále hovoříme o několika základních kamenech a koncepcích, které se mohou prolínat dobrou architekturou, bez striktního vymezení. Bez rozdílu, zda to bylo před dvaceti či padesáti lety nebo je to nyní.

Architektura smysluplná

Většinou se trochu bráním striktnímu nálepkování a hovořím raději o principech dobré architektury nebo ještě lépe architektury smysluplné. Pokud se z funkční kvalitní dispozice vyloupne dobrá a esteticky zdařilá forma, jsme stále u konceptu funkcionalismu: „forma následuje funkci“. Tím však ale netvrdím, že tohle je ten zlatý grál. Je to prostě jedna z koncepčních cest a možných inspirací.

Hala s maskotem. Foto: Alex Shoots Buildings

Rekonstrukce bytu ve funkcionalistickém bytovém domě

Náš dvoupokojový byt je případ, kdy zde funkcionalismus máme dobově jasně zakotvený a pracujeme s ním při kompletní rekonstrukci. Pro vysvětlenou, proč je „růžové prasátko“ součástí názvu. Je to dárek od přátel, taburet do předsíně, krásná nadsázka a vtipný maskot, barevné ozvláštnění haly.

Základní popis

Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze na Novém Městě. Jak dům, tak samotný řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z doby vzniku, tedy konce 30. let 20. století. Nicméně byt byl již ve špatném technickém stavu a pro nové využití byla nezbytná celková renovace vč. úpravy dispozičního řešení. Hlavním cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

Ložnice. Foto: Alex Shoots Buildings

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Vlastní bydlení architekta je projekt s mnoha omezeními – být sám sobě klientem je v mnohém náročnější než plnit zadání formulované klientem. Tím spíš, pokud jde o rekonstrukci. Nezbývá, než sám přijmout odpovědnost za všechna rozhodnutí a vystavit se těm rizikům, která běžně jako architekti pečlivě diskutujeme s klienty.

Rekonstruovaný byt se nachází v domě z konce 30. let, poctivém ztělesnění stavařského modernismu, klasickém pražském činžáku z této doby, s kachlíkovou fasádou a malými byty, který navrhl architekt Ladislav Šimek a postavil jeho bratr Jaroslav. A jak už to asi bývá dle rčení „kovářova kobyla chodí bosa“, rekonstrukce bytu do finální podoby trvala nekonečných 10 let. Otázky, jež jsem si při rekonstrukci kladl, byly především zaměřeny na konflikt mezi zachováním silného ducha místa a naproti tomu míry otisku vlastní identity a invence. Co má zvítězit? Jak najít balanc? Není závěrem to, že uživatel přirozeně podlehne a přizpůsobí se duši existující stavby, kterou svou prací a přítomností jen drobně podpoří či upraví?

Původní kuchyně v místě dnešní ložnice. Foto: Alex Shoots Buildings

Provedena byla kompletní stavební „aktualizace“ zahrnující veškeré technické vybavení bytu, konstrukce podlah, veškeré povrchy atd. Bylo navrženo v obývacím pokoji odhalit a nechat očistit železobetonový trámový strop (jinak krytý podbitím a omítaným podhledem) a vytvořit z něj originální výtvarný prvek. Byla realizována repase původních oken, dveří, veškerého kování, nahrazení původních dubových parket replikou. Dispoziční změna spočívá především v novém využití původní kuchyně a v kompletním vybourání původní spíže a koupelny, které byly nahrazeny novým vloženým nábytkovým blokem obsahujícím úložné prostory, skrytou komfortní koupelnu i část kuchyně. Tato nová vrstva využívá tradiční materiály (kombinace mořených dubových dýh a bílého laku), ale tak, aby uvnitř vznikl naprosto čistý, minimalistický bělostný prostor. Velká péče je věnována vhodným kombinacím originálních prvků a detailů z 30. let a novým designovým kusům nábytku a doplňkům, stejně jako volbě materiálů pro veškerý nový – na míru navržený – vestavný nábytek, který určuje využití prostor i jejich členění. Celou jednu stěnu bytu tvoří bíle olejovaný dubový obklad skrývající úložné prostory. Je to pomyslná páteř, která drží byt pohromadě. Jejím protipólem je vzdušná konstrukce knihovny vyrobená z velmi subtilních ocelových profilů.

Při zařizování interiéru byly využity prvky často se silným osobním příběhem, jako například čtveřice zrepasovaných jídelních židlí Thonet z domu rodiny praprarodičů, polokřesílko Thonet, kterou používal ve své pracovně prastrýc stavitel, funkcionalistická trubková židle Ez12 navržená v roce 1930 Karlem Ortem pro firmu Gottwald, nebo dobová stropní svítidla. Doplněny pak jsou spíše minimalistickými současnými výrobky jako je například lenoška Fusion od studia Nendo.

Taburet – růžové prasátko, dárek od přátel – pak v předsíni připomíná, abychom se jako architekti nebrali vždycky tak vážně.

Průhled z haly do centrální místnosti. Foto: Alex Shoots Buildings

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Alex Shoots Buildings, www.alexshootsbuildings.com, alex@alexshootsbuildings.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO MARTIN CENEK ARCHITECTURE a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata