REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Při budování návštěvnického centra nad vodopádem byl středem zájmu život ryb

Projekt, který v první řadě cílí na skupinu živočichů, která si bez pomoci lidí už nedokáže pomoci. Pstruhovité ryby. Může to znít zvláštně, ale norští Rever & Drage Architects šli dobrovolně do záměru, ve kterém hrála architektura – alespoň v první fázi plánování – až druhé housle. O to víc se pak vyřádili na plánování návštěvnického centra.

Rozhodující slovo tu nejprve měli hydrobiologové a odborníci na život v severských řekách. Na řece Lynga totiž bylo zapotřebí vybudovat tzv. rybochod, v tomto případě tedy strukturu umožňující ideálně obousměrnou migraci lososů a pstruhů. Norským ochráncům přírody a lidem z tamního Ministerstva životního prostředí totiž velmi záleží na tom, aby dokázali navrátit krajině její původní funkce. A k pestré nabídce ekologických služeb patří i skutečně fungující migrace ryb, kterou v předchozích desetiletích znemožnila výstavba vodních elektráren po celé zemi. Aby se mohly tyto ryby dostat ke svým trdlištím ve vnitrozemí, bylo zapotřebí nalézt jim novou schůdnou cestu, a rozvětvená řeka Lynga se zdála být pro tento účel ideální. Jedinou překážkou na ní byl ale 36 metrů vysoký spád vodopádu Kvåsfossen, který je pro ryby stejně nepřekonatelný, jako bariéra betonové hráze s turbínami.

Ať je na co koukat!

V roce 2010 se tedy začal připravovat plán netradičního podzemního rybochodu, vedeného v zahloubení skal, přibližně 15 kilometrů od městečka Lyngdal. Už tehdy se architekti z Rever & Drage Architects podíleli jako konzultanti na zpracování díla, které svým záběrem a užitou stavební technikou připomínalo spíše stavbu metra nebo podzemky. Prim v celém návrhu skutečně hrály požadavky na optimální sklon a spád toku, průtočnost koridoru, množství a vzdálenost betonových záseků a zpracování dna uměle vytvořeného koryta. Ta pravá práce pro Toma Augera, Martina Beverfjorda a Eirik Lilledrangeovou začala až v roce 2014. Tehdy totiž správa povodí Sørnorsk Laksesenter vyhodnotila, že rybochod za miliony eur má jednu citelnou vadu. Nikdo jiný, když vynecháme vodohospodáře a samotné cestující ryby, je při tahu neuvidí.

Foto: Tom Auger

Přitom potenciál přírodní atrakce, která by vyplývala z pozorování ryb (ať už z hlediska kvality odvedené inženýrské práce, nebo edukace obyvatel či turistů), je pro rozmanité využití ohromný. Rever & Drage Architects byli tedy osloveni, aby v těsné návaznosti na rybochod vybudovali expoziční/vzdělávací centrum. Silnou stránkou lokality je nejen těsná blízkost turisticky vděčného vodopádu Kvåsfossen, ale také přítomnost dopravní komunikace, která ke stavbě zanořeného rybochodu přiléhá. Lidé se sem díky množství turistických cest mohou vydat pěšky, na kole nebo autem. A architekti, teď již v hlavní roli, mají zajistit, aby tu vyrostlo místo, kde bude na co koukat.

Centrum, které stojí na hraně

Vzhledem k předpokládanému počtu turistů a dalším praktickým důvodům jsme se pak rozhodli vytvořit multifunkční návštěvnické centrum, schopné zachytit a poskytnout lidem patřičné zázemí,“ prozrazují architekti. Do projektu přitom chtěli vtěsnat všechny přítomné prvky: skalisté útesy, řídký listnatý les, vodopád, rybochod v podzemí. Jejich zpracování pak odráží silný charakter lokality, a snahu nenarušovat přírodní scenérii. I z hlediska zpracování se pak drželi toho, co je okolí blízké. To se promítlo do výběru stavebních prvků návštěvnického centra, respektive provedení střechy (která koresponduje s tvarem užívaným na okolních sídlech od sedmdesátých let), a také barvy objektu. Ta nápadně připomíná dehtové nátěry, běžné ve zdejších vesnicích.

Foto: Tom Auger

 Limitujícím prvkem se stal jednak prostor vymezený hranou útesu, a také blízkost silnice, která by mohla působit rušivě. „Stavbu jsme tedy ponechali v prakticky na hraně útesu, otevřenou do údolí, ale zcela uzavřenou výhledu na silnici. Objekt stojí ve sníženém horizontu, a tak projíždějící řidiči vidí jen střechy návštěvnického centra. Dost na to, aby si všimli, že se tu něco nachází, ale přitom ne tak, aby mohla automobilová doprava nějak rušit prožitek návštěvníků.“ Znakem, že se pod silnicí nenachází jen další vesnický dům, je pak nezvykle provedený komín, respektive průduch klimatizace.

Živá pohlednice z Norska

Pokud řidiči sjedou ze silnice až na parkoviště (případně jako pěší vystoupají 150 metrů dlouhou stezkou od řeky), zjistí, že objekt před nimi je daleko větší, než se z horizontu zdál být. „První dojem pak u návštěvníka vyvolává otázku, co to před ním vlastně stojí,“ popisují architekti. „To, co se zdálky tvářilo jako obyčejný vesnický dům je velké jako veřejná budova, a přitom ty zbytnělé rysy vypovídají o existenci moderní stavby.“

Prosklený vstup vybízí k návštěvě objektu, který se teprve zevnitř ukáže v celé své kráse. Nemělo by vás zarazit, že interiér je nečekaně zšeřelý, tmavý. Přirozené světlo sem totiž přichází jen východní stěnou, které si také podle plánů architektů máte hned všimnout. Přehlédnout ji není lehké. Vine se totiž podél celé stěny, a pokrývá prakticky celý výhled do údolí. Vaše zraky jsou tedy ihned upoutány scenérií skal a lesů.

Foto: Tom Auger

A když přistoupíte k okraji okna (které stojí skutečně na hraně útesů), přehlédnete i divokou řeku brázdící mezi masivními kameny. Tuto živou pohlednici pak pravděpodobně už za jiný záběr nevyměníte. Jen jakoby v povzdálí registrujete, že se v místnosti nachází i nějaké dveře a nábytek. Prostor je totiž maximálně otevřený, a byť se to nezdá, pokrývá plochu 300 metrů čtverečních.

Zážitky na každém kroku

Hladká betonová podlaha, betonové sloupy obložené tmavým dřevem, rovněž obkladové desky stropu v kontrastu se světlými stěnami, to všechno jsou detaily, které vnímáte jen mimoběžně. Ve vstupním foyer se sice nachází několik stolků a židlí, které mohou znavení turisté využít. Pravděpodobně ale dají přednost posezení „na zemi“, na snížených posedech naproti oknu. Za jejich zády přitom stojí čtyři masivní bloky interaktivní výstavy, podsvícené tak, aby nenarušovaly kompozici místa. Vstupní recepce slouží současně jako informační místo pro turisty. Stálá obsluha vás může nasměrovat buď na toaletu (včetně bezbariérové), nebo do kuchyňky, kde si můžete ohřát vlastní pokrm. A když už si myslíte, že jste se dost nabažili výhledu na řeku a údolí, a že vás návštěvnické centrum Kvåsfossen nemůže ničím překvapit?

Foto: Tom Auger

Jsou tu ještě točité schody vedoucí do suterénu. V tomto případě tedy skutečně do nitra rostlé skály. V uměle vytvořené jeskyni se nachází tunel rybochodu, a také nasvícená průtočná nádrž, kterou migrující ryby proplouvají. Můžete je tedy vidět na vlastní oči, prakticky na dosah ruky. Teprve teď, když už jste si prošli vším, můžete zavítat k východu na druhé straně budovy, a zamířit přes starý dřevěný most nad hučící vodopád. Kompletní výměra celé expozice, respektive trasy od vstup přes výhledy, výstavu až po tunel a vodopád, přitom nemá více než 450 metrů čtverečních. Není tu ale jediný krok, který by vám nepřinášel údiv a překvapení. Rever & Drage Architects dokázali celé návštěvnické centrum Kvåsfossen doslova našlapat zážitky.

Nápad s posezením zanořeným do podlahy, přímo naproti oknu přes celou stěnu, si Rever & Drage Architects vypůjčili od kolegů z Jensen & Skodvins, přesněji řečeno, z jejich projektu Juvet Landskapshotell v Møre og Romsdal. „Ta myšlenka splynutí a kontaktu s přírodou je totiž velmi silná. Když zmizí zdi, otevírají se vám oči,“ říká Martina Beverfjord

Údaje o projektu

Název projektu: Kvåsfossen
Typ projektu: návštěvnické centrum + podzemní rybochod
Architektonické studio: Rever & Drage Architects
Lokalizace: 4588 Kvås, Norsko
Projektový tým: Tom Auger, Martin Beverfjord, Eirik Lilledrange
Dodavatel stavby: Shuco
Klient: Kvåsfossen – Sørnorsk Laksesenter
Rok dokončení (finalizace): 2017
Počet podlaží: 2
Využitelná plocha podlaží: 450 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Louvre, zdroj: Netfalls - stock.adobe.com

Impozantní skleněná pyramida stojí na nádvoří Louvru již 35 let

Impozantní skleněná pyramida uprostřed Napoleonova nádvoří před Louvrem, která od 29. března 1989 slouží jako hlavní vchod do tohoto nejznámějšího pařížského muzea, patří k symbolům francouzské metropole. Odvážný projekt amerického architekta čínského původu Ieoha Minga Peie prosadil v roce 1983 tehdejší francouzský…

Foto: Petr Polák

Z původní truhlárny a staré školy vznikl nový bytový dům

Bytový dům vznikl na základu strženého jižního objektu bývalého areálu truhlárny. Třípodlažní objekt s průběžnými balkóny je reakcí na původní urbanismus a vzhled areálu. Další budova bývalé školy dala za vznik mezonetovému bydlení se samostatnou zahrádkou a vlastním vstupem.

Foto: Matej Hakár

Strohá čtvercová dispozice domu přináší nečekané možnosti a bonusy

Už při prvním pohledu je zřejmé, že elementární kulisy fasád, které ohraničují čtvercový půdorys domu, zároveň ukrývají členitou organickou vnitřní strukturu. Klasické schéma kompaktního domu, rozšířeného o terasy, nahrazuje otevřená obytná krajina se zónami různých proporcí.

REKLAMA