„Okamžiky, kdy jsem seděl s docela cizími lidmi na terase, pil čaj, kouřil vodní dýmku a intenzivně vnímal, jak jsme si blízcí, i když nás nic nespojuje, pro mě patřily k vrcholům pouti.“
Takový terasový dům není snadný úkol
O výzvách pro architekta jsme si zde vykládali mnohokrát. Jednou je to nepravidelný tvar parcely, jindy je parcela úzká. Často je komplikovaná orientace světových stran, jindy je zase parcela zarostlá letitými stromy a kácet je se zdá být bezbožné. To se to vymýšlí na zelené louce, na skoro rovině, na pozemku zarostlém náletovými dřevinami. Jenže…
Pohled jižní letecký. Foto: Martin Čeněk
Když výzva, tak výzva
Skoro vždy je ta výzva s nějakým otazníkem nebo vykřičníkem. Pokud tedy zrovna nestavíme jako Baťa domky pro dělníky, kdy typizace a unifikace byla předpokladem pro rychlou a zdařilou výstavbu části Zlína tehdejších let. Nic proti typizaci, unifikaci a jakési jednotné formě, ale cítíte, že to zavání stereotypem, jednotvárností a uniformitou. Potom hledáme výtvarné řešení, jak stereotyp následně rozbít, porušit jednotvárnost a dosáhnout výsledku, který oko i duši potěší trochu více. To se ale nestává často, proto je nutné přijmout roli architekta s pokorou a předpokládat, že úkol bude nesnadný. Jen tak nebude dotyčný tvůrce zklamaný, až ta chvíle nastane.
Pohled jižní. Foto: Martin Čeněk
Výškový rozdíl 10 metrů patří k takovým výzvám
To se právě stalo i v případě terasového dvojdomu v Krči. Jednoduchost zadání a následného řešení je zde determinovaná velmi svažitým terénem parcely. A máme to. Nicméně při bližším pohledu zjistíme, že takovýto rébus domů ve svahu vyvstal i na některých okolních parcelách. Tedy je i kde brát rozumy a vidět, že to jde. Není se čemu divit, protože svahy od Kunratického potoka byly dříve viniční tratě a ty si vybírají světové strany a kvalitu půdy, ne až tak jednotlivé místo a terén. Stavba domu či domů je v takovém případě tou výzvou, kterou zmiňuji a je to možnost pro zajímavou stavbu. Pochopitelně zemní práce patří k jedněm z nejdražších, stran stavby, proto případné výkopy, odkopy, dorovnání terénu, opěrné sloupy, stěny a piloty stavbu dozajista prodraží. Veškeré sanace svahu, odvedení vody, geologický průzkum, jasná koncepce a nalezení konsenzu při dorovnání a odkopání terénu vyžadují pečlivou přípravu a obezřetnost. Toho, aby se části stavby ocitly na rovině, protože majitel není kamzík, lze dosíci také sloupy a konstrukcemi nad rostlým terénem. Jinými slovy je část stavby vyzdvižena nad terénem. To je právě chvíle, která nahrává řešení s víceúrovňovou stavbou, od které je krok k terasovým domům.
Pochopitelně že napojení na sítě v úrovni nebo nad pozemkem je výhodnější.
Pasáž vstupu. Foto: Martin Čeněk
Nevýhody je třeba přetavit ve výhody
Nevýhodou jsou tedy jasné vyšší počáteční náklady i pracnost. Jinými slovy je taková stavba náročnější. Pokud vše vyváží estetická hodnota, tvůrčí kreativita a perfektně zvládnutá dispozice, je našlápnuto k úspěchu. Podaří-li se takovou stavbu dobře propojit se stávající i novou zelení, doplnit o opěrné a dělicí stěny a další prvky, které vše podtrhnou, máme vyhráno. S dnešními možnostmi přiznaných betonů, gabionových stěn, kaskád pražců, dřeva i kamene, není takové řešení problémem. Dům se vám za to odmění svojí unikátností a osobitým řešením, skvělým výhledem, nečekanými zákoutími a klidovými prostory k oddychu na jednotlivých stupních a terasách. Stavby ve svazích nejsou snadné, ale za to skýtají až netušený potenciál. U různého typu terénu vyvstanou posléze odlišné danosti. Do prostor ukrytých z části nebo úplně pod terénem lze umístit technické místnosti, garáže, sklepy, úložné prostory. Máte-li přístup nebo příjezd a parkování k domu v horní pozici kaskády, je to pohodlné. Váš pohyb se odehrává směrem dolů. Komplikace nastanou, pokud je vstup ze spodní pasáže kaskády a vy se dostáváte z parkování, z garáží a vstupu směrem nahoru. Jedno patro lze akceptovat, dvě již méně a více jsou vcelku potíž. Pokud se dostanete komunikací na vrstevnici střední pasáže domu, pak máte na výběr, kousek nahoru, kousek dolů. Nicméně bez technické dopomoci zde není možnost pro pohyb někoho imobilního.
Zahrada z levé strany domů. Foto: Martin Čeněk
Prvorepublikové domy s komunikací ve spodní pasáži
Znáte ty prvorepublikové domy a vily, které se vypínají nad silnicí a mají několik pater? Všimněte si, že často se ve svahu nachází podivná konstrukce kolejové dráhy s tažným ocelovým lanem, která dopravovala nákupy, zboží a vše potřebné takto do domu. Tohle dnes nikdo nechce. Proto jeden z důležitých aspektů domů ve svažitém terénu je opatrnost těch, co chtějí takto bydlet. Nejste šerpa v Tibetu ani nosič na Zbojnickou chatu v Tatrách. Vy tam chcete spokojeně bydlet.
Zpátky do Krče
Převýšení v případě našeho dvojdomu je cca 10 metrů. Vstup, příjezdová komunikace a garáže jsou v horní pasáži, kdy nad touto úrovní je již pouze patro s podkrovím mezonetu. Střední komunikace půlí po spádnici schodištěm dvojdům. Z tohoto schodiště se vstupuje do jednotlivých bytů vlevo i vpravo. Dům je tak rozdělen na dvakrát tři větší bytové jednotky typu 4kk, 3kk a mezonetové 5kk se samostatnými vstupy a společné zázemí se sklepy, garáže a kolárny. Zahrada s ohništěm a vzrostlou zelení je společná a dohromady s terasami orientovanými k jihu a výhledem na údolí jsou tím skvělým bonusem. Stavba je řešena jako energeticky téměř nulová, s recyklací dešťové vody, využitím tepelných čerpadel a nuceného větrání.
Řešení je čisté a minimalistické, nesnaží se konkurovat okolí a společně se zelení je vkusné a esteticky zdařilé.
Pohled západní. Foto: Martin Čeněk
Základní popis
Dvojice rodinných domů zasazená do svažitého území pražské Krče reaguje na výraznou konfiguraci terénu, stávající strukturu okolní zástavby a požadavek na bydlení s maximem návaznosti interiérů na zeleň.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Prudké svahy pražské Krče se zvedají od Kunratického potoka směrem k severu nad dnešní Jižní spojkou. Ještě před sto lety byly územím vinic patřících k drobné vísce Dolní Krč a k ojedinělým zemědělským usedlostem. V první polovině 20. století byly vinice rozparcelovány pro výstavbu rodinných domů a vil se zahradami, postupem času ale vznikla v komplikovaném terénu zástavba velmi rozmanitá. Typické pro území byly dvojice parcel ve svahu pod sebou, horní přístupná ze severu, spodní z jihu. Druhá půlka 20. století do území vnesla výstavbu bytových domů celé řady typů a parcela, na níž jsme měli za úkol navrhnout nový dům, byla od svého jižního přístupu odříznuta. Vznikla tak atypická situace – hluboká parcela s převýšením přes 10 metrů, přístupná pouze z jedné strany. Novostavba nahradila starší, mnohokrát přestavěný rodinný dům v horní části parcely, který po úpravách nivelety ulice ztratil úrovňový přístup – chodník se ocitl o více než 1,5 metru níže a vjezd tím zanikl. Součástí realizace proto byla i nová úprava chodníků, aby výškově navazovaly na vozovku i okolní zástavbu.
Pohled z terasy. Foto: Martin Čeněk
V území nalezneme celou řadu výrazně řešených domů – asi nejzajímavější je dvojice brutalistních terasových bytových domů z přelomu 60. a 70. let reagujících na prudce stoupající terén, jež přes ulici sousedí s pozemkem naší stavby. Naopak k jižní straně pozemku přiléhá soubor bytových domů ze 70. a 80. let 20. století. I tento architektonický kontext jsme se snažili návrhem reflektovat.
Hlavními pozitivy pozemku byla jeho velikost, velké množství zeleně, výhled na jih až na protější zalesněný svah a výhodná orientace. Vyvažovaly je ale také komplikace – problematický přístup a velké převýšení.
Výsledný dvojdům charakterizují terasy orientované na jih umožňující po svém obvodu výsadbu vyšší zeleně. Hmota je řešena jako ustupující bílý blok kopírující terén. Na bočních fasádách jsou dle výhledů z interiéru komponovány různé typy čtvercových oken. Na úrovni ulice je tento bílý monolit protnut horizontálním objemem garáží opláštěným přírodním hliníkovým falcovaným plechem. Do ulice je stavba jednopodlažní se šikmou střechou; reaguje tak na bezprostředně sousední rodinné domy a jimi danou stavební čáru i výšku. Dolů ze svahu, k jihu, se stavba postupně rozrůstá a odkazuje na terasové bytové domy, které se nachází nad ní. Dům tak má dvě tváře – do města a do zeleně. Naším cílem bylo navrhnout bydlení v zeleni, a to ve všech podlažích domu. Stíněné terasy s vestavěnými truhlíky a v podstatě nerušený pohled z obývacích pokojů na horizont či do zelené zahrady jsou tak jeho hlavním motivem. Stavba se svými jednoduchými materiály a střídmou barevností snaží zeleni příliš nekonkurovat.
Kuchyně vstupního patra. Foto: Martin Čeněk
Vstupy do bytů jsou z vnějšího schodiště, které protíná dům v ose mezi oběma sekcemi, a je částečně překryto objemem podkroví. Tento výrazný řez hmotou stavby zároveň propojuje ulici a zahradu, která je o téměř 8 metrů níž. Řešení provozu se inspirovalo klasickými činžovními vilami: každý z dvojice zrcadlově řešených domů obsahuje tři větší bytové jednotky (4kk, 3kk a mezonetové 5kk) se samostatnými vstupy a společné zázemí se sklepy, garáže a kolárny. Zahrada s ohništěm a vzrostlou zelení (původní i nově vysazenou) je společná.
Do interiérů vnáší vestavný nábytek použitou barevností hravý kontrast k monochromatičnosti exteriéru. Dubové dýhy jsou doplněny o barevné lakované plochy. Terasy stíní pergoly se žlutými baldachýny. Obývací pokoje všech bytů mají kromě přístupu na terasy a výhledu do zeleně také sedací bezrámová okna s hlubokým parapetem, která se zároveň výrazně projevují na fasádách. V obytných místnostech byl přiznán železobeton monolitických stropních desek.
Stavba je řešena jako energeticky téměř nulová, s recyklací dešťové vody, využitím tepelných čerpadel a nuceného větrání.
Ložnice podkroví. Foto: Martin Čeněk
Doplňující informace
| Studio | martin cenek architecture |
| Autor | doc. Ing. arch. Martin Čeněk, Ph.D. |
| Spoluautor | Ing. arch. Tomáš Minarovič |
| Umístění projektu | Nad Obcí I, Praha |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2016–2023 |
| Rok dokončení | 2024 |
| Zastavěná plocha | 489 m² |
| Hrubá podlahová plocha | 1 190 m² |
| Užitná plocha | 958 m² |
| Plocha pozemku | 1 356 m² |
| Fotografie | Martin Čeněk, www.martincenek.com, mail@martincenek.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Statika DPS: František Denk, Martin Čožík, Jiří Ilčík Zdravotechnika, vytápění: Tomáš Balažovič Větrání: Miloš Pozdník Elektrotechnika: Jaroslav Šebek Požární bezpečnost: Jindřiška Hüttnerová Zahradní úpravy: Tomáš Sklenář |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
železobeton – hlavní konstrukce, pohledový v hlavních obytných prostorech
broušený beton – venkovní schodiště bílá omítka – fasáda hlavních hmot bíle lakovaný hliníkový falcovaný plech – falcovaná střešní krytina přírodní hliníkový falcovaný plech – fasády garáží, sedací okna světle šedý lakovaný hliník – rámy oken dubová prkna – podlahy obytných částí dubová dýha a modrý, zelený a žlutý lak – nábytek dle autorského návrhu bílý maloformátový obklad – stěny v koupelnách a kuchyních velkoformátová teracová dlažba – podlahy koupelen, předsíní a kuchyní modřínová masivní prkna – povrchy teras bíle a světle šedě lakovaná ocel – zámečnické detaily, zábradlí, oplocení štípaná žula – zpevněné venkovní plochy |
| Značky | Seznam použitých značek
hliníková okna – Heroal
hliníkové pergoly s baldachýnem – PergoSun závěsná svítidla – Lucis nástěnná svítidla Mib – Nordlux koupelnové topné žebříky Aura – Isan vodovodní baterie Essence New – Grohe obklady stěn Object Color One – Rako Newdeco Light podlahové dlaždice – Ceramica Sant´Agostino |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Martin Čeněk (*1982) je autorizovaný architekt České komory architektů a registrovaný architekt britské ARB, samostatně praktikující architekt, odborný asistent návrhového ateliéru na Fakultě architektury ČVUT v Praze a vědecký pracovník zaměřený na udržitelnou architekturu a využití fotovoltaiky v architektuře v rámci Centra pro pokročilou fotovoltaiku ČVUT. V letech 2011-2013 byl hlavním architektem úspěšného projektu AIR House týmu ČVUT v mezinárodní univerzitní soutěži Solar Decathlon 2013. Od 2006 pracoval dva roky jako architekt v kancelářích GAP architetti asssociati a Archea associati v Římě. Od roku 2008 má vlastní architektonickou praxi v Praze. V projektech klade důraz na jednoduché, logické a jasné prostorové i funkční řešení, celkovou efektivitu a udržitelnost návrhu i nízkou energetickou náročnost. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Martin Čeněk, www.martincenek.com, mail@martincenek.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO MARTIN CENEK ARCHITECTURE a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek