REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Největší parkoviště pro cyklisty na světě. Kolik pojme kol a kde stojí?

Cestování na kole po městě se zdá jako ideální způsob přepravy v dopravou přetížených městech. Je to rychlé, bez hluku a bez zápachu. Nicméně když je cyklistů příliš, opět vznikají problémy. Což o to, kolize s chodci lze vyřešit vyhrazením speciálních pruhů. Následně ale musíte řešit otázku klasika: Kam s ním? Jedno zaparkované kolo moc místa nezabere, ale kolik místa potřebuje 22 000 byciklů?

Na 17,1 milionů obyvatel Nizozemí připadá 22,5 milionů jízdních kol. Někomu to přijde jako ideální stav, ale obyvatelé koly přehlceného Amsterodamu to tak nevnímají. Revoluční způsob nenáročné osobní přepravy je tu deformován minimální možností parkování. V Utrechtu stejnou chybu udělat nechtějí.

Cyklistika je solidní odpovědí na pochyb jednotlivců ve městech, a v Nizozemí je více než módou. Za posledních osm let narostl počet jízdních kol v Haagu o 10 %, v Rotterdamu o 12 % a cyklo-boom zažívá i Utrecht. Jak ale říkají místní radní, rozhodně nechtějí jít cestou světové cyklistické metropole, Amsterodamu, která slušně řečeno zaspala vývoj. „I naše město se po stránce infrastruktury prakticky neproměnilo do roku 1989, a pokud trend vzestupu cyklistiky setrvá, může se i naše město stát přesycené jízdními koly.“ Jak tomu zabránit? Nestačí jít s dobou, ale myslet dopředu.

Foto: City of Utrecht

Martijn van Es, mluvčí cyklistické organizace Fietsersbond, proto spolu s městskou radou už do roku 2015 pracuje na tom, jak město na jízdní kola připravit. Například podrobnou analýzou toho, co vlastně majitelé kol od svého města čekají. Van Es například zjistil, že většina pojížděk cyklistů po městě nepřesahuje svou délkou 7,5 kilometrů, a že lidé kola využívají stejně jako auta, hlavně proto, aby se dostali do práce. Jiné formy pojížděk (na nákupy, na výlet) s větší nebo menší kilometráží jsou spíše víkendovou záležitostí. A že lidem se výrazně nedostává napojení cyklistické infrastruktury na stěžejní body městské dopravy.

Utrecht a jeho městská rada zareagovala na tyto argumenty vstřícně, a rozhodla se zafinancovat výstavu dosud největšího podzemního cyklo-parkoviště, které je přímo napojené na hlavní železniční stanici. Dosud tu existovala neuspokojivá kapacita 6000 míst (s dalšími dvě stejně velkými cyklo-parkovišti poblíž), ale tento model se nezdál být do budoucna životaschopný.  Nebylo to komfortní ani bezpečné. Do hry proto vstupují nizozemští Ector Hoogstad Architecten tak vypracovali projekt třípatrové podzemní garáže pro kola, která dokáže v první fázi zajistit 12 500 parkovacích míst, a v druhé fázi až 22 000.

Foto: City of Utrecht

Už tímto prvním krokem se zařízení (vybudované ve spolupráci s železničními společnostmi ProRail, NS) v Utrechtu stává největší na světě. Dosavadní šampion, cyklo-garáže v tokijském Kasai, totiž dokázaly pojmout „jen“ 9400 kol. Utrechtské garáže pro kola nabídnou čtyřiadvacetihodinový servis, digitální systém navigace na volná místa, opravnu a prodejnu s cyklo-doplňky. Parkování je rozděleno na „krátkodobé“, jednodenní, které se počítá mezi nejfrekventovanější. A pak na dlouhodobé, a místo z odložení „atypických“ kol, dvoukol a tříkolek. Potěší, že celý systém parkování, který má zabránit přehlcení ulic odstavenými koly, je kompletně zdarma.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Nový návrh Hlavního nádraží v Praze, historická fantova budova vlevo, uprostřed magistrála, vlevo část nového zastřešení. Zdroj: CAMP

Nová éra železnice v Praze: Proměny tří nádraží budí emoce

Změna je život. Proměnou procházejí též ikonické stavby hlavního města. Ne vždy se ovšem nápady renomovaných architektů těší veřejné podpoře. Pojďme se podívat na proměny Hlavního, Masarykova a Smíchovského nádraží.

Libeňský most, archivní záběr, foto: Jakub Kopecký

Zavřenou část Libeňského mostu odborníci doporučili zbourat

Odborníci doporučili zbourat nyní uzavřený tzv. inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu. Dnes to řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

REKLAMA