REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Zdi města před povodněmi nezachrání, živé pobřeží ano

Česká republika nedisponuje dotykem s mořským pobřežím, ale řek a potoků, které se umí během přívalových dešťů nápadně přihlásit o svou existenci, tu máme dost. Opatření, která využíváme při ochraně proti povodním, mají v drtivé většině případů technický charakter. A možná brzy zjistíme, stejně jako inženýři ve Spojených státech, že lepší ochranu před záplavami nám poskytne „živé“ pásmo než betonové stěny. Řešení je to totiž nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale i k našim penězům.

Polovina obyvatel planety Země žije „v těsném dotyku“ s mořským pobřežím. V kontextu globálních klimatických změn to ale nutně bude znamenat problém. Přibývat totiž bude nečekaných bouří, záplav, povodní a přívalových dešťů, které mohou pobřežní sídla decimovat. Konvenční řešení, ke kterému se dosud přikláněli ve Spojených státech amerických, spočívalo v betonových hrazeních, předsunutých vlnolamech a budování dalších technicko-stavebních bariér. V současnosti je tu těmito systémy chráněna třetina veškerých sídel na pobřeží. Jenže jak se ukazuje, tato opatření mají své limity.

Ochránit prostě nemůžete všechno. Proti vlnám ubráníte města, ale už ne infrastrukturu. A vzhledem k tomu, že například v roce 2100 už bude na západním či východním pobřeží USA bydlet 60 % tamní populace, musely by zdi stát prakticky všude. „Ta představa, že díky zdím zabráníme každé povodni, je prostě mylná,“ říká Rachel Gittman, inženýrka z Východokarolinské univerzity. Ničivá energie vln si prostě časem najde cestu i přes systém hrází. A když se to nestane? Jejich síla se prostě vybije jen o kus vedle, mimo chráněný úsek. Výsledkem pak je jen další eroze pobřeží, případně podemílání systému ochranných bariér. Nehledě na to, že „opevněné“ pobřeží neposkytuje žádný prostor pro život obyvatelům moře.

Jiný, než technický model se tu ale nabízí. Namísto pevných bariér vytvoření „nárazníkového pásma“ oživeného pobřeží. Příbřežní močály, porosty mangrovů, mix částečně zanořené vegetace. Ty nejen že dokáží postupně fixovat pobřeží, a zabraňovat odnosu substrátu, ale dokáží utlumit i ničivou sílu vln. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru prakticky stačí jen pět metrů horizontální délky ochranného pásma, aby vlna ztratila 50 % své síly. A s délkou se živého pobřeží se efekt násobí.

Neznamená to, že by měli stavitelé zdí přijít o práci. Pro „výrobu“ živého pobřeží je zapotřebí solidního podkladu, nejrůznějších betonových pylonů a ježků.  

Zajímavé je například i pojetí ochranářské organizace z Alabamy. S pomocí stavitelů budují v bouřemi ohrožených úsecích pobřeží „nádrže“ o rozměrech 50x60 metrů. Jejich hrazení je vyrobeno z betonových panelů. Ty se pak plní (a částečně se samy zanášejí) pískem, jíly a částečkami půdy. Usazuje se v nich vegetace, která dá vzniknout příbřežní džungli. A když dojde k bouři? Pobřeží se pak voda prakticky nedotkne, vybije se v zelené bariéře. A ta dává po celou dobu své existence prostor pro život řadě živočichů i zástupcům lokální flóry.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Foto: Open House Praha

Prázdniny skončily, architektonické vycházky Open House Praha začínají

Známý festival Open House se neomezuje pouze na květnové dny, kdy akce vrcholí, své vycházky za architekturou nabízí celoročně. Právě na září je jich připraveno nejvíce. Můžete prozkoumat místa, kam nelze běžně vstoupit, kochat se výhledem na Prahu, sestoupit do starobylého podzemí, obdivovat umělecká díla…

Foto: Filip Šlapal

Stříbrný domov kultury: citlivá obnova historického domu v Jihlavě

Dům se nachází na spodní straně hlavního Masarykova náměstí v Jihlavě. Jedná se o urbanisticky i architektonicky hodnotný objekt. Obnova nevyužívaného domu byla spojena s nalezením vhodného využití, založeném na zájmu o životaschopnost a zpřístupnění velmi cenné architektonické památky…

Zdroj: IPR

Od parních lokomotiv k chytrému městu: Smíchovské nádraží v proměnách času

Pražský Smíchov a jeho legendární nádraží procházejí obnovou. Železniční stanice leží na hlavní dvoukolejné trati, ústí do ní kratší jednokolejky, na vlaky zde navazuje metro, tramvaj, městský i příměstský autobus. Nová podoba Smíchovského nádraží s terminálem vše propojí a vytvoří moderní…

REKLAMA