Polovina obyvatel planety Země žije „v těsném dotyku“ s mořským pobřežím. V kontextu globálních klimatických změn to ale nutně bude znamenat problém. Přibývat totiž bude nečekaných bouří, záplav, povodní a přívalových dešťů, které mohou pobřežní sídla decimovat. Konvenční řešení, ke kterému se dosud přikláněli ve Spojených státech amerických, spočívalo v betonových hrazeních, předsunutých vlnolamech a budování dalších technicko-stavebních bariér. V současnosti je tu těmito systémy chráněna třetina veškerých sídel na pobřeží. Jenže jak se ukazuje, tato opatření mají své limity.
Ochránit prostě nemůžete všechno. Proti vlnám ubráníte města, ale už ne infrastrukturu. A vzhledem k tomu, že například v roce 2100 už bude na západním či východním pobřeží USA bydlet 60 % tamní populace, musely by zdi stát prakticky všude. „Ta představa, že díky zdím zabráníme každé povodni, je prostě mylná,“ říká Rachel Gittman, inženýrka z Východokarolinské univerzity. Ničivá energie vln si prostě časem najde cestu i přes systém hrází. A když se to nestane? Jejich síla se prostě vybije jen o kus vedle, mimo chráněný úsek. Výsledkem pak je jen další eroze pobřeží, případně podemílání systému ochranných bariér. Nehledě na to, že „opevněné“ pobřeží neposkytuje žádný prostor pro život obyvatelům moře.
Jiný, než technický model se tu ale nabízí. Namísto pevných bariér vytvoření „nárazníkového pásma“ oživeného pobřeží. Příbřežní močály, porosty mangrovů, mix částečně zanořené vegetace. Ty nejen že dokáží postupně fixovat pobřeží, a zabraňovat odnosu substrátu, ale dokáží utlumit i ničivou sílu vln. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru prakticky stačí jen pět metrů horizontální délky ochranného pásma, aby vlna ztratila 50 % své síly. A s délkou se živého pobřeží se efekt násobí.
Neznamená to, že by měli stavitelé zdí přijít o práci. Pro „výrobu“ živého pobřeží je zapotřebí solidního podkladu, nejrůznějších betonových pylonů a ježků.
Zajímavé je například i pojetí ochranářské organizace z Alabamy. S pomocí stavitelů budují v bouřemi ohrožených úsecích pobřeží „nádrže“ o rozměrech 50x60 metrů. Jejich hrazení je vyrobeno z betonových panelů. Ty se pak plní (a částečně se samy zanášejí) pískem, jíly a částečkami půdy. Usazuje se v nich vegetace, která dá vzniknout příbřežní džungli. A když dojde k bouři? Pobřeží se pak voda prakticky nedotkne, vybije se v zelené bariéře. A ta dává po celou dobu své existence prostor pro život řadě živočichů i zástupcům lokální flóry.
V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky ...
Celou sobotu si děti vyzkouší práci řemeslníků na vlastní kůži. Připraveno je 13 stanovišť - tradiční řemesla jako je truhlář, instalatér, klempíř, malíř/natěrač, elektrikář a sklenář, ale i moderní ...
Ministr životního prostředí Richard Brabec slavnostně zahájil výstavbu návštěvnického centra v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní.
Veletrh FOR ARCH 2018 odstartoval včera 18. 9. 2018 za účasti politických špiček a kromě debaty nad stavem stavebnictví proběhlo technologické fórum na téma Inovace a technologie. Mezi ...
Program Nová zelená úsporám (NZÚ) nově nabídne dotace v maximální výši 550 tisíc korun na úsporné rekonstrukce domů uskutečněné svépomocí. Zájemci mohou příspěvek získat od 15. října, nově lze získat ...
Sdílet / hodnotit tento článek