REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Zdi města před povodněmi nezachrání, živé pobřeží ano

Česká republika nedisponuje dotykem s mořským pobřežím, ale řek a potoků, které se umí během přívalových dešťů nápadně přihlásit o svou existenci, tu máme dost. Opatření, která využíváme při ochraně proti povodním, mají v drtivé většině případů technický charakter. A možná brzy zjistíme, stejně jako inženýři ve Spojených státech, že lepší ochranu před záplavami nám poskytne „živé“ pásmo než betonové stěny. Řešení je to totiž nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale i k našim penězům.

Polovina obyvatel planety Země žije „v těsném dotyku“ s mořským pobřežím. V kontextu globálních klimatických změn to ale nutně bude znamenat problém. Přibývat totiž bude nečekaných bouří, záplav, povodní a přívalových dešťů, které mohou pobřežní sídla decimovat. Konvenční řešení, ke kterému se dosud přikláněli ve Spojených státech amerických, spočívalo v betonových hrazeních, předsunutých vlnolamech a budování dalších technicko-stavebních bariér. V současnosti je tu těmito systémy chráněna třetina veškerých sídel na pobřeží. Jenže jak se ukazuje, tato opatření mají své limity.

Ochránit prostě nemůžete všechno. Proti vlnám ubráníte města, ale už ne infrastrukturu. A vzhledem k tomu, že například v roce 2100 už bude na západním či východním pobřeží USA bydlet 60 % tamní populace, musely by zdi stát prakticky všude. „Ta představa, že díky zdím zabráníme každé povodni, je prostě mylná,“ říká Rachel Gittman, inženýrka z Východokarolinské univerzity. Ničivá energie vln si prostě časem najde cestu i přes systém hrází. A když se to nestane? Jejich síla se prostě vybije jen o kus vedle, mimo chráněný úsek. Výsledkem pak je jen další eroze pobřeží, případně podemílání systému ochranných bariér. Nehledě na to, že „opevněné“ pobřeží neposkytuje žádný prostor pro život obyvatelům moře.

Jiný, než technický model se tu ale nabízí. Namísto pevných bariér vytvoření „nárazníkového pásma“ oživeného pobřeží. Příbřežní močály, porosty mangrovů, mix částečně zanořené vegetace. Ty nejen že dokáží postupně fixovat pobřeží, a zabraňovat odnosu substrátu, ale dokáží utlumit i ničivou sílu vln. Podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru prakticky stačí jen pět metrů horizontální délky ochranného pásma, aby vlna ztratila 50 % své síly. A s délkou se živého pobřeží se efekt násobí.

Neznamená to, že by měli stavitelé zdí přijít o práci. Pro „výrobu“ živého pobřeží je zapotřebí solidního podkladu, nejrůznějších betonových pylonů a ježků.  

Zajímavé je například i pojetí ochranářské organizace z Alabamy. S pomocí stavitelů budují v bouřemi ohrožených úsecích pobřeží „nádrže“ o rozměrech 50x60 metrů. Jejich hrazení je vyrobeno z betonových panelů. Ty se pak plní (a částečně se samy zanášejí) pískem, jíly a částečkami půdy. Usazuje se v nich vegetace, která dá vzniknout příbřežní džungli. A když dojde k bouři? Pobřeží se pak voda prakticky nedotkne, vybije se v zelené bariéře. A ta dává po celou dobu své existence prostor pro život řadě živočichů i zástupcům lokální flóry.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Foto: Centrum architektury a městského plánování (CAMP)

Prázdninové výlety za architekturou. Pěšky, na kole i za vozem…

K prázdninám patří slunce, voda a cesty za dobrodružstvím – a nemusejí to být zrovna exotické dálky či tuzemská bujará příroda. I město má co nabídnout. V Praze se rozsvítily neony a slavnostně se otevřel letní program plný přednášek, filmů, turistiky a spotu. Nová sezóna…

Foto: Petr Polák

Areál s vlastní duší ve stylu průmyslové gotiky

V Plzni navrhujeme konverzi bývalé Piettovy papírny, jejíž počátky sahají do roku 1870. Je to jedinečný areál s vlastní duší ve stylu průmyslové gotiky. Plzeňská Papírna je součástí nové obytné zóny o objemu cca 1 700 bytových jednotek, která vzniká v městské části Slovany.

Požár, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia, ambrozinio

Hoří! Požár v bytě probíhá jinak, než si myslíte. Plameny jsou jen začátek

„Lidé svým objektům nerozumí,“ říká Radek Kislinger, odborník na prevenci požáru a soudní znalec v oblasti požáru. Kde nejčastěji v bytovém domě vzniká požár? A kolik máme času na efektivní zásah? I utíkat od požáru se dá správně nebo špatně. Požár to nejsou jen plameny a kouř. Problémy…

Zdroj: Adobestock – Fotomek

Změny DPH ve stavebnictví

Co se mění? Např. jsou změny v osvobození od DPH v případě prodeje nemovité věci, bude rozšířena možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavby bytových domů aj.