REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Po katastrofě obnovená vesnice bere ohled na ekologii i místní obyvatele

Zázrak? Příběh rekonstrukce čínské vesnice Jintai nezačíná pozitivně, nýbrž ničivým zemětřesením a sesuvy půdy. Přesto končí dobře. Environmentálně uvědomělý tým architektů z Hongkongské univerzity totiž dokázal na troskách vesnice vybudovat nové, lepší a hlavně odolnější sídlo. I když se celý projekt potýkal s nepřízní úřadů, je dnes dáván čínskou vládou za příklad alternativní plošné rekonstrukce zničených sídel.

Na pondělní ráno 12. května roku 2008 v Číně nezapomenou. Tehdy totiž čínskou provincii S´-čchuan zasáhlo nebývale silné zemětřesení, které dosáhlo 7,8 až 8,0 stupňů Richterovy škály. Výsledkem bylo 60 000 mrtvých v sutinách, a pět milionů lidí bez přístřeší. V oblasti se v důsledku otřesů sesunulo 80 % staveb. Katastrofě dodala na ničivosti jednak nebývale dlouhá délka otřesů (2-3 minuty), a také velmi chatrný stav výstavby v regionu. Jak prokázalo následné vyšetřování, po kterém doslova padaly hlavy, velká část státem zřízených budov byla vybudována z „šizeného“ betonu a nekvalitních stavebních materiálů. Soudní procesy, stejně jako přislíbená pomoc na obnovu, však byla jen pramalou útěchou přeživším. Ztráty lidských životů a škody na majetku byly totiž jen malou částí velkého obrazu zkázy. Už před ničivým zemětřesením byl totiž S´-čchuan příkladem dokonalé likvidace životního prostředí, a mnoho místních považovalo otřesy za výraznou odpověď přírody.

Kdy odborníci dostanou slovo?

S´-čchuan vybudoval svůj význam na zemědělství, které je v Číně velmi intenzivní. Od masivní aplikace hnojiv po postřiky, které činí vodu toxickou a půdu paradoxně nakonec zbavenou života a neúrodnou. A také do krajnosti nestabilní. To se ostatně ukázalo v roce 2011, kdy se dříve zničenými a pracně rekonstruovanými oblastmi znovu přehnala katastrofa. Tentokrát v podobě dešťů a záplav, které způsobily výrazné sesuvy půdy. Plný zásah dostala i vesnička Jintai, která prakticky zmizela z mapy. Bylo jasné, že změna nastavených trendů musí být celosystémová. A že k tomu, jak by měla v budoucnu vypadat města a vesnice v S´-čchuanu by měli začít promlouvat odborníci, a ne jen vládní úředníci. A tak do projektů obnovy a rekonstrukce devastovaného území konečně mohli zasáhnout i experti. Konkrétně pak John Lin a Joshua Bolchover z Hongkongské univerzity, kteří reprezentují organizaci RUF (Rural Urban Framework), zacílenou na „obnovu venkova“. A práce, kterou odvedli na vesničce Jintai, je lekcí S´-čchuanu a celé Číně.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Sesuvy půdy, záplavy a zemětřesení

Bolchover a Lin jsou architekti, kteří se ale nebojí přesahu do ostatních sfér lidského bádání. Bylo jim jasné, že problémem znovuobnovení Jintai není jen výstavba „nových a lepších domů“. Zásadním limitem je tu devastované životní prostředí, které znemožňuje fungování zemědělství. To je současně hlavní obživou místních, a přitom i hlavní příčinou jejich problémů. Plán rekonstrukce Jintai se tak změnil a rozrostl do celé řady provázaných úkolů, spojených pod hlavičkou praktické architektury. Znečištěná voda, neúrodná půda, přemíra odpadů, vykořenění obyvatel zdevastovaného území. A samozřejmě, požadavek na to, aby zástavba reagovala na riziko povodní, sesuvů půdy a zemětřesení. Ne pasivně, jen z hlediska strukturální odolnosti, ale proaktivně, snižováním pravděpodobnosti jejich vzniku. U zemětřesení to pravda asi tak snadné není, ale stavět tak, aby vybudované objekty nepodporovaly půdní erozi a bránily jí, to už je jiná.

Architektura přináší odpovědi

Oba autoři projektu říkají: „Proč by něco, co vzniká znovu, nemělo být lepší, než to, co tomu předcházelo?“ Celý svět bádá nad soběstačností, udržitelností, prvky ekologické stability, energetickou efektivitou a zelenou architekturou. „Proč se neinspirovat, a nepokusit se emulovat tyto jednotlivé části právě v Jintai?“ Do práce se tak postupně zapojili další odborníci. Crystal Kwan zajistila návrh vesnických domů, Liu Chang se postaral o tvorbu komunitního centra, a Yucong Zhang zajistil, aby zastavěná plocha vesnice odpovídala jevům v okolní krajině. O stabilizaci území zelení se zase postarala Dorothy Tang. Rekonstrukce Jintai Village se tak stávala velmi komplexní záležitostí. A s tím pochopitelně také narůstal rozpočet. Překvapivě, o jeho hrazení ale neměla centrální vláda v Pekingu zájem. Na rekonstrukci přece jen už přispěla po zemětřesení v roce 2008, ne? Angažovaní Bolchover a Lin, architekti, kteří jen zřídka shání na projekty vlastní peníze, se přesto formou nejrůznějších sponzorských darů a práci neziskovek cíle dobrali. Od roku 2012 se podařilo RUF sehnat na Jintai 2,3 milionů čínských jüanů, a regionální správa nakonec dorovnala na 9,2 milionů. Peněz ale rozhodně litovat nemusí.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Jintai jde příkladem

Jintai se totiž stala „modelovou“ vesnicí, která má nyní oficiálně sloužit jako příklad dalších podobných komplexních rekonstrukcí zničených sídel v celé Číně. Proč? Jak stojí v tiskovém prohlášení RUF: „Projekt demonstruje sociálně a environmentálně udržitelný prototyp zástavby odolné vůči zemětřesením. Vystaveno bylo celkem 26 domů a komunitní centrum. Nové domy jsou postaveny z lokálně dostupných materiálů, disponují zelenými střechami, podporují místní zemědělskou a hospodářskou produkci. Mezi výrazné rysy patří i lokální produkce bioplynu, která pokrývá energetickou spotřebu sídla. Projekt nabízí životaschopnou a slibnou alternativu, která vychází z porozumění limitů tradičního venkovského bydlení a moderní sériové výstavby obydlí.“ Zázrak znovuzrozené vesnice Jintai se přenáší do celého regionu. V současnosti už byly zahájeny práce ve vesnicích Yongxin, Lingzidi, Taiping, Tongjiang, Angdong, Qinmo, Lukzuk, Mulan a Shijia.

Stavět na pevných základech

Jedním z dosavadních trendů „záchranné“ či rekonstrukční výstavby v zemi byla absence jakéhokoliv porozumění potřebám místních obyvatel,“ prozrazují autoři. Přišli jste o dům, ve kterém vaše rodina žila po generace? Vláda se vám postará o byt v panelovém domě. Je to sice střecha nad hlavou, ale není to nic, na co byste byli zvyklí a co by vás dál motivovalo v zachování kontaktu s předchozím životem. Architekti museli v tomto případě dospět k určitému kompromisu. Ten vycházel z topologie terénu, a vytýčení bezpečných parcel pro výstavbu. Tím se ale prostor pro vlastní realizaci omezil jen asi na 4000 metrů čtverečních. Vybudovaných šestadvacet domů tedy hostí více rodin než jednu, ale v takovém uspořádání, že není nahuštění osob extrémní a jejich soukromí a kvalita bydlení je zachováno. Z hlediska designu pak vypozorujeme čtyři modelové typy stavěných domů, které se navzájem liší svou velikostí, funkcí nebo provedením střechy.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Do Jintai se vrátil život

Vertikální nádvoří umožňují prostup čerstvého vzduchu a zajišťují ventilaci interiérů, a současně podporují funkci stok a povrchové kanalizace pro sběr nezávadné dešťové vody. Chovaná drůbež a dobytek slouží mimo jiné k provozu kolektivní bioplynové stanice, a tekutý odpad je přečišťován v kořenové čističce odpadních vod. Jintai už není znečišťovatelem přírody, ale snaží se ji chránit. Ozeleněné střechy zajišťují produkci ovoce a zelenin na toxickými látkami nekontaminované půdě, organický odpad je zpracováván na kompost a hnojivo. Otevřené prostory v přízemí domů se stávají „tržnicemi a obchody“, a také místem lidských setkání. Je zachován životní styl vesnice, byť je provedení sídla moderní. „Rekonstruovaná Jintai zůstává autentická ve všech aspektech, a přesto je nová, lepší.“

Údaje o projektu

Název projektu: Jintai Village Reconstruction
Typ projektu: komplexní rekonstrukce, masterplanning
Architektonické studio: RUF (Rural Urban Framework), Univerzita v Hongkongu
Lokalizace: Jintai, provincie S´-čchuan, Čína
Vedoucí projektu: John Lin a Joshua Bolchover
Krajinotvorba: Dorothy Tang
Architektura – obytné domy: Crystal Kwan
Architektura – komunitní centrum: Liu Chang
Krajinné návrhy, zeleň: Yucong Zhang
Projektový tým: Ashley Hinchcliffe, Huang Zhiyun, Ip Sin Ying, Eva Herunter
Stavba: 26 vícepodlažních obytných domů 4 typů
Zahájení projektové a stavební činnosti: 2011
Rok dokončení (finalizace): 2012 (komunitní centrum 2014)
Zastavěná plocha: 4000 m2
Využitelná plocha: 12 800 m2
Hlavní sponzor výstavby: Nan Fung Group
Náklady: cca 600 000$
Cena za 1m2: 150 $ (1200 jüanů)

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Architektura si přečtěte

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist