REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Po katastrofě obnovená vesnice bere ohled na ekologii i místní obyvatele

Zázrak? Příběh rekonstrukce čínské vesnice Jintai nezačíná pozitivně, nýbrž ničivým zemětřesením a sesuvy půdy. Přesto končí dobře. Environmentálně uvědomělý tým architektů z Hongkongské univerzity totiž dokázal na troskách vesnice vybudovat nové, lepší a hlavně odolnější sídlo. I když se celý projekt potýkal s nepřízní úřadů, je dnes dáván čínskou vládou za příklad alternativní plošné rekonstrukce zničených sídel.

Na pondělní ráno 12. května roku 2008 v Číně nezapomenou. Tehdy totiž čínskou provincii S´-čchuan zasáhlo nebývale silné zemětřesení, které dosáhlo 7,8 až 8,0 stupňů Richterovy škály. Výsledkem bylo 60 000 mrtvých v sutinách, a pět milionů lidí bez přístřeší. V oblasti se v důsledku otřesů sesunulo 80 % staveb. Katastrofě dodala na ničivosti jednak nebývale dlouhá délka otřesů (2-3 minuty), a také velmi chatrný stav výstavby v regionu. Jak prokázalo následné vyšetřování, po kterém doslova padaly hlavy, velká část státem zřízených budov byla vybudována z „šizeného“ betonu a nekvalitních stavebních materiálů. Soudní procesy, stejně jako přislíbená pomoc na obnovu, však byla jen pramalou útěchou přeživším. Ztráty lidských životů a škody na majetku byly totiž jen malou částí velkého obrazu zkázy. Už před ničivým zemětřesením byl totiž S´-čchuan příkladem dokonalé likvidace životního prostředí, a mnoho místních považovalo otřesy za výraznou odpověď přírody.

Kdy odborníci dostanou slovo?

S´-čchuan vybudoval svůj význam na zemědělství, které je v Číně velmi intenzivní. Od masivní aplikace hnojiv po postřiky, které činí vodu toxickou a půdu paradoxně nakonec zbavenou života a neúrodnou. A také do krajnosti nestabilní. To se ostatně ukázalo v roce 2011, kdy se dříve zničenými a pracně rekonstruovanými oblastmi znovu přehnala katastrofa. Tentokrát v podobě dešťů a záplav, které způsobily výrazné sesuvy půdy. Plný zásah dostala i vesnička Jintai, která prakticky zmizela z mapy. Bylo jasné, že změna nastavených trendů musí být celosystémová. A že k tomu, jak by měla v budoucnu vypadat města a vesnice v S´-čchuanu by měli začít promlouvat odborníci, a ne jen vládní úředníci. A tak do projektů obnovy a rekonstrukce devastovaného území konečně mohli zasáhnout i experti. Konkrétně pak John Lin a Joshua Bolchover z Hongkongské univerzity, kteří reprezentují organizaci RUF (Rural Urban Framework), zacílenou na „obnovu venkova“. A práce, kterou odvedli na vesničce Jintai, je lekcí S´-čchuanu a celé Číně.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Sesuvy půdy, záplavy a zemětřesení

Bolchover a Lin jsou architekti, kteří se ale nebojí přesahu do ostatních sfér lidského bádání. Bylo jim jasné, že problémem znovuobnovení Jintai není jen výstavba „nových a lepších domů“. Zásadním limitem je tu devastované životní prostředí, které znemožňuje fungování zemědělství. To je současně hlavní obživou místních, a přitom i hlavní příčinou jejich problémů. Plán rekonstrukce Jintai se tak změnil a rozrostl do celé řady provázaných úkolů, spojených pod hlavičkou praktické architektury. Znečištěná voda, neúrodná půda, přemíra odpadů, vykořenění obyvatel zdevastovaného území. A samozřejmě, požadavek na to, aby zástavba reagovala na riziko povodní, sesuvů půdy a zemětřesení. Ne pasivně, jen z hlediska strukturální odolnosti, ale proaktivně, snižováním pravděpodobnosti jejich vzniku. U zemětřesení to pravda asi tak snadné není, ale stavět tak, aby vybudované objekty nepodporovaly půdní erozi a bránily jí, to už je jiná.

Architektura přináší odpovědi

Oba autoři projektu říkají: „Proč by něco, co vzniká znovu, nemělo být lepší, než to, co tomu předcházelo?“ Celý svět bádá nad soběstačností, udržitelností, prvky ekologické stability, energetickou efektivitou a zelenou architekturou. „Proč se neinspirovat, a nepokusit se emulovat tyto jednotlivé části právě v Jintai?“ Do práce se tak postupně zapojili další odborníci. Crystal Kwan zajistila návrh vesnických domů, Liu Chang se postaral o tvorbu komunitního centra, a Yucong Zhang zajistil, aby zastavěná plocha vesnice odpovídala jevům v okolní krajině. O stabilizaci území zelení se zase postarala Dorothy Tang. Rekonstrukce Jintai Village se tak stávala velmi komplexní záležitostí. A s tím pochopitelně také narůstal rozpočet. Překvapivě, o jeho hrazení ale neměla centrální vláda v Pekingu zájem. Na rekonstrukci přece jen už přispěla po zemětřesení v roce 2008, ne? Angažovaní Bolchover a Lin, architekti, kteří jen zřídka shání na projekty vlastní peníze, se přesto formou nejrůznějších sponzorských darů a práci neziskovek cíle dobrali. Od roku 2012 se podařilo RUF sehnat na Jintai 2,3 milionů čínských jüanů, a regionální správa nakonec dorovnala na 9,2 milionů. Peněz ale rozhodně litovat nemusí.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Jintai jde příkladem

Jintai se totiž stala „modelovou“ vesnicí, která má nyní oficiálně sloužit jako příklad dalších podobných komplexních rekonstrukcí zničených sídel v celé Číně. Proč? Jak stojí v tiskovém prohlášení RUF: „Projekt demonstruje sociálně a environmentálně udržitelný prototyp zástavby odolné vůči zemětřesením. Vystaveno bylo celkem 26 domů a komunitní centrum. Nové domy jsou postaveny z lokálně dostupných materiálů, disponují zelenými střechami, podporují místní zemědělskou a hospodářskou produkci. Mezi výrazné rysy patří i lokální produkce bioplynu, která pokrývá energetickou spotřebu sídla. Projekt nabízí životaschopnou a slibnou alternativu, která vychází z porozumění limitů tradičního venkovského bydlení a moderní sériové výstavby obydlí.“ Zázrak znovuzrozené vesnice Jintai se přenáší do celého regionu. V současnosti už byly zahájeny práce ve vesnicích Yongxin, Lingzidi, Taiping, Tongjiang, Angdong, Qinmo, Lukzuk, Mulan a Shijia.

Stavět na pevných základech

Jedním z dosavadních trendů „záchranné“ či rekonstrukční výstavby v zemi byla absence jakéhokoliv porozumění potřebám místních obyvatel,“ prozrazují autoři. Přišli jste o dům, ve kterém vaše rodina žila po generace? Vláda se vám postará o byt v panelovém domě. Je to sice střecha nad hlavou, ale není to nic, na co byste byli zvyklí a co by vás dál motivovalo v zachování kontaktu s předchozím životem. Architekti museli v tomto případě dospět k určitému kompromisu. Ten vycházel z topologie terénu, a vytýčení bezpečných parcel pro výstavbu. Tím se ale prostor pro vlastní realizaci omezil jen asi na 4000 metrů čtverečních. Vybudovaných šestadvacet domů tedy hostí více rodin než jednu, ale v takovém uspořádání, že není nahuštění osob extrémní a jejich soukromí a kvalita bydlení je zachováno. Z hlediska designu pak vypozorujeme čtyři modelové typy stavěných domů, které se navzájem liší svou velikostí, funkcí nebo provedením střechy.

Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)

Do Jintai se vrátil život

Vertikální nádvoří umožňují prostup čerstvého vzduchu a zajišťují ventilaci interiérů, a současně podporují funkci stok a povrchové kanalizace pro sběr nezávadné dešťové vody. Chovaná drůbež a dobytek slouží mimo jiné k provozu kolektivní bioplynové stanice, a tekutý odpad je přečišťován v kořenové čističce odpadních vod. Jintai už není znečišťovatelem přírody, ale snaží se ji chránit. Ozeleněné střechy zajišťují produkci ovoce a zelenin na toxickými látkami nekontaminované půdě, organický odpad je zpracováván na kompost a hnojivo. Otevřené prostory v přízemí domů se stávají „tržnicemi a obchody“, a také místem lidských setkání. Je zachován životní styl vesnice, byť je provedení sídla moderní. „Rekonstruovaná Jintai zůstává autentická ve všech aspektech, a přesto je nová, lepší.“

Údaje o projektu

Název projektu: Jintai Village Reconstruction
Typ projektu: komplexní rekonstrukce, masterplanning
Architektonické studio: RUF (Rural Urban Framework), Univerzita v Hongkongu
Lokalizace: Jintai, provincie S´-čchuan, Čína
Vedoucí projektu: John Lin a Joshua Bolchover
Krajinotvorba: Dorothy Tang
Architektura – obytné domy: Crystal Kwan
Architektura – komunitní centrum: Liu Chang
Krajinné návrhy, zeleň: Yucong Zhang
Projektový tým: Ashley Hinchcliffe, Huang Zhiyun, Ip Sin Ying, Eva Herunter
Stavba: 26 vícepodlažních obytných domů 4 typů
Zahájení projektové a stavební činnosti: 2011
Rok dokončení (finalizace): 2012 (komunitní centrum 2014)
Zastavěná plocha: 4000 m2
Využitelná plocha: 12 800 m2
Hlavní sponzor výstavby: Nan Fung Group
Náklady: cca 600 000$
Cena za 1m2: 150 $ (1200 jüanů)

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Památky, prohlášení památkou

O památkovou ochranu ročně přijde 20 až 30 nemovitostí

Ministerstvo kultury (MK) ročně zruší památkovou ochranu dvou až tří desítek nemovitostí. Byť se rušením ochrany zabývá méně často než jejím udílením novým objektům, ročně posoudí a ukončí až 80 ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist

14.11.2018 konference TZB-info o bytových domech

Připravujete rekonstrukci bytového domu? Jak na úspory za energie a zhodnocení domu? Jak plánovat opravy a finance? Unikátní publikace pro účastníky. Těšíme se na vás v Praze.

Program a přihláška