REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Venkovní i krytá tržnice oživila centrum Brna

Krytá městská tržnice na Zelném trhu v Brně se probudila opět k životu po letech, kdy byla s despektem trpěna jako „umouněná Popelka“ historického náměstí. Náročná rekonstrukce po letech chátrání vrátila Zelnému trhu v červnu 2017 koncepci městské tržnice. Jedná se o první fungující krytou tržnici v České republice, kde kromě čerstvých regionálních potravin budou i kavárny, bistra nebo patro patřící coworkingu.

Celá tržnice byla původně zrealizována na místě tří starobylých měšťanských domů. Po zřícení středního domu v roce 1941 došlo postupně díky narušené statice na stržení domů sousedních. Na parcele domů číslo 14, 15, 16 byla v lednu 1951 otevřena nová čtyřpodlažní pozdně funkcionalistická budova tržnice s názvem Dům potravin. Koncept tržnice byl navržen jako železobetonový skelet s výraznými zavěšenými oboustrannými konzolami, charakteristickým arkýřem a vertikálním členěním konstrukčních žeber. Tento konstrukční princip výrazně odlehčoval a zároveň vymezoval dvě podlaží tržnice a současně zajišťoval přistínění jižní prosklené fasády. Ze Zelného trhu objekt propojoval širokou pasáží náměstí s radničním dvorem a oživoval průchod přes Starou radnici. Nárožní kubický objem budovy byl plně vyzděn prakticky bez otvorů, vyjma pásového okna třetího podlaží.

Vstup ze Starobrněnské ulice / Pasáž do dvorany Staré radnice / Pohled směr Starobrněnská ulice

Jejího návrhu se zhostili architekti Zavřel, Hruška a Ráž. Na opulentní figurální výzdobu průčelí od sochařů Vincenta Makovského, Lacinové, Martínka a Zouhara nedošlo. Představa podle tehdejšího zadání byla odsunout nesourodé stánky trhovců ze Zelného trhu do těchto prostor.  Veřejný prostor náměstí, který je součástí koloritu města, by ztratil punc pestrého lidového trhu, barevných slunečníků s vůní květin, ovoce, zeleniny nebo svařeného rumu a vůně jehličí o Vánocích. Milovník Brna, básník Jan Skácel, by asi ve svých verších zaplakal nad tímto pošetilým nápadem a ocenil ho jeho krásným výrazem „Smuténka“. Naštěstí se tak nestalo…

Pojízdné schody z pasáže / Původní sloupy za sklem / Pasáž směrem k Zelnému trhu

Následně byla budova zrekonstruována v 80. letech, výraz modernizace nebyl příliš na místě, protože spousta zásahů byla velmi necitlivá a název Obchodní dům Krokodýl už to příliš nespravil. Po roce 2010 sloužil tento prostor jako skladiště pro trhovce na Zelném trhu. Od roku 2014 se jednalo po znovuoživení tohoto cenného prostoru. Rekonstrukce začala probíhat v roce 2016 podle návrhu architekta Michala Palaščáka. Díky obtížím se statikou stavby se otevření tržnice posunulo na rok 2017. Budova, která nebyla památkově chráněná a patří k často diskutovaným „modernistickým“ počinům poválečné architektury. Její rekonstrukce zachovala maximálně principy původního konceptu. Oproti původní variantě byly například členěné výplně svislých okenních ploch zaměněny za velkoplošné, což výrazně zlepšilo světelné podmínky i vzhled celého průčelí. Zajímavostí jsou původní odkryté kanelované sloupy dole v pasáži. Kanelury byly bohužel „citlivě“ zaomítány a zmizely pod nánosy doby a betonu. Zároveň tak pozbyly zamýšlený antický odlehčený vzhled. Celá rekonstrukce stála podle veřejně dostupných zdrojů přibližně 70 milionů korun.

Na konci června byla otevřena obchodní pasáž a následně v červenci celá budova.

Co Vám můžeme nabídnout?

Celá myšlenka znovunavrácení prostoru tržnice veřejnému prostoru města je velmi prostá, ale zároveň skvělá. Koncept navazuje na myšlenku starobylé evropské tradice měst a obcí s krytou tržnicí, atriem nebo prodejní pasáží, která dokresluje kolorit jedinečnosti, praktičnosti i jisté romantiky. Vůně pečiva, koření, uzenin, pach ryb a mořských plodů, květin, pestrost barev až oči přecházejí, pokřik prodejců, smlouvání, to vše se vryje do paměti a vdechne městům život. Vstup do tržnice je možný z ulice Starobrněnské nebo pojízdnými schody z pasáže spojující Zelný trh a atrium Staré radnice.

V přízemí nalezneme kavárnu, pekárnu a dětský koutek pro odložení všetečných ratolestí. Lákají vás zde Matějovo pekařství nebo Jazzová kavárna Podobrazy.

Posezení s průhledem na Starou radnici / Nadsvětlík pro přisvětlení / Dvorana Staré radnice

V dalších dvou patrech jsou prostory pro stánky prodejců, jednoduché, vzdušné, s jednotnou výškou, přípojkami vody, energie a odpady.  Cukrárna Mlsná, prodej čerstvých těstovin Pastificio, La Donuteria, řemeslná piva ze světa i z domova  Craftbeer si najdou své zájemce. Pochopitelně, že sortiment je daleko obsáhlejší a stejně lákavý. Své místo si zde najdou i vegetariáni. První patro je doménou základních potravin a bistra, druhé patro zase láká návštěvníky na doplňkové zboží a pro možný originální dárek.

V nejvyšším patře je kancelář tržnice a coworkingový prostor (tzv. sdílený pracovní prostor pro spolupráci nebo samostatnou práci nezávislých pracovníků) s nádhernou vyhlídkovou terasou. Večer by se měl prostor změnit na tzv. tematický bar s terasou.

V podzemní části jsou opět nezbytné veřejné toalety, technické místnosti a sklady.

Průhled přes krásný Parnas / Pohled z vyhlídkové terasy / Čelní pohled na tržnici

Celá tržnice je doplněním náměstí a volného prodeje na Zelném trhu. Doplnění je správný výraz. Nalezneme zde některé funkce a aktivity, které nemohou být i z hygienických důvodů součástí trhu pod otevřeným nebem. Propojení s náměstím a bezkolizní průchod do dvorany Staré radnice, na ulici Radnickou, ulici Mečovou a Starobrněnskou, je velmi příjemné. Dříve podivná zákoutí, špinavá a zanedbaná, špatně nebo vůbec dostupná, se zde otevřela a oživila takto krásný veřejný prostor historické části Brna. Návštěvník se zde může občerstvit, nasnídat, poobědvat nebo jen obyčejně posedět u kávy, případně nakoupit. Na stáncích a v bistrech dostanete vše z čerstvých surovin. Dostanou zde příležitost i drobní zemědělci a pěstitelé, kteří si zde mohou pronajmout stánek na den, týden, měsíc nebo třeba dlouhodobě.

Zelný trh s barokním Parnasem, pestré stánky, nakloněné slunečníky, všehochuť zboží a kořeněná vůně v symbióze se staronovou tržnicí mohou dál pestřit život jihomoravské metropole, jeho obyvatelům i turistům. Možná si řeknete, proč tolik nadšení? V zahraničí je to přece běžné. Možná, ale v naší republice je to první taková tržnice a pro Brno je určitě vítaným oživením.

Ing. arch. Petr Brandejský

Prošel projekcí BVV, pracoval na „volné noze“, následně ve firmě zabývající se komplexními službami v oblasti návrhů kancelářských celků a realizací logistického uspořádání. Od r. 2008 pracoval jako hlavní architekt nadnárodní společnosti v oblasti investiční výstavby. Po návratu na „volnou nohu“ se zabývá mimo zmíněných činností i inspekcí nemovitostí a odbornými recenzemi. Od roku 2014 píše, jako externí redaktor pro Moravu, pro internetový portál zabývající se stavebnictvím a úsporami energií TZB-info.cz a pro internetový portál určený široké stavební veřejnosti ESTAV.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Chytrý dům, s.r.o.

Pasivní rodinný dům ze dřeva na hraně strmého svahu

Vypořádat se se strmým svahem je pro architekta výzvou. Ateliér Sféra se tohoto úkolu zhostil na výbornou. Výsledkem je příjemná třípodlažní dřevostavba v pasivním standardu zapuštěná do terénu s přímým vstupem do zahrady.

Foto: FORCE4 Architects

Cihlový dům formuje vše dobré: jednoduchost, styl a spokojenost

Originální přístup k zaběhlému konceptu, silný důraz na identitu stavby, zapracování principů udržitelnosti. A jistě ještě mnohem víc. Prostorný rodinný dům z Rudersdalu se přitom nesnaží cíleně vymykat, reflektuje spíše snahu přidržet se osvědčených prvků. Činí tak ale natolik rafinovaně, že je ve výsledku…

Foto: Ateliér Habina

Víceúčelový altán z betonu a cedrového dřeva v Prušánkách

V rámci Salonu dřevostaveb se představil kromě jiných i víceúčelový altán pro slavnostní příležitosti v obci Prušánky. Nachází se v jižní části Moravy, kde se dobře daří vinné révě i tradičním folklórním slavnostem.

Byt Krausových Zdroj: Rako

Loos v Plzni. Pohnutý osud špičkových interiérů odráží příběhy jejich majitelů

Rok 2020 byl v mnohém výjimečný. Jednou z těch příjemných výjimečností bylo vyhlášení rokem Adolfa Loose institucemi NPŮ a Muzeem hl. města Prahy. Pojďme se ještě jednou ohlédnout za dílem tohoto významného architekta. Reportérka a architektka Martina Dokoupilová nás podrobně provede několika plzeňskými byty, které…

REKLAMA