REKLAMA
Téma: Povolování staveb

Předpoklad zahájení stavby: stavební povolení

Cílem územního řízení bylo povolit záměr ve vztahu k jeho okolí a stanovit lhůtu, ve které má žadatel požádat o stavební povolení. Stavební povolení se vydává v stavebním řízení, jehož smyslem je posoudit stavbu z hlediska konkrétního provedení.
Předpoklad zahájení stavby: stavební povolení

V případě některých technicky méně náročných staveb se stavební povolení nevyžaduje a postačí tzv. ohlášení stavebnímu úřadu. Konečně, ustanovení § 103 stavebního zákona obsahuje výčet vybraných staveb, které nevyžadují ani stavební povolení ani ohlášení. To však automaticky neznamená, že tyto stavby nevyžadují ani územní rozhodnutí či územní souhlas. U každé stavby, resp. záměru je proto nezbytné zkoumat podmínky pro územní řízení a stavební řízení zvlášť.

Stavební povolení má tzv. zbytkovou působnost, nezbytné je proto vždy tehdy, když stavba nespadá ani do výčtu staveb bez nevyžadujících povolení či ohlášení, ani do výčtu staveb vyžadujících pouze ohlášení. Působnost pro vedení stavebního řízení má, stejně jak v územní řízení, obecný stavební úřad, v jehož obvodu má být stavba prováděna. Okruh účastníků řízení je stavebním zákonem vymezen jako:

  1. stavebník
  2. vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
  3. vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
  4. vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
  5. vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
  6. ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
  7. osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Stavební řízení se zahajuje na žádost. Formulář žádosti je obdobně jak tomu bylo u ohlášení přílohou č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., která zároveň stanoví výčet příslušných příloh. Asi nejdůležitější je v tomto směru projektová dokumentace, která musí být zpracována oprávněnou osobou v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Projektová dokumentace musí navíc odpovídat územně plánovací dokumentaci.

V případě, že žádost splňuje všechny předepsané náležitosti, stavební úřad zahájí řízení a nařídí ústní jednání, nejméně však 10 dnů předem. Od ústního jednání a případného šetření na místě může být upuštěno pouze v případě, že jsou-li stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště a žádost představuje dostatečný podklad pro vydání povolení. Účastníci řízení jsou oprávněni podávat proti návrhu námitky, oproti územnímu řízení je však toto jejich oprávnění užší, vzhledem k tomu, že tak mohou činit pouze tehdy, pokud je stavba přímo zasahuje do jejich vlastnického práva či věcného břemena. Námitky lze podat nejpozději při ústním jednání, v případě stavebního řízení bez ústního jednání pak stavební úřad stanoví lhůtu o délce nejméně 10 dnů, kdy může účastník námitky podat. V téže lhůtě překládají svá závazná stanoviska i dotčené orgány. Co se týče samotného ústního jednání, není veřejné a účastnit se ho mohou pouze osoby stavebním úřadem výslovně přizvané.

Stavební úřad na základě těchto podkladů žádost posoudí a nedojde-li k závěru, že ji třeba zamítnout, vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení stavební povolení. V stavebním povolení stanoví podmínky pro provedení stavby, případně i podmínky pro její užívání. Po nabytí právní moci stavebního povolení je možné zahájit stavbu. Platnost stavebního povolení činí 2 roky, přičemž po dobu platnosti tuto lhůtu může v odůvodněných případech stavební úřad prodloužit na žádost stavebníka.

Stejně jak v případě územního řízení umožňuje zákon proces "klasického" stavebního řízení nahradit alternativním postupem.

Pro úplnost výkladu nelze nezmínit možnost tzv. společného řízení. Tato možnost má z čistě praktického hlediska velký význam vzhledem k tomu, že podáváte pouze jednu žádost a následně se účastníte pouze jednoho řízení. Možnost využít institutu je však podmíněna skutečností, že to nevylučuje povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu. Zvláštností je rovněž skutečnost, že se stavebním řízením nelze spojit zjednodušené územní řízení.

Obdobou tohoto postupu je spojení územního souhlasu a ohlášení stavby, v případě staveb, které nevyžadují stavební povolení, nýbrž postačí pouhé ohlášení.

Advokátní kancelář Šikola a partneři, člen konsorcia Frank Bold, je přední českou advokátní kanceláří se specializací na stavebnictví a energetiku. Je odborným partnerem oblasti Nový občanský zákoník na TZB-info, kde již zpracovala více než dvě desítky komentářů k novému občanskému zákoníku. Po akvizici, kdy se portál ESTAV.cz stal sesterským projektem TZB-info, zpracovávají komentáře k NOZ pro širokou stavební veřejnost i pro tento portál.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Povolování staveb

  1. Proces schvalování staveb přehledně
  2. První krok k povolení stavby: územní řízení
  3. Zjednodušené územní řízení – cesta jak zrychlit vydání územního rozhodnutí?
  4. Územní souhlas – umístění jednoduchých staveb a záměrů
  5. Předpoklad zahájení stavby: stavební povolení
  6. Ohlášení jednoduchých staveb
  7. Zastavěná plocha stavby - jak se změří a co všechno se do ní počítá?
  8. Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů
  9. Co je to EIA a k čemu je dobrá?
  10. Jak dlouho platí stavební povolení? Dejte si pozor na termíny
  11. Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist