REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Skutečně živé stavby využívají ve své konstrukci rostoucí stromy

Jak dalece je možné posunout hranice propojení mezi organickým, živým materiálem, a anorganickou strukturou stavby? Německý architekt Ferdinand Ludwig soudí, že jeho dosavadní práce už tyto limity zcela setřela. Soustředí se totiž na budování „živých staveb“, ve kterých ocelové konstrukční prvky zcela s vegetací splývají. Dočkáme se živých dřevěných mostů i v našich městech?

Botanikou inspirovaný bio-design, neboli Baubotanik system, zajímá Ludwiga dlouhá léta. Čistě teoreticky totiž tento přístup řeší řadu otázek udržitelnosti výstavby ve městech, od čistoty ovzduší přes ovlivnění mikroklimatu až po absorpci emisního uhlíku. A nejde mu upřít ani vizuální efekt. Zarůstající kořenové mosty, jako v indické Meghalaaji, pnoucí se nad silnicemi? Nádhera. Jenže mezi teorií ve fázi konceptu a reálnou stavbou je třeba urazit mnohde ještě dlouhou cestu. Není to totiž jen o tom, že bychom do stromů nechaly zarůstat nerezové trubky, a dávali tak vzniknout spirálním schodištím nebo visutým mostům.

Ne každá dřevina se totiž pro Baubotanik hodí. První problém nastává v tom, že zdaleka ne všechny dřeviny dobře snáší tvarování, zatížení a přítomnost zanořené anorganické struktury. „Naše první pokusy se soustředily převážně na řízkované vrby, protože rychle rostou. Stabilitou však příliš nevynikají,“ vysvětluje Ludwig. „Vize ale byla jasná: integrace stromů do architektury v pojetí městského designu.“ Proto bylo také zapotřebí sáhnout po dřevinách, které se s městským klimatem vyrovnávají lépe, než vrby. Z flexibilních dřevin, s přizpůsobivým cévním systémem (který nenaruší vložená struktura) se v našich podmínkách nabízí například habr, bříza nebo platan.

Zdroj: Baubotanik.orgZdroj: Baubotanik.org

Baubotanik také počítá s velkými nároky na architekta.  I když je dřevina tvarována a kontrolována, roste a vyvíjí se. Proměňuje se, a spolu s tím i její vlastnosti. Vložené prvky působí na dřevinu intruzivně: umožňují snadnější prostup houbám, plísním a bakteriím. Na rozdíl od jasně definované architektury je tak výsledek závislý na celé řadě neovlivnitelných faktorů. Klasické přemostění silnice se totiž nezačne přetvařovat, když udeří nečekaně horké a suché léto.

Od začátku platí, že musíte naprosto respektovat pravidla růstu té které dřeviny, a počítat s nimi v rámci navrhovaného designu,“ říká Ludwig. „Pokud je budete ignorovat, rostlina nebude růst tak, jak potřebujete, a může i uhynout.“ Přesto se zdá, že tento koncept má před sebou velkou budoucnost. Zelená města jsou prostě v trendu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dřevostavby

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.

Foto:  Even Lundefaret

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Těžko říct, jestli je ta myšlenka geniální, anebo už ve svých kořenech pomýlená. Pravdu nejspíš ukáže až čas. Upřít sílu jí ale nejde. Pro cestovní ruch a pěší turistiku, nejen v Norsku ale nejspíš i celé Skandinávii, bude do dalších let určující. Dřevěné chaty jsou útulny pro potěchu ducha…

REKLAMA