REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Cenu ministerstva kultury za architekturu získala Zdeňka Vydrová

24. října 2016 byly vyhlášeny Ceny Ministerstva kultury. Významné ocenění za přínos v oblasti architektury získala dlouholetá městská architektka Litomyšle Zdeňka Vydrová. Na cenu ji nominovala Česká komora architektů (ČKA). Komora vyzdvihla zejména důležitou expertní činnost architektky Zdeňky Vydrové, která se výrazně podepsala na kvalitě vystavěného prostředí v Litomyšli. Nevelké východočeské městečko již od devadesátých let právem platí za Mekku současné architektury. Českou komoru architektů těší toto ocenění o to více, že pozici městského architekta dlouhodobě prosazuje.
V Litomyšli se mistrně prolíná moderní architektura a umění s tím historickým
V Litomyšli se mistrně prolíná moderní architektura a umění s tím historickým

V rozvoji našeho vystavěného prostředí hraje klíčovou roli dobře nastavená spolupráce mezi odborníky z oblasti architektury a urbanismu a zástupci správy a samosprávy. Je jen málo českých měst, která se mohou pochlubit tak příkladným uplatňováním této spolupráce, jako je Litomyšl. Toto desetitisícové město ve východních Čechách dodnes platí za nedostižný vzor pro ostatní česká města. Samozřejmě i zde platí, že kde není politická vůle, není pomoci. Reprezentanti města však při uplatňování svých vizí našli skvělého partnera – již téměř čtvrtstoletí zde jako městská architektka působí Zdeňka Vydrová, která má na rozvoji města nepopiratelné zásluhy.  

Česká komora architektů vnímá postavu městského architekta jako garanta kvalitní podoby našich měst a obcí. Za osobnost otevřenou dialogu a s touhou propůjčit své odborné znalosti veřejnosti, která pod jejím vedením získává kladný vztah k architektuře. Takovou personou Zdeňka Vydrová bezesporu je. V malém východočeském městečku dokázala neskutečným způsobem aktivovat zájem o kvalitní architekturu. Za její spoluúčasti zde proběhla řada architektonických soutěží, které Česká komora architektů považuje za nejefektivnější způsob zadávání veřejných zakázek, a to jak ve vztahu k transparentnosti celého procesu (a tím i zapojení veřejnosti), tak ke kvalitě architektury.

Litomyšl, náměstí © fotolia.com - milkovasa

Zdeňka Vydrová dokazuje, že jakýkoliv úkol, s nímž se městský architekt setkává, má elegantní a čisté řešení. Zejména její citlivý a nadčasový přístup k historickému prostředí města, je naprosto obdivuhodný. Litomyšl je známá svojí nesmírně kvalitní historickou zástavbou, která pro současného architekta mnohdy může představovat těžké břemeno. Zdeňka Vydrová se však této úlohy zhostila se ctí a z města, které staví na historickém základu, neutvořila vyprázdněný skanzen, ale dokázala jej otevřít moderní architektuře. Fúze starého a nového se pod jejím vedením skvěle vydařila. Ostatně se jedná o téma, které je pro tuto architektku zcela esenciální i v její vlastní tvorbě. V roce 2015 byla její Galerie Pakosta v Litomyšli nominována na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlepší architektura v historickém prostředí.

Ing. arch. Zdeňka Vydrová(*1958)

Absolvovala Fakultu architektury VUT v Brně. Pracovala ve Stavoprojektu Brno v ateliéru Viktora Rudiše. V roce 1991 založila vlastní architektonickou kancelář, od roku 1992 pracuje externě jako městská architektka města Litomyšle, v loňském roce začala působit ve stejné funkci v Tišnově. Je členkou spolku Obecní dům Brno. Se svými spolupracovníky z architektonické kanceláře Rudiš a Rudiš získala v roce 1996 hlavní cenu Grand Prix OA za rekonstrukci a dostavbu pavilonu G na brněnském výstavišti, kde rekonstruovala rovněž Rotundu. V roce 2001 obdržel tým čestné uznání v kategorii rekonstrukce za rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Její práce byly součástí řady výstav architektury doma i v zahraničí. Externě vyučovala na fakultě architektury VUT v Brně, nyní externě spolupracuje s Ústavem architektury Fakulty stavební. V roce 2015 byla její Galerie Pakosta v Litomyšli nominována na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlepší architektura v historickém prostředí.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Tomáš Slavík

Rekonstrukce, jako odraz potřeb majitelů

Rekonstrukce starého rodinného domu vychází z touhy vytvořit prostor, který bude reflektovat současné i budoucí potřeby manželů. Záměrem bylo, aby dům téměř nezměnil svůj venkovský charakter a v ulici zůstal nenápadným. Propojení mezi interiérem a exteriérem umožňuje přímý kontakt se zahradou.

Foto: Razvan Drinceanu

Svéráz práce architektů. Rumunská chata vyšla z proměny neporažená

I v Rumunsku to umí. Co? Stavět prostorem nenáročné a přesto vizuálně přitažlivé, komfortní a navýsost estetické rekreační objekty. V rumunském Valea lui Enache z kraje letošního roku vyrostla velmi sympatická chata. Která svým svérázným provedením vyniká, a přesto se svým…

Foto: OOIIO/josefotoinmo

Jako větrný mlýn. Rodinný dům ze Španělska roztáčí kola abstrakce

V první řadě si nepředstavujte klasický rodinný dům, ale spíš něco, co je vám hodně blízké. Něco abstraktního, spojeného s pocitem domova. A pak tomu dejte architektonickou podobu. To je princip, na kterém architekti ze studia OOIIO budují nezapomenutelné projekty.

Zdroj: Pexels

Novela stavebního zákona, problémy digitalizace a podpora sociálního bydlení

Letošní prázdniny přinášejí do českého stavebnictví řadu změn. Aktivní bylo zvláště Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Zveřejnilo novou analýzu požadavků a potřeb uživatelů digitalizace stavebního řízení, uvolnilo podmínky podpory sociálního bydlení i pravidla pro žadatele o podporu z řad…