REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Cenu ministerstva kultury za architekturu získala Zdeňka Vydrová

24. října 2016 byly vyhlášeny Ceny Ministerstva kultury. Významné ocenění za přínos v oblasti architektury získala dlouholetá městská architektka Litomyšle Zdeňka Vydrová. Na cenu ji nominovala Česká komora architektů (ČKA). Komora vyzdvihla zejména důležitou expertní činnost architektky Zdeňky Vydrové, která se výrazně podepsala na kvalitě vystavěného prostředí v Litomyšli. Nevelké východočeské městečko již od devadesátých let právem platí za Mekku současné architektury. Českou komoru architektů těší toto ocenění o to více, že pozici městského architekta dlouhodobě prosazuje.
V Litomyšli se mistrně prolíná moderní architektura a umění s tím historickým
V Litomyšli se mistrně prolíná moderní architektura a umění s tím historickým

V rozvoji našeho vystavěného prostředí hraje klíčovou roli dobře nastavená spolupráce mezi odborníky z oblasti architektury a urbanismu a zástupci správy a samosprávy. Je jen málo českých měst, která se mohou pochlubit tak příkladným uplatňováním této spolupráce, jako je Litomyšl. Toto desetitisícové město ve východních Čechách dodnes platí za nedostižný vzor pro ostatní česká města. Samozřejmě i zde platí, že kde není politická vůle, není pomoci. Reprezentanti města však při uplatňování svých vizí našli skvělého partnera – již téměř čtvrtstoletí zde jako městská architektka působí Zdeňka Vydrová, která má na rozvoji města nepopiratelné zásluhy.  

Česká komora architektů vnímá postavu městského architekta jako garanta kvalitní podoby našich měst a obcí. Za osobnost otevřenou dialogu a s touhou propůjčit své odborné znalosti veřejnosti, která pod jejím vedením získává kladný vztah k architektuře. Takovou personou Zdeňka Vydrová bezesporu je. V malém východočeském městečku dokázala neskutečným způsobem aktivovat zájem o kvalitní architekturu. Za její spoluúčasti zde proběhla řada architektonických soutěží, které Česká komora architektů považuje za nejefektivnější způsob zadávání veřejných zakázek, a to jak ve vztahu k transparentnosti celého procesu (a tím i zapojení veřejnosti), tak ke kvalitě architektury.

Litomyšl, náměstí © fotolia.com - milkovasa

Zdeňka Vydrová dokazuje, že jakýkoliv úkol, s nímž se městský architekt setkává, má elegantní a čisté řešení. Zejména její citlivý a nadčasový přístup k historickému prostředí města, je naprosto obdivuhodný. Litomyšl je známá svojí nesmírně kvalitní historickou zástavbou, která pro současného architekta mnohdy může představovat těžké břemeno. Zdeňka Vydrová se však této úlohy zhostila se ctí a z města, které staví na historickém základu, neutvořila vyprázdněný skanzen, ale dokázala jej otevřít moderní architektuře. Fúze starého a nového se pod jejím vedením skvěle vydařila. Ostatně se jedná o téma, které je pro tuto architektku zcela esenciální i v její vlastní tvorbě. V roce 2015 byla její Galerie Pakosta v Litomyšli nominována na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlepší architektura v historickém prostředí.

Ing. arch. Zdeňka Vydrová(*1958)

Absolvovala Fakultu architektury VUT v Brně. Pracovala ve Stavoprojektu Brno v ateliéru Viktora Rudiše. V roce 1991 založila vlastní architektonickou kancelář, od roku 1992 pracuje externě jako městská architektka města Litomyšle, v loňském roce začala působit ve stejné funkci v Tišnově. Je členkou spolku Obecní dům Brno. Se svými spolupracovníky z architektonické kanceláře Rudiš a Rudiš získala v roce 1996 hlavní cenu Grand Prix OA za rekonstrukci a dostavbu pavilonu G na brněnském výstavišti, kde rekonstruovala rovněž Rotundu. V roce 2001 obdržel tým čestné uznání v kategorii rekonstrukce za rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Její práce byly součástí řady výstav architektury doma i v zahraničí. Externě vyučovala na fakultě architektury VUT v Brně, nyní externě spolupracuje s Ústavem architektury Fakulty stavební. V roce 2015 byla její Galerie Pakosta v Litomyšli nominována na Cenu Klubu Za starou Prahu jako nejlepší architektura v historickém prostředí.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Jakub Čaprnka

Přádelna Kežmarok jako příklad zajímavé revitalizace a konverze

Největším bonusem obnovy přádelny je to, že objekt získává novou funkci bez ztráty identity. Respekt k historii se zde spojil s funkční adaptací a vznikl prostor, který má potenciál se stát novým centrem života této enklávy města navázaným na rodinnou destilérku Karloff.

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Od dřevostaveb po nové čtvrti: Co se právě chystá v Česku

Odvážné dřevostavby, nové městské bulváry i velké sportovní stavby – napříč Českem se připravují i realizují projekty, které zásadně promění podobu měst i regionů. V Praze vznikne nová univerzitní budova, v Hradci Králové se připravuje unikátní administrativní komplex ze dřeva a další…

Foto: Sebastian Schels

Že už se pořádné venkovské domy nestaví? Podívejte se na Friedrichsruhe

Kolik profesí se dnes vystřídá na stavbě jednoho rodinného domu? Kolik že úkonů se neobejde bez pokročilé digitální techniky, sofistikovaných systémů, softwaru? Proč něco tak přirozeného, jako stavba domu, dnes připomíná dílensko-inženýrský úkon z fabriky? Vždyť to ještě nedávno bylo jen o zednících,…

Foto: Unique Homestays

Dům ve skalách se dočkal stavebního povolení díky starému obrazu

Začneme trochu netradiční otázkou: „Víte, kdo to byl Lucian Pissarro?“ Pokud jste odpověděli, že malíř a známý krajinkář, máte jednak naprostou pravdu a taky fantastický přehled. Znalců francouzského neoimpresionismu je už dnes pomálu. Jak to ale má souviset s architekturou? Víc, než by se…

Foto: PSN a Galerie Tančící dům

Tančící dům slaví 30 let: Příští týden se otevírá výstava ikonické stavby

Současný vlastník, společnost PSN, představil celoroční program výstav a veřejných akcí v rámci oslav 30. výročí otevření slavné budovy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Výstava s názvem Tančící dům: Příběh jedné budovy se otevře vernisáží 21. dubna 2026 a pro veřejnost…

REKLAMA