REKLAMA

Daň z nemovitých věcí v kostce: Daň ze staveb, daňové přiznání

Daň z nemovitých věcí je majetkovou daní a sestává ze dvou částí, a to z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek. V minisérii, kterou dnes pokračujeme druhým dílem, se pod drobnohledem podíváme na daň ze staveb a jednotek. Víte například, co je místní koeficient daně z nemovitosti a kdy má tato daň splatnost?
Daň z nemovitých věcí v kostce: Daň ze staveb, daňové přiznání

V prvním díle jsme se zabývali daní z pozemků. Dnes se podíváme na daň se staveb a jednotek, zmíníme se o místním koeficientu, náležitostech daňového přiznání a splatnosti daně z nemovitosti.

Daň ze staveb a jednotek

V případě daně ze staveb a jednotek je poplatníkem zpravidla vlastník. Stejně jako v případě daně z pozemků i zde je nutné vzít v úvahu to, že od daně jsou osvobozeny zejména:

  1. zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací,
  2. zdanitelné stavby, které jsou budovou obytného domu, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, který je příjemcem příspěvku na živobytí nebo je osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,
  3. zdanitelné stavby, které jsou budovou pro rodinnou rekreaci a jsou ve vlastnictví buď držitele průkazu ZTP, který je buď příjemcem příspěvku na živobytí nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem příspěvku na živobytí, nebo držitele průkazu ZTP/P,
  4. zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku nebo sloužící poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské podnikání atd.

Základem daně je u zdanitelné stavby výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu kalendářního roku s tím, že zastavěnou plochou se zde rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající její nadzemní části.

Základem daně je u jednotky upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu kalendářního roku vynásobená buď:

  1. koeficientem 1,22 v případě, že tato jednotka je v budově bytového domu a zároveň je-li její součástí podíl na pozemku nebo je-li její vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků takových zdanitelných jednotek užívaného společně s těmito jednotkami, anebo
  2. koeficientem 1,20 v ostatních případech.

Daň se vypočítá tak, že se výše popsaný základ daně vynásobí sazbou daně, která činí:

  1. u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy (u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy) s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě násobí koeficientem odvíjejícím se od počtu obyvatel obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází),
  2. u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě vynásobí koeficientem 1,5, pokud tak obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází, stanoví vyhláškou),
  3. u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě vynásobí koeficientem 1,5, pokud tak obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází, stanoví vyhláškou),
  4. u zdanitelné stavby či jednotky užívané převažující částí podlahové plochy k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě vynásobí koeficientem 1,5, pokud tak obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází, stanoví vyhláškou),
  5. u zdanitelné stavby či jednotky užívané převažující částí podlahové plochy k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě vynásobí koeficientem 1,5, pokud tak obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází, stanoví vyhláškou),
  6. u zdanitelné stavby či jednotky užívané převažující částí podlahové plochy k ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu výměry zastavěné plochy (tato sazba/zvýšená sazba se ještě vynásobí koeficientem 1,5, pokud tak obce, v jejímž katastru se předmětná nemovitá věc nachází, stanoví vyhláškou),
  7. u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m2 zastavěné plochy s tím, že sazba se zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny výměry zastavěné plochy,
  8. u ostatní zdanitelné jednotky 2 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy (tato sazba se ještě násobí koeficientem odvíjejícím se od počtu obyvatel obce, v jejímž katastru se předmětná jednotka nachází).

Má-li podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle §4 odst. 4 nebo §20c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, s výjimkou budovy obytného domu či budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž a ostatní zdanitelné jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, použije se u nich vždy sazba dle výše uvedených odstavců 4 až 6.

U budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu užívané pro rodinnou rekreaci a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, dochází k určitému zvýšení daně v případě, že jsou tyto budovy umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí. Dále dochází k určitému zvýšení daně i v případě, že se ve zdanitelné stavbě či jednotce nachází i nebytový prostor sloužící k podnikání.

Místní koeficient

Každá obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci nacházející se na jejím území stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů.

Daňové přiznání

Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému finančnímu úřadu obecně do 31. ledna kalendářního roku, na který se podává (zdůrazňuji slovo „na“, tj. daňové přiznání roku 2016 se podává do 31. ledna 2016, nikoliv do 31. ledna 2017). Výjimkou z tohoto obecného pravidla je zejména situace, kdy do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, nebylo rozhodnuto o jeho povolení – v takovém případě je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem tohoto vkladu podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí.

Daňové přiznání se nepodává, pokud ve srovnání se zdaňovacím obdobím, za které přiznání podáno bylo, nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně (v tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně). Pokud však ke změně daných okolností došlo, je poplatník povinen podat buď „standardní“ daňové přiznání anebo dílčí daňové přiznání – v tomto dílčím přiznání poplatník uvede pouze nastalé změny a výpočet celkové daně (vzhledem k tomu, že daňové přiznání se podává na zdaňovací období, pak například příslušné změny okolností nastalé v roce 2016 se projeví až v daňovém přiznání roku 2017, které poplatník podává obecně do 31. ledna 2017). Pokud by však takovýmito změněnými okolnostmi byly pouze změněné sazby daně, průměrné ceny půdy, koeficienty, zánik osvobození od daně nebo změna místní příslušnosti, poplatník podat daňové přiznání nemusí s tím, že příslušný finanční úřad daň vyměří z moci úřední sám a výsledek tohoto vyměření poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

Splatnost daně

Samotná daň z nemovitých věcí je splatná v následujících termínech:

  1. u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období,
  2. u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.

Pokud však roční výše daně z nemovitých věcí nepřesáhne částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí samozřejmě zaplatit najednou i při vyšší částce.

 

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Jak se připravit na prodej nemovitosti?

Jak se připravit na prodej nemovitosti?

Prodej nemovitosti patří k jednomu z největších životních obchodů většiny z nás. Přesto, že se jedná o statisícové až milionové částky, mnoho prodávajících přípravě na prodej nevěnuje potřebnou ...

Daň z nemovitých věcí v kostce: Daň z pozemků

Daň z nemovitých věcí v kostce: Daň z pozemků

Daň z nemovitých věcí je majetkovou daní a sestává ze dvou částí, a to z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek. V minisérii, kterou dnes zahajujeme prvním dílem, se pod drobnohledem podíváme ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist