REKLAMA
Téma: Příprava staveb na zimu

Střechy na horách

Namáhání, kterým je vystavena šikmá střecha na horách, je velice specifické. Mezi faktory, které by měly nejvíce ovlivnit volbu skladby střechy, patří silná sněhová pokrývka a s ní spojené jevy. Nejde ale jen o samotnou tíhu sněhu, které musí odolávat nosné konstrukce střechy.
Střechy na horách

Nejvíce rizik je spojených s odtáváním pod silnou sněhovou pokrývkou, opětovné namrzání na okrajích střechy, vzdouvání vody za ledovými valy a v neposlední řadě je to pohyb sněhu a ledu po střeše, resp. po střešní krytině.

Co se konkrétně na horských střechách děje? Sníh, obzvlášť v mohutné vrstvě, je relativně dobrý tepelný izolant. Proto se u běžně izolovaných nebo starších střech stane, že teplota v místě krytiny je vyšší než bod mrazu. Pokud tato situace nastane, sníh odspodu odtává a stéká k okraji střechy s přesahem. Na přesahu střechy však již kladné teploty nejsou a voda zde opět namrzá. To je nejobvyklejší příčina vzniku ledových mas na okrajích střech. Ty mechanicky poškozují střechu a ohrožují chodce.

© pedrosala - Fotolia.com© pedrosala - Fotolia.com

Další negativní jevy ale následují. Pokračující odtávání způsobuje hromadění vody za ledovými bariérami na okrajích střech. V teplotně přechodných obdobích při dešťových srážkách může navíc dojít ke kumulaci vody ve velice krátkém okamžiku, zejména na nižších sklonech. Pokud má střecha skládanou krytinu, zatéká přirozeně voda spárami krytiny a může způsobovat poruchy v konstrukci střechy, v interiéru a na fasádě.

Na střechách s velkými masami sněhu navíc nelze zabránit jejich pomalému pohybu nebo náhlému sesuvu a pádu. Na střechách složitých tvarů, na složitých půdorysech, s detaily, jako jsou vikýře, dlouhá úžlabí, případně tam, kde se sesuvu brání záměrně, se sníh hromadí. Znásobují se tak rizika popsaná výše a navíc značnými mechanickými účinky trpí krytina a detaily na střeše, jako jsou prostupy, střešní okna, antény nebo také samotné klempířské konstrukce.

„Plechová krytina se zaklapávacími zámky je obecně univerzální element který se může orientovat vertikálně i horizontálně. Lze ji použít na stěny i střechu. V rámci fasádních aplikací je esteticky zajímavé doplnit plechové plochy dřevem. Oba materiály jsou totiž ve své podstatě přírodní. Velmi dobře můžete plechové obklady uplatnit u budov ležících velmi blízko frekventovaných komunikací, kde fasády v zimních měsících trpí sněhem, vodou a solí z přilehlé silnice. V posledních letech se rovněž vyvíjí systém plechového pláště budovy aplikovaného přímo na izolant bez provětrání a vytvoření sendvičové konstrukce bez tepelných mostů, což skýtá výhody a úspory při jednodušším návrhu a rychlejší realizaci stavby“, komentuje Štěpán Lášek, produktový manažer Lindab s.r.o..

© AMzPhoto - Fotolia.com© AMzPhoto - Fotolia.com

Z hlediska architektonického výrazu a zachování genia loci se na horách asi vždy budou uplatňovat střechy šikmé. Při jejich návrhu by se ale mělo pamatovat na několik pravidel. Zejména by měly mít dostatečné přesahy, aby se chránily komunikace pro pěší kolem objektu. Kolem objektu by se měl také nacházet dostatečný prostor pro hromadění sněhu po pádu nebo shození ze střechy. Umožněn by měl být také jeho bezproblémový úklid, pokud stojí dům např. ve městě a ne na samotě.

Jak se to nemá dělat lze demonstrovat na absurdním návrhu střechy panelového domu v Krušných horách (foto 8). Jedná se o jediný panelák v malém městečku, kde byla patrně z důvodu vazby na horskou architekturu hned při výstavbě provedena šikmá střecha bez výrazného přesahu. Toto rozhodnutí paradoxně způsobilo problémy, které každou zimu obyvatelé řeší. Masivní zaledňování a postupné sesouvání ledu a sněhu vytváří ledové konzoly o velikosti i více než jeden metr. Tyto obrovské ledové kry ohrožují všechny, kteří se okolo domu pohybují nebo se chystají do domu vejít.

Pokud má být odtávání sněhu a s ním spojené výše popsané jevy omezeny, doporučuje se navrhovat střechy víceplášťové, intenzivně větrané. Na spodním plášti se doporučuje masivní tepelná izolace a nad ní účinně větraná vzduchová vrstva, a to o tloušťce v desítkách cm. Druhý plášť by měl být rovněž opatřen tepelnou izolací a prostor mezi ním a krytinou by měl být rovněž dobře větraný. Je třeba ale upozornit, že odtávání nelze nikdy zcela zamezit. Dochází k němu např. i vlivem intenzivního slunečního záření a prohříváním konstrukce s nižší tloušťkou sněhu u hřebene.

Pokud nelze realizovat takto složitou konstrukci, je vhodné střechy na našich horách, kde je zvyk vytvářet výrazný sklon, koncipovat jako sedlové, na jednoduchých půdorysech a bez detailů, jako jsou vikýře s množstvím úzkých úžlabí apod. Vhodné je na střechu v horách navrhovat dostatečně mechanicky odolnou krytinu. Přirozeně padne nejčastěji volba na krytinu plechovou, ať už falcovanou, velkoformátovou profilovanou nebo maloformátovou.

Pojistná hydroizolační vrstva by měla být vždy z hydroizolačního materiálu s vodotěsně řešenými detaily. Přirozeně musí být spolehlivě odvodněna. Pokud se na střechách jednoduchých tvarů provede z tenké pojistné fólie, je třeba ji vždy provádět na podkladní bednění, případně jinou tuhou konstrukci, která zajistí, že fólie nebude poškozena masou ledu na okrajích střech, která se může po protečení vody krytinou tvořit přirozeně i na pojistné hydroizolaci.

U našich alpských sousedů se bohatá zkušenost promítla v navrhování a provádění šikmých střech (foto 13 až 15). Střechy bývají obvykle jednoduše sedlové bez detailů, s velkým přesahem chránícím fasádu a bezprostřední okolí domu. Střechy mají spíše menší sklon, mají však pečlivě vyřešenou hydroizolaci. Není výjimkou samotná krytina z povlakové hydroizolace. Vzhledem k tomu, že obvykle na těchto střechách není vidět zalednění, musí být výborně izolované. Pečlivě se rovněž dbá na odstraňování přebytečného sněhu ze střech.

Střechy bývají často vybaveny vytápěním svých okrajů a okapů. Vytápění přesahů střech, okapových žlabů a svodů je účinnou ochranou proti namrzání střech jak v Alpách, tak v našich horských podmínkách. Zaledňování přesahů střech a poškození krytiny a klempířských konstrukcí se správným návrhem vytápění detailů spolehlivě vyřeší.

V případech, kdy již nelze zasáhnout do skladby střešního pláště, nebo kdy zamrzání vody ovlivňují extrémní povětrnostní podmínky, je nutná instalace protizámrazových systémů. Zdroj: Lindab s.r.o.

Paradoxně lze většinu výše popsaných negativních vlivů sněhu na šikmé střechy eliminovat navrhováním plochých střech s klasickým vtokem uprostřed a povlakovou krytinou z asfaltových pásů nebo hydroizolační fólie, kde se odtávání sněhu nijak negativně neprojevuje a nedochází ani k nežádoucímu pohybu sněhové masy. Střecha musí být jen dostatečně dimenzovaná na značné statické zatížení.

Při návrhu střech obecně je samozřejmě třeba zohlednit veškeré požadavky na stavby a konstrukce. Vždy je nezbytné obrátit se na zkušeného projektanta.

 

Literatura:
/1/ Kutnar Z., Sníh kontra stavba, DEKTIME 7/2005, vyd. DEKTRADE
/2/ Bohuslávek P., Chládek J., Tokar J., Sníh kontra stavba 2, DEKTIME 3/2008, vyd. DEKTRADE
/3/ ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení, ed. 1999

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Příprava staveb na zimu

  1. Posypy komunikací v zimním období
  2. Temperování venkovních ploch
  3. Ochrana potrubí a okapů v zimě
  4. Střechy na horách
  5. Příprava garáže a vrat před zimou
  6. Začátek otopné sezóny: Co kontrolovat na soustavě a regulaci topení
  7. Začátek topné sezóny: Jak kontrolovat kotel a komín
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist