Systém obchodu s povolenkami zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu v rámci snahy o omezení emisí oxidu uhličitého. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění uhlíkových emisí, po jejichž překročení musí firmy povolenky nakupovat na trhu.
Obchodování zahrnuje přes 11 000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech. Jeho pokrytí je zhruba dvě miliardy tun CO2 ročně.
Ekonomická krize snížila výrobu a tím i emise, takže povolenek byl na trhu nadbytek a ceny padaly. Povolenky se dosud nejdráže prodávaly za více než 28 eur, nejlevněji byly pod třemi eury.
V budoucnu bude povolenek méně a budou dražší
V současné době se intenzivně diskutuje o reformě celého systému označovaného jako ETS, která se chystá odstartovat v roce 2019. Evropská komise plánuje změnou mechanismu snížit přebytek povolenek na trhu a zvýšit tak jejich cenu. Stávající systém se totiž kvůli nízkým cenám propadal už několik let do bezvýznamnosti. Přebytečné povolenky na vypouštění škodlivin do ovzduší by měly směřovat do takzvané "rezervy tržní stability". Z ní mají být na trh uvolňovány pouze v případě zvýšené poptávky. Podle Jose Delbekeho, který má v Evropské komisi na starosti boj s klimatickými změnami, by v rámci reformy mohlo z trhu zmizet až 1,6 miliardy povolenek.
Snižování objemu emisních povolenek má přispět ke snížení emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 o 43 procent. Od roku 2021 se bude snižovat počet povolenek uvolněných do oběhu o zhruba 48 milionů ročně. Za deset let by to mělo činit 556 milionů tun emisí, což odpovídá zhruba ročním emisím Británie.
V období let 2021 až 2030 má být zdarma rozděleno 6,3 miliardy povolenek v hodnotě 160 miliard eur (4,3 bilionu Kč).
Emisní povolenka se v současnosti prodává za cenu kolem 8,5 eur (230 Kč). Předpokládá se, že v roce 2030 by emisní povolenky mohly stát až 30 eur (813 Kč). Dražší povolenky zvyšují cenu tzv. silové elektřiny, nízká cena snižuje motivaci podniků využívat šetrné technologie. Levné povolenky jsou tak výhodné pro uhelné elektrárny, které mají proti čistým zdrojům energie méně nákladný provoz.
Situace v ČR
Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2 do ovzduší. České podniky ale mají výjimku, když dostávají část povolenek bezplatně výměnou za investice do ekologičtějších provozů.
Podniky v ČR monitorují své emise a každoročně je vykazují ministerstvu životního prostředí.
Největším tuzemským obchodníkem s povolenkami je společnost Virtuse Energy, která v loňském roce zobchodovala 76 milionů emisních povolenek stovkám největších společností zejména v ČR a na Slovensku a dosáhla obratu přes šest miliard korun.
Podle rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství má stát vrátit firmám ČEZ a Energotrans část darovací daně z emisních povolenek zaplacené v letech 2011 a 2012. Jde celkem o 3,8 miliardy korun.
Podle dřívějšího vyjádření evropského soudu Česku hrozí, že bude muset z daně na bezplatné emisní povolenky celkem vracet zhruba 7,5 miliardy korun. Směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů totiž stanovila, že v letech 2008 až 2012 měly členské země EU 90 procent povolenek přidělovat zdarma. V letech 2011 a 2012 ale Česko na tyto povolenky uvalilo darovací daň ve výši 32 procent. Stát na dani z emisních povolenek v roce 2011 vybral celkem 4,8 miliardy korun, o rok později 2,7 miliardy Kč. Peníze částečně pokryly podporu obnovitelných zdrojů energie.
Kromě ČEZ se o vrácení daně v minulosti hlásil například dodavatel energií pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto Ško-Energo, společnost Unipetrol, Dalkia či teplárenský Alpiq.
Sdílet / hodnotit tento článek