REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Bolesti zad jsou po stresu největším strašákem v zaměstnání

Bolesti zad jsou po stresu největším strašákem v zaměstnání, odhalil celoevropský průzkum Vznik dlouhotrvající bolesti, zranění zad a poruchy horních končetin. To jsou po stresu druhá největší rizika, se kterými se potýkají evropští zaměstnanci.

Vyplývá to z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), kterého se zúčastnilo téměř 50 000 pracovišť z 36 zemí a který v Evropském parlamentu představila Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

Únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 % respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 % dotázaných. Bohužel častokrát se tato existující rizika promění v reálná zranění a úrazy, která vyžadují mnohdy dlouhodobá léčení. Jen v loňském roce bylo podle Státního úřadu inspekce práce zaznamenáno v Česku celkem 45 058 pracovních úrazů s pracovní neschopností. „Oproti roku 2013 je to o 950 úrazů více,“ uvedl generální inspektor Rudolf Hahn.

„Nejvíce z nich, celkem 35 432, což představuje 86 procent celkového počtu pracovních úrazů, se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika,“ doplnil. Nejčastějším zdrojem vzniku pracovních úrazů jsou podle informací úřadu zejména různá břemena, stavební materiál, spojovací části (hřebíky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina či kámen.

Nejúčinnější je prevence

Ne vždy je možné úrazům na pracovišti zabránit. Účinnou prevencí však lze riziko zranění a vzniku zdravotních potíží významně zmírnit. Firmy tak do ochrany svých zaměstnanců investují nemalé prostředky. Případná dlouhodobá pracovní neschopnost se totiž nevyplácí ani zaměstnanci ani zaměstnavateli. „Nemoci pohybového aparátu se vyznačují relativně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která v roce 2013 činila 69,6 dnů,“ uvádí autor Jan Jann v oficiální zprávě Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Na českém pracovním trhu praktikují osvícený přístup, např. cvičení se zaměstnanci, zatím hlavně velké nadnárodní společnosti se stovkami zaměstnanců, neboť tyto firmy by déletrvající absence velkého počtu pracovníků mohla připravit o milionové položky.

Sit to stand je účinná prevence proti poškození zad dlouhodobým sezením.Sit to stand je účinná prevence proti poškození zad dlouhodobým sezením.

Dlouhodobé sezení ničí záda

„Stání je podle lékařů pro člověka přirozenější než mnohahodinové sezení. Ve stoje si zaměstnanci neničí záda, vykazuje vyšší produktivitu práce a navíc předcházejí i dalším častým nemocem, například krevního oběhu nebo nadváze,“ vysvětluje Martin Kříž, specializovaný výrobce výškově nastavitelných stolů Sit2stand v Česku a na Slovensku. Zároveň doporučuje hlídat kvalitu a odolnost stolů, neboť na českém trhu se často přeprodávají pod cenou nekvalitní výrobky pochybné asijské provenience. Bolesti zad jsou v každém případě problém, který bude časem patrně narůstat: Společnost Aktispol na základě zveřejněných výsledků ÚZIS spočítala, že od roku 1980 do roku 2011 narostla průměrná délka pracovní neschopnosti kvůli nemocem pohybového aparátu na trojnásobek.

Výškově nastavitelné stoly Sit2Stand

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Články

Foto: Markéta Vlasatá pro BekArch

Kouzla s prostorem v malém bytě historického činžovního domu

S celkovou proměnou městské části se mění i staré činžovní domy v proslulém pražském Karlíně. Původní dispozice bytů již nevyhovují, interiéry se modernizují a výhledy do opravených vnitrobloků motivují ke změnám. Stačí jen změnit dispozice bytu a promyšleně pracovat s prostorem. Nový…

Foto: MWA Hart Nibbrig

Kaskádový dům na hrázi. Novostavba, která se uměla usadit

Novostavba, která není vytržená z kontextu, a dobře – respektive nerušivě – zapadá do svého okolí. Současně je to též dům, který se nezříká modernosti. Svým inovativním designem nechává plynout svět kolem sebe, a přitom zevnitř vytváří efekt intenzivního propojení s okolím.

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Nový dejvický univerzitní kampus se propojí s novou městskou zástavbou

Dostavbou Vítězného náměstí, vyplněním takzvaného čtvrtého kvadrantu, by se měl završit velkolepý plán navazující na vysoce ceněné urbanistické vize Antonína Engela, které jsou odborné obci známé již více než sto let. Takřka všechny následující architektonické návrhy s nimi počítaly. Aktuální koncepce vzešlá…

Foto: Jakub Čaprnka

Přádelna Kežmarok jako příklad zajímavé revitalizace a konverze

Největším bonusem obnovy přádelny je to, že objekt získává novou funkci bez ztráty identity. Respekt k historii se zde spojil s funkční adaptací a vznikl prostor, který má potenciál se stát novým centrem života této enklávy města navázaným na rodinnou destilérku Karloff.

REKLAMA