Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Větrání domů a bytů více o tématu

Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Uvažujete o novém bydlení v novostavbě nebo o revitalizaci stávajícího domu na nízkoenergetický nebo energeticky pasivní standard? Pak kromě volby optimálního stavebního materiálu, oken, dveří nebo zateplení budete řešit otázku zajištění výměny vzduchu. Co ale větrání při využití objektu ovlivňuje a jaký má vliv?
Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Na první pohled by se mohlo zdát, že provoz rodinného domu nebo bytu je stále stejný. Konstantní je obvykle časový režim osob – příchody domů, čas koupele a přípravy jídla. Další činnosti už nejsou v čase tak pravidelné. Doma dýcháme, vaříme, pereme, používáme elektrické spotřebiče, ale také třeba různé vonné přípravky, čisticí prostředky. Jsou s námi domácí zvířata. Z vybavení domu, jako je nábytek, podlahové krytiny nebo z oblečení se do našeho vnitřního prostředí uvolňují výpary. Díky uzavřenému objemu je vzduch v interiéru prakticky vždy horší než vzduch venkovní, který nazýváme „čerstvý“ a je jasné, že interiérový vzduch musíme měnit.

Obrázek ukazuje co se děje a jak
se cítíme při určitém stavu vzduchu
(relativní vlhkost a teplota).
Autor: Centrum pasivního domu Brno

Podmínky v exteriéru se mění nezávisle na nás. Střídají se roční období, dynamicky se mění teplota a také vlhkost venkovního „čerstvého“ vzduchu. Když vezmeme v úvahu i měnící se vnitřní prostředí, dostáváme během roku nekonečné množství kombinací a požadavků. Jak tedy správně vyměňovat vzduch, tedy jak intenzivně větrat?

Pro ideální vnitřní prostředí je vhodné zajišťovat teplotní a vlhkostní rozsah, který je vyhovuje maximálnímu počtu osob a procento tzv. nespokojených je co nejmenší. Na vnímání osob ale působí více vlivů než jen zobrazená teplota a vlhkost. Dostáváme se do oblasti koncentrací pachů a další zátěže, z nichž nejsnáze měřitelná je koncentrace CO2;, plynu produkovaného dýcháním. Čím vyšší koncentrace, tím zásadnější vliv.

Co je to ppm a koncentrace CO2

Hodnoty koncentrace nejen CO2 se uvádějí v ppm (ppm = parts per milion, tedy počet částic konkrétního plynu jeden milion všech částic, 1 ppm = 0,0001 procenta).

  • Ve venkovním prostředí je koncentrace CO2 350 - 400 ppm, ve městě je to cca 500 ppm.
  • Komfortní koncentrace v interiéru je obecně uznávána do 1000 ppm; závazná vyhláška pro veřejné místnosti udává max. 1500 ppm (v realitě je ve školách často překračována až ke koncentracím 3500 – 5000 pm; pro rodinné domy a byty není závazná žádná koncentrace)
  • Vliv koncentrace CO2 na průměrné osoby je uveden v tabulce

Jak se cítíme při různých koncentracích CO2? Autor: Centrum pasivního domu Brno

Větráme především podle počtu osob v místnosti

Pokud větráme dle počtu osob, stačí tato výměna vzduchu i na odvedení všech dalších běžných zátěží, tedy pocení, uvolňování škodlivin z nábytku atd. Při vaření, koupání nebo využívání toalet jsou požadavky na větrání vyšší. Ale zpátky k osobám. Už v roce 1861 prof. Max von Pettenkofer doložil, že pro udržení vhodného vnitřního prostředí je potřeba zajistit přívod venkovního čerstvého vzduchu v množství 25 m³/hod na osobu. Tento údaj se line jako červená niť i všemi současnými předpisy, doporučeními a nařízeními. Když v interiéru nepobýváme, stačí nám výměna vzduchu nižší, jen pro odvedení zbývajících pachů a uvolňujících se látek z vybavení domu či bytu. Jak ale výměnu vzduchu zajistit, když nemáme možnost zjišťovat aktuální obsazení osobami? Dostáváme se do pojmu řízeného větrání, které bude popsána v dalších kapitolách.

Co se stane, když bude výměna vzduchu nedostatečná?

S nedostatečnou výměnou vzduchu má bohužel zkušenost každý. Vzpomeňme na školní léta, kdy ve třídě v zimě najednou klesala pozornost, chtělo se spát a nemohl za to jen učitel s nudným výkladem. Žáci jsou teple oblečeni ve třídě, kde je běžně 22-24 °C, díky pocení je zde i vyšší relativní vlhkost. Tuto kombinaci vnímáme jako dusno, těžký vzduch. Koncentrace CO2 překračuje vyhláškou stanovenou hodnotu i násobně (viz. graf). Okna se neotevírají, protože není vhodné na zpocené žáky přivádět venkovní studený vzduch, o přestávkách se neotevírají okna z bezpečnostních důvodů. Žáci ve třídě si ale na toto prostředí pomalu zvykají, adaptují se a nemají potřebu vzduch měnit, tedy větrat. Nově příchozí je ale vzduchem ve třídě mírně řečeno překvapen.

Záznam měření stavu vzduchu (teplota, vlhkost, CO2) ve školní třídě. Koncentrace škodlivin se v průběhu vyučování šplhají běžně nad 3000 ppm. Zdroj: Martin Jindrák

Stejný stav s pomalejším náběhem je ale i v bytech, kdy si osoby zvyknou a teprve nově příchozí má snahu nějak reagovat – např. otevřít okno. Po krátkém vyvětrání se ale do stejného stavu dostaneme za cca 30-45 minut a i nově příchozí se na postupné zhoršení podmínek adaptuje. Do tohoto stavu se dostáváme v drtivé většině opravených bytových domů („paneláků“), kde se vymění okna za těsná. Kvůli nedostatečné výměně vzduchu se díky dýchání, mytí a podobně zvyšuje vnitřní relativní vlhkost, v mnoha případech i nad 80 %. Následně kondenzuje na chladnějších plochách. Stačí přitom ochlazení z vnitřní teploty 22 °C na cca 18 °C, tedy teploty spodní hrany trojskel při venkovních teplotách pod 0 °C.

Názorný popis chování vzduchu při změnách vlhkosti a teploty najdete v článku o základech fyziky vlhkého vzduchu, v tématu o kondenzaci a plísních.

Utěsněním spár konstrukcí, zateplením objektů a osazením těsných oken se sice velmi významně snižuje účet za vytápění, úspory jsou ale z velké části prováděny na úkor hygieny. Výměna vzduchu klesá na 20 – 40% požadovaného stavu s ohledem na požadavky využívání objektů. Pro ohřev čerstvého vzduchu z venkovní teploty na teplotu vnitřní tak spotřebovává menší množství energie, „úspora“ se ale negativně projevuje ve vnitřním prostředí.

Další hrozba je v postupném poškozování konstrukcí kondenzovanou vlhkostí, které zpočátku není viditelné a projeví se až s odstupem. Je lhostejné, zda se jedná o novostavby nebo o revitalizace, ale pokud by všichni uživatelé poctivě přiznali problémy s plísněmi, nestačili bychom se jejich počtu divit.

A co když bude větrání zbytečně intenzivní?

Není vhodné ani větrat nadbytečně. Jak ukazují provozované bytové domy v energeticky pasivním provedení, při předimenzovaném nastavení řízené výměny vzduchu byla v interiéru nízká relativní vlhkost, a to i pod 25%. Po rozumném přenastavení se následně udržuje relativní vlhkost nad 40% a koncentrace CO2 pod 1200 ppm.

Kde je ideální míra?

Množství přiváděného čerstvého vzduchu je tak vhodné dávkovat dle obsazení objektu a jeho provozu. Když je prázdný, tak menší množství, technicky klidně i na úroveň 10 m³/hod. Při obsazení pak dle počtu osob (počet osob × 25 m³/hod), ideálně s nárazovým zvýšením výkonu při vaření, používání toalet nebo koupelen.

Martin Jindrák

Absolvent Střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci. Působil ve společnostech RD Rýmařov a ATREA. V současné době se věnuje energetické certifikaci budov a energetickému auditu, vzduchotechnickým systémům pro školy a zdrojům energie pro energeticky pasivní domy. Je autorizovaný technik ČKAIT v oboru technika prostředí staveb. Od roku 2004 bydlí s rodinou v prvním energeticky pasivním domě v ČR.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Větrání domů a bytů

  1. Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti
  2. Co je podtlakové větrání, jak funguje a kdy se používá
  3. Přetlakové větrání – funkce, výhody a nevýhody
  4. Rovnotlaké větrání s rekuperací tepla - co to je, jak to funguje?

Mohlo by vás zajímat

Rovnotlaké větrání s rekuperací tepla - co to je, jak to funguje?

Rovnotlaké větrání s rekuperací tepla - co to je, jak to funguje?

Rovnotlaké větrání znamená, že to co se ventilátorem do místnosti přivede, to je také ventilátory odvedeno. Proto téměř nedochází k únikům nebo pronikání vzduchu nekontrolovaně přes netěsnosti pláště budovy. Výhodou je, že se vzduchem můžeme různě pracovat, předávat teplo odpadního vzduchu tomu čerstvému, regulovat…

Aktivní domy, zdravé bydlení a iontové mikroklima

Aktivní domy, zdravé bydlení a iontové mikroklima

V domech, bytech či kancelářích trávíme podle průzkumů až 85 % času a je nesporné, že kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje naši duševní pohodu a má velký vliv na naše celkové zdraví.

Přetlakové větrání – funkce, výhody a nevýhody

Přetlakové větrání – funkce, výhody a nevýhody

Přetlakové větrání není v bytech příliš běžné. Nevyužívá se ventilátor pro odtah vzduchu například z kuchyní, koupelen nebo WC, ale naopak se ventilátorem zajišťuje přívod vzduchu do obytných místností. Přívod je kontrolovaný, umožňuje ohřev vzduchu a také filtraci. Vzduch pak z objektu proudí ven netěsnostmi. Toto…

Odborná konference: Regenerace bytového fondu a veřejných budov

Odborná konference: Regenerace bytového fondu a veřejných budov

Jedenáctý ročník konference „Regenerace bytového fondu a veřejných budov“ reagoval na výrazné změny, před kterými stojí české stavebnictví, jak v oblasti legislativy, tak v požadavcích na jejich užitné vlastnosti. Veřejné budovy a jejich regenerace jsou aktuálním diskutovaným tématem, neboť právě na ně je určena…

Co je podtlakové větrání, jak funguje a kdy se používá

Co je podtlakové větrání, jak funguje a kdy se používá

Tento způsob výměny vzduchu, tedy větrání zná a používá prakticky každý z nás. Na toaletách hotelů nebo škol je při využití zapnut malý odtahový ventilátor. V panelových domech je obvyklý společný centrální ventilátor na střeše, odtahující vzduch ze všech koupelen a WC při sepnutí požadavku na větrání z jakéhokoliv…

Základní škola Karla Malicha v pasivním energetickém standardu

Základní škola Karla Malicha v pasivním energetickém standardu

Základní umělecká škola v energeticky pasivním standardu má deset učeben a komorní koncertní sál pro hudební obory, taneční sál, dvě učebny pro výtvarnou výchovu a v přízemí velký víceúčelový sál. Vstupní prostory, schodiště a foyer zdobí plastika od Karla Malicha. Další plastika od tohoto umělce je zavěšena na…

REKLAMA