REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak správně větrat v zimě i v létě a neplýtvat energií

Když v zimě větráme, pouštíme drahocenné teplo ven. Když ale nevětráme, hrozí po čase zdravotní problémy, rozvoj plísní a další nepříjemnosti. Jak tedy správně větrat s ohledem na naše zdraví i peněženku?
Zdroj: AdobeStock.com - cherokee4

Jak větrat v létě

Větrat v létě lze celodenně, jak je nám to příjemné. Problém nastává při nejteplejších letních dnech, kterých je bohužel v roce čím dál více. Dům či byt se nadměrným větráním přehřívá a potom je potřeba ho v noci chladit pro lepší spánek. Chlazení klimatizací je ale energeticky náročné. Správné větrání v horkých dnech tak znamená, možná trochu proti intuici, zavřít pečlivě přes den okna i dveře.

Největším zdrojem tepla uvnitř je totiž vedle solárních zisků (bránit se jim lze zastíněním) také venkovní vzduch. Ještě horší je to na straně domu, na kterou svítí slunce. Tam po fasádě stoupá teplý vzdušný proud, a tak větrat během horkého dne na osluněné straně domu je, jako byste do bytu foukali fénem.

Větrejte až venku teplota klesne – večer a přes noc. Byt vychladíte a ráno okna opět zavřete. Problémem přes den zavřených oken je ale nedostatečná výměna vzduchu, takže občas je otevřít musíte, pak doporučujeme rychlé vyvětrání na neosluněné straně domu. Léto má naštěstí tu výhodu, že v interiéru trávíme poměrně kratší dobu.

Vychladit přes den přehřátý byt je obtížné a teplota pak v bytě nemusí výrazně klesnout ani v noci. Řešení přináší klimatizace, její používání však stojí poměrně dost energie. Pokud ale přesto chcete chladít klimatizací, zavírejte při jejím provozu okna a dveře.

Jak větrat v zimě

Větrání okny v zimě je energeticky náročné, teplý vzduch pouštíme ven. V zimě ale trávíme v interiéru více času než v létě. Vzduch, který dýcháme, má bezprostřední vliv na naše zdraví, v nevětraném prostoru se zvyšuje koncentrace těkavých látek a hrozí zvýšený výskyt vlhkosti a rozvoj nebezpečných plísní. To penězi vyvážíte těžko. Dostatečné větrání je proto nutnost i v zimě.

Není efektivní větrat tzv. ventilačkou nebo mikroventilací. Jakékoli netěsné polohy oken otevřené delší dobu znamenají neustálý únik tepla ale mají zanedbatelný vliv na větrání. Navíc dochází také k ochlazení ostění oken a okolních zdí. Proudící teplý vzduch pak unáší i vlhkost. Ta kondenzuje na chladných ostěních a poškozuje výmalbu, při déletrvající kondenzaci vznikají plísně.

Větrání ventilačkou může mít v zimě za následek tvorbu plísní na ostění okna Zdroj: AdobeStock.com - marco

Daleko lepší je větrat nárazově. Pravidelně otevřít všechna okna dokořán, vyměnit rychlým, pár minut trvajícím průvanem vzduch v bytě a okna zase zavřít. Tím se vymění vzduch, sníží vlhkost, ale nedojde k ochlazení stěn a podlah. Vzduch se tak při malém přitopení brzy vrátí na původní teplotu.

Jak přesně poznat, kdy mám vyvětrat?

Hygienické normy říkají, že vzduch v obytné místnosti se musí vyměnit celý 1x za dvě hodiny. Druhé kritérium je 25 m3 čerstvého vzduchu na osobu za hodinu. Podle vlastního pocitu to lze těžko ohlídat, snad jen pozorovat, jestli se u vás neprojevuje únava a pak vyvětrat, nebo si nařídit upozornění (budík, časovač), které větrání každé dvě hodiny připomene. Ideálním hlídačem je čidlo oxidu uhličitého, které upozorní, když koncentrace CO2 v místnosti překročí zdravé hodnoty a je čas otevřít okna a vyvětrat. Čidlo se dá sehnat v obchodech s elektronikou a jeho cena se pohybuje v jednotkách tisíc korun. Možná vás potom překvapí, jak rychle se doma vzduch vydýchá.

Ideální větrání – jak větrat vzduch a nevyvětrat peněženku

Pokud chceme šetřit peníze za vytápění a zároveň mít v bytě hygienicky bezpečné prostředí, musíme instalovat technologii na řízené větrání s rekuperací tepla, což je investice nejen do úspor ale i do vlastního zdraví. Existuje několik větracích systémů. Základní typy by se daly nazvat jako centrální (tedy jedna větší větrací jednotka a rozvody vzduchu potrubím) nebo decentrální (více malých větracích jednotek, typicky pro každou obytnou místnost jedna).

Větrací jednotka s rekuperací je jednoduché zařízení, ve kterém prim hrají ventilátory a výměník. Ve výměníku si přiváděný a odváděný vzduch předají teplo, aniž by se míchaly. Účinnost jednotek dosahuje běžně okolo 90 %, záleží na typu i na rozdílech teplot. Do interiéru vám tak v zimě proudí čerstvý vzduch, který ale není chladný, protože je ohřátý od odpadního vzduchu. Tím nevyhazujete teplo, které jste draze vyrobili. Správně navržené a provozované větrání udržuje svůj výkon díky regulaci tak, aby se nevětralo málo, což by bylo hygienicky nevyhovující, ani moc, což by bylo energeticky náročnější. Větrací jednotka je samozřejmě poháněná elektřinou, je nutné měnit pravidelně filtry, ale bilance ušetřené energie a financí je i tak pozitivní. Zkušenosti a měření z reálného provozu si můžete přečíst v článku na ESTAV.cz.

Schéma principu řízeného větrání s centrální rekuperační jednotkou. Vzduch je přiváděn do obytných místností, odtahován z koupelen, WC a kuchyně. V rekuperační jednotce předává odpadní vzduch teplo čerstvému vzduchu Zdroj: AdobeStock.com - vectormine

Větrání s rekuperací v létě

Větrání s rekuperací využijeme nejen v zimě ale i v létě, o čemž se příliš nemluví. Přisávaný venkovní teplý vzduch se v rekuperačním výměníku ochladí, pokud je vzduch v interiéru chladnější než venku. Tím si udržujeme i při celodenně zavřených oknech zdravý vzduch uvnitř a zároveň nepřehříváme nadměrně venkovním vzduchem interiér. Některé typy jednotek mají i funkci pro tzv. obtok výměníku. Pokud je v létě venku chladněji (například přes noc či ráno), než máte uvnitř, výměník se automaticky vyřadí z provozu abyste neohřívali vzduchem z bytu příjemně chladný vzduch z venku. Větrací jednotku tak využijete celoročně. To ocení především lidé v exhalacemi nebo hlukem zatíženém prostředí, popř. i alergici.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Uvažujete o novém bydlení v novostavbě nebo o revitalizaci stávajícího domu na nízkoenergetický nebo energeticky pasivní standard? Pak kromě volby optimálního stavebního materiálu, oken, dveří nebo zateplení budete řešit otázku zajištění výměny vzduchu. Co ale větrání při využití objektu ovlivňuje a jaký má vliv?

REKLAMA