• ESTAV.cz
• Architektura
• Původní barokní zahrada v Jindřichově Hradci získala novou energii

Prohlédnout fotogalerii36 fotografií

„Nesnáším zahrádkaření, ale miluji zahrady.“

Barokní zahrady, jako velkolepý fenomén své doby

Hlavní rysy a prvky barokních zahrad spatřujeme v geometrické kompozici a symetrii. Zahrady byly navrhovány na středovou osu, často zrcadlově souměrné. Využívají se záměrně geometrické tvary. Zahrada se rozvíjí kolem hlavní osy, která vychází ze sálu zámku a vede do daleké krajiny, čímž vytváří iluzi nekonečného prostoru. Parter, tedy na zemi v úrovni očí, zahrady nabízí nízko střižené ornamentální záhony, často vyplněné barevným pískem nebo štěrkem, které tvořily složité vzory připomínající výšivku. Tvarované dřeviny, takzvané topiary, jsou zahradnické umění tvarování živých dřevin, keřů a stromů řezem do přesných geometrických tvarů, složitých spirál, zvířecích či figurálních podob.

Tato „živá sochařská díla“ využívají převážně stálezelené, husté dřeviny, jako je zimostráz, tis, cypřišek či ptačí zob nebo habr, které dodávají zahradě strukturu a eleganci. Vše doplňují všemožné vodní prvky, fontány, kaskády, bazény a kanály, které byly pro tento typ zahrady zcela zásadní. Voda vnášela do zahrady pohyb, zvuk a odrazy světla. Sochy byly rozmísťovány podél cest, na koncích os nebo ve fontánách. Často zobrazovaly antické nebo mytologické výjevy a dodávaly zahradě teatrální charakter. Boskety, tedy malé lesíky či hájky vysázené v pravidelném rastru, často s cestičkami, sloužily jako intimnější zákoutí a zelený předěl zahrad. Vzhledem k členitosti terénu se často využívaly terasy a balustrády propojené schodišti.

V podstatě tyto zahrady vytvářely záměrně divadelní scénu se svojí teatrálností a kontrastem se snaží návštěvníka ohromit s využitím hry světla a stínu i svojí dramatičností a překvapením. Pochopitelně, že celý účinek se ještě měnil v průběhu ročních období od kvetoucích záhonů a zelenajících se dřevin, až po nádherné barvy podzimu.

Vstup ze severní strany. Foto: Radek Úlehla

Barokní zahrady v zahraničí i u nás

Nejslavnější příklady barokních zahrad nalezneme ve Versailles, ve Francii, v Schönbrunnu ve Vídni. Nicméně není nezbytné jezdit za naše hranice. U nás máme nádherné příklady v Květné zahradě v Kroměříži či Vrtbovské zahradě v Praze. Stejně tak základ Lednického parku pochází z barokní předlohy, která se posléze mění pod gescí Lichtenštejnů v krajinnou kompozici v romantickém a klasicistním stylu.

Shrnuto a podtrženo, barokní zahrady jsou dány přísnou geometrií a snahou podřídit přírodu řádu a lidské vůli, a zároveň mají ohromit svou velkolepostí. Jsou odrazem moci a bohatství svého majitele a jsou navrženy jako kontinuální součást architektury sídla, tedy zámku a okolní krajiny. Na časové ose barokní zahrady nalezneme v období 17.–18. století. Ale spoustu prvků z této zahradní architektury pochopitelně nalezneme i v pozdějších obdobích rokoka, klasicismu, empíru, romantismu, slohů historizujících, v secesi i moderně. Zároveň existují předlohy v obdobích Egypta, Řecka a Říma, i v románském, gotickém a renesančním období. Domnívám se, že předlohu nalezneme i v období 600 let př. n. l., kdy vznikly Semiramidiny visuté zahrady babylónské jako jeden ze sedmi divů světa, které však nejsou historicky doloženy nezvratnými důkazy.

Objekt kavárny a zázemí. Foto: Radek Úlehla

Jedním ze slavných autorů barokních zahrad byl i sochař Jan Antonín Zinner

Původem z Vídně, kde vystudoval akademii. Pracoval ve službách hrabat Questenbergů na založení barokní zámecké zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou, obdržel cenu za některé své sochy, jež vytvořil pro zahrady Schwarzenberského paláce ve Vídni. Posléze zakotvil v Jižních Čechách, kde jeho díla tvoří neodmyslitelnou součást barokně-rokokové tváře regionu. Jeho práce jsou úzce spjaté s Českým Krumlovem, kde navrhl sochařskou výzdobu pro Kaskádovou fontánu v krumlovské zahradě společně s Josefem Matyášem Griesslerem. Pracoval na výzdobě zámecké jízdárny, výzdobě a oltáři v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, výzdobě Plášťového mostu. Mezi jeho další díla patří socha sv. Josefa, původně na mostě přes medvědí příkop, a socha Immaculaty, hlavní oltář pro kostel ve Volarech s alegoriemi Víry, Lásky a Naděje. Ten výčet by byl dlouhý.

Objekt kavárny a zázemí. Foto: Radek Úlehla

Zinnerův otisk zanechaný v Jindřichově Hradci

Barokní zahrada Černínů v Jindřichově Hradci, dnes známá především jako Krafferova zahrada, je historická oáza klidu nacházející se v Pražské ulici, nad zátočinou Nežárky. Tato barokní zahrada byla založena v roce 1759 pro baronku Marii Isabellu Černínovou jako zahrada navazující na její příměstské sídlo. Autora již známe, tedy byl jím Jan Antonín Zinner. Po velkém požáru 1801 nebyla již obnovena do původní krásy. V polovině 19. století zde bylo vyhlášené rodinné Krafferovo zahradnictví s obrovskou nabídkou rostlin. Totální devastace nastala znárodněním po roce 1953. Areál byl zcela vybydlen, opuštěn a zanedbán. Další pokus o reinkarnaci skončil v roce 2020 a zahradě hrozila podoba parkoviště.

Objekt kavárny a zázemí. Foto: Radek Úlehla

Dnešní podoba původní zahrady

Zahrada prošla rozsáhlou obnovou díky skupině krajinářských architektů, kteří si ji pronajali od města a vrátili jí původní barokní kompozici s bylinkami a květinami. Zahrada nabízí unikátní atmosféru, oázu klidu ve městě, a je vhodná pro odpočinek. Součástí je kavárna a prodej rostlin a nachází se pod budovou okresního soudu v Jindřichově Hradci. Její spolutvůrci chápou Krafferovu zahradu jako zelený ostrov uprostřed města, na vzácném půdorysu staré barokní zahrady. Právě zachovaná barokní dispozice zahrady tvoří základní koncept prostoru, do kterého jsou umístěny jednotlivé funkce. Největší část zahrady je záměrně veřejnou ukázkovou zahradou. Rostliny se tu nejenom prodávají, ale také pěstují, čehož je i veřejnost součástí.

Základní popis

Původní barokní zahrada – ještě nedávno zpustlá – získala energii. Novým konceptem, architekturou, zahradou, životem.

Interiér zázemí. Foto: Radek Úlehla

Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Fascinující příběh poslední velké zahrady v centru Jindřichova Hradce začíná v 18. století, kdy ji jako barokní palácovou zahradu Černínů založil tvůrce krumlovských zámeckých zahrad Jan Antonín Zinner. Po pozdějším požáru už sice nebyla obnovena, ale na více než sto let se proměnila ve vyhlášené Krafferovo zahradnictví a až zestátnění a necitlivé zásahy ve 20. století přivedly areál k úpadku. Plnohodnotná obnova začíná v roce 2021, kdy opuštěné zahradnictví přebírá skupina krajinářských architektů z Ateliéru Za Mák. Jejich energie dává zahradě nový život a vytváří komunitní místo v centru Jindřichova Hradce. Na základech barokní zahrady a prvorepublikového zahradnictví se brownfield mění na místo, kde se prolíná zahradnické řemeslo s kulturou a příběhy lidí.

Interiér zázemí, průhled na posezení. Foto: Radek Úlehla

Soudobá zahrada v barokním tvarosloví (Ateliér Za Mák)

Krafferova zahrada je jako ostrov uprostřed města, kde se na půdorysu staré barokní zahrady odehrává pestré představení. Zahrada je rekonstruována podle znovunalezené, více než 200 let staré konfigurace terénu, přizpůsobené současným funkcím. Vzniká tak variabilní prostor pro kulturu, odpočinek i pěstování květin.

Základní koncepce je přísně geometrická – vychází z odkrytého historického tvarosloví, které zahradě dává jasný řád. V detailu je však řešení zcela soudobé a maximálně ekologicky udržitelné s důrazem na recyklaci, hospodaření s dešťovou vodou a podporu biodiverzity. Do jasných linií vstupuje přirozená divokost rostlin, která s nimi kontrastuje. Celou terasovitou zahradu vymezuje barokní kamenná zeď, lemovaná jižně orientovanými skleníky a pěstitelskými sklady.

Letecký pohled severní. Foto: Radek Úlehla

Největší část areálu je dnes veřejnou ukázkovou zahradou. Rostliny se tu nejenom prodávají, ale také pěstují a veřejnost se tak může seznámit s lokální a sezónní produkcí květin. Prostor dostávají rozmanité kulturní a environmentální akce, květinové, bylinkové a jiné workshopy, a kdokoli si zde může přijít jen tak odpočinout.

Architektonické vstupy (matěj šebek architekti)

Stavební úpravy areálu jsou koncipovány s důrazem na otevření zahrady veřejnosti. Klíčový architektonický zásah se odehrál na severovýchodním okraji zahrady. Blok skladů a skleníků z různých období byl architekty „rozříznut“ ve svém středu, kterým nyní vede betonová rampa – nový přímočarý vstup do zahrady. Hlavní motiv otevření, jasný, prostý a sebevědomý, především usnadňuje přístup s kočárky a hendikepovaným.

Rampu vymezuje z jedné strany patrový dům se zelenými okny, který je postupně renovován, ze strany druhé nahradila rozpadlý skleník přístavba nového zázemí – květinářství a ateliéru krajinářských architektů. Nízká hmota přístavby se přirozeně začleňuje do sestavy původních skleníků a svou zelenou střechou se zapojuje do kontextu celé terasovité zahrady.

Letecký pohled jihozápadní. Foto: Radek Úlehla

Architektura nového zázemí se snaží být srozumitelná a souladná se zadanou funkcí. Dům je usazen na jasném betonovém soklu, který je propojen s betonovou rampou přivádějící návštěvníky do zahrady. Dispozičně i konstrukčně se přimyká k původní barokní ohradní zdi, která přímo prochází souborem staveb a její fragmenty se promítají i do interiéru. Tuto situaci podtrhuje monolitický těžký překlad, který spojuje přístavbu se zdí symbolicky i konstrukčně. Stavba je zakončena plochou vegetační střechou s výrazným přesahem na jih, který stíní intenzivní letní slunce.

Dominantním prvkem interiéru jsou přiznané stropní trámy a jasně definovaná římsa, která je vynáší. Prostor je účelný a křehký zároveň. Příčka nemusí být definitivní – proto je lehká, překližková. Všechny zdi jsou bez omítek – jen vápnem vybílené, a tak se setkává struktura přesné keramické tvárnice s křivolakou barokní kamennou zdí pod jednotným překližkovým stropem.

Malý dům vznikal v intenzivní diskuzi, hledáním koncepčních i provozních vztahů s fungováním celé zahrady. Zahrada ovlivňovala dům a dům ovlivňoval zahradu, stejně jako krajináři kooperovali s architekty. Vznikl společný radostný prostor, dlouhodobá spolupráce na dalších projektech i kamarádství. Vývoj architektury ani zahrady není zdaleka u konce.

Letecký pohled, vpravo zázemí. Foto: Radek Úlehla

Doplňující informace

Další informace

Provoz dnešní zahrady navazuje na tradici Krafferova zahradnictví. Nabízí široký sortiment trvalek a bylinek z vlastní produkce a od nejlepších českých pěstitelů. Specializuje se na pěstování stínomilných druhů, ale díky špičkovým dodavatelům si na své přijdou i milovníci slunce.

Součástí obnovené Krafferovy zahrady je zahradnická dílna a krajinářský atelier Za Mák. Pod jeho záštitou vzniká nejen nová podoba Krafferovy zahrady, ale i design soukromých zahrad, parků a krajiny napříč celou Českou republikou.

Spolek Krafferovy zahrady umožňuje pronájem areálu pro svatby, společenské a firemní akce nebo tematická focení.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Radek Úlehla, www.radekulehla.com, hello@radekulehla.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – matěj šebek architekti/Ateliér Za Mák a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata