Přehrát audio verzi
Stavení, co sedí v krajině a nekřičí
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
„Každý víkend totiž odjíždí 500 tisíc lidí na své chalupy, produkují emise, blokují dopravu a všechny elektrospotřebiče mají hned dvakrát – doma a na chalupě, čímž spotřebovávají dvakrát více energie.“
Pokora a autenticita je základ
Pojďte se podívat na setkání s pokorou a autenticitou při komplexní rekonstrukci šumavské chalupy z konce 19. století. Autoři použili nádherné vyjádření pro úmyslné udržení hmoty a provedení v intencích původního stavení. Říkají, že „stavení sedí v krajině a nekřičí.“ Výstižné sdělení o ponechání původního rázu stavbě, tedy toho, co nám zde zanechali prozíraví předci. To je ta krása z Odvárkových obrazů Vysočiny, kdy v pár tazích postřehnete nádherně zasazenou chalupu v remízku pod lesem. Vypadá jako srostlá s krajinou, vypadá prostě jako od tam. Jiné vyjádření pro takové udržení kontinuity krajiny a architektury, která tak vytváří netušenou estetiku. Chápu, že kupříkladu letitou lípu, která stíní stavení, k němu musel někdo zasadit. Ale asi viděl věky dopředu, protože ten výsledek je po desítkách let neskutečně krásný a zdařilý. Věděli to naši předci nebo příroda milosrdně vše propojila, vtáhla do své náruče a vytvořila tak krajinu jako z obrázku. Bude to spojení jednoho i druhého.
Pohled od silnice západní. Foto: Tomáš Slavík
Propojení architektury a krajiny
Té symbióze se odborně říká propojení architektury a krajiny, což značí navrhování staveb tak, aby harmonicky splynuly s přírodním prostředím, využívaly jeho prvky, průhledy, terén a respektovaly ekologické a místní danosti, což zahrnuje citlivé začlenění do terénu, používání místních materiálů, revitalizaci krajiny, vytváření zelených střech a fasád a funkční propojení s okolní krajinou a jejím rázem. Žádáme po stavbě, aby společně se svým okolím vytvářela smysluplný celek, tedy tu zmíněnou symbiózu. To vše uzavřeno do balíčku hmoty stavby, technických i technologických řešení, použitých materiálů, společně s funkčností stavby a její estetikou. Je to příliš složité? Máte pravdu, tohle naši předci tak dogmaticky nevěděli, a přitom většinově dokázali tato kritéria naplnit vrchovatě. Bylo to o postupném hledání, dějinném vývoji, zděděných i dosažených zkušenostech a jistém dílu intuice. To vše promícháno s lidskou snahou věci posunout dál, o lidském fortelu a zručnosti, a také snaze udělat si to líbivé a útulné. Pak hledíme na tu nádheru a nevěříme, že tohle někdo dokázal před desítkami nebo stovkami let.
Nejinak je tomu ovšem v našem případě, tedy na Šumavě.
Pohled jihovýchodní. Foto: Tomáš Slavík
Ta symbióza architektury a krajiny je v zásadě globální
Připomíná mi to příběh ještě z jiného konce naší země, a to z Adršpachu. Naši kamarádi tam postavili dřevěnku, což by samo o sobě nebylo tak vzácné. Oni ji však postavili ve stodole, která byla na odpis. Šli nepatrně jinou cestou než v téhle šumavské anabázi. Do té stodoly vestavěli chalupu, tudíž práce probíhala pod střechou, počasí jim tudíž neházelo klacky pod nohy. Nevím, zda ukončení hrubé stavby, tedy pověstnou glajchu, posadili na střechu stodoly nebo domu uvnitř. Nicméně po ukončení všeho potřebného byla mrtvola stodoly odstraněna a z kukly se vyloupnul motýl. Vtipné a smysluplné řešení.
Pohled jižní. Foto: Tomáš Slavík
Nepatrně jiná cesta šumavské chalupy
Šumavská chalupa si žádala jiný postup, i když podle fotografií před rekonstrukcí to vypadá na nesnadný úkol. Nesnadný, ale řešitelný, jak uvidíte dále. Po očištění letitého balastu, přežitých a nepotřebných konstrukcí, se z hospodářské části stalo centrum celého domu. Vše v propojení s kuchyní v původní části domu. Stodola slouží pro posezení sezónní a propojuje venkovní prostředí a vnitřek domu. Nosnou konstrukcí krovů domu jsou tři železobetonové sloupy. A teď přijde ta třešnička na dortu. Samotná současná dřevostavba, obložená vláknocementovými deskami z přírodních a recyklovaných materiálů a překližkou s přiznaným montážním materiálem a spoji, je doslova přišroubovaná k objektu, tedy vsazena do podkroví a historické hospodářské části. Od původních stavby je vestavba oddilatována a odizolována tak, aby nedocházelo k průniku vlhkosti ani průniku par. Ty přiznané dílce, spoje a konstrukční uchycení nejenom, že nikterak neruší, ale naopak adekvátně přiznávají autenticitu a způsob řešení. Je to jako když kdysi dávno tesař nebo truhlář přiznával krásné dřevěné spoje krovů a obkladů, klínky a kolíky, jako nádherný doklad viditelného fortelu řemesla. To, že je chalupa většinově vytápěná tepelným čerpadlem, je nepostřehnutelné a patří k licenci doby. Loučí asi svítit majitelé taky nebudou, i když ta možnost zde je. Smrkové, modřínové a dubové dřevo, pohledový beton, ruční omítky, velkoplošné okenice, nádherný obklad kuchyně, vše doplněno krásným masívním mobiliářem a policemi ve výklencích, jsou logickým vyústěním skvěle pojaté a odvedené práce architektů, posléze řemesel. A jsme v zásadě doma, chcete-li na chalupě.
Pohled východní. Foto: Tomáš Slavík
Drobnost na závěr
Ještě perlička, dům zachovává původní siluetu, tudíž zde vidíte chalupu v novém hávu, tak jak mohla vypadat na konci 19. století. Pochopitelně s novými výplněmi otvorů, technikou a technologií, novými materiály, ale to nepostřehnete. To je ta pokora a autenticita. Snaha nebyla zakonzervovat něco neexistujícího jako památku, ale přiblížit se maximálně tehdejší kráse, byť v nové kapitole. Za mě dobré, vlastně skvělé…
Základní popis
Za obcí, u cesty vedoucí hlouběji mezi šumavské lesy a pláně, stojí chalupa z konce 19. století. Navrhujeme pro klienta komplexní rekonstrukci, která umocňuje radost z domu, který stále slouží, sedí v krajině, nekřičí do svého okolí.
Pohled jižní, okenice. Foto: Tomáš Slavík
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Za obcí, u cesty vedoucí hlouběji mezi šumavské lesy a pláně, stojí chalupa z konce 19. století. Navrhujeme pro klienta komplexní rekonstrukci, která umocňuje radost z domu, který stále slouží, sedí v krajině, nekřičí do svého okolí.
Náš přístup k rekonstrukci chalupy je založen na pokoře ke stavbě jako celku, ke všem jejím vrstvám – ve smyslu její matérie i historie, tak jak je domu a této krajině po celou dobu jejich bytí vlastní. A to přesto, že bylo nutné očistit ji od řady nevhodných zásahů a úprav, které způsobily následné stavební poruchy. Ty jsme pojali jako příležitost ke změně – z bortící se hospodářské části se stává nové srdce domu: obývací pokoj otevírající se do zahrady, který je zároveň portálem propojený s kuchyní v zachované části domu. Stodola, převýšená do krovu, dnes slouží jako utilitární prostor, ale i jako místo pro podzimní posezení – napůl cesty mezi vnitřkem a vnějškem, teplem a zimou. Dispozičně dům dovoluje být používán jako dvougenerační, s propojením obou jednotek a společných částí skrze centrální schodiště.
Pohled východní, okenice. Foto: Tomáš Slavík
Silueta domu zůstala nezměněna. Nová plošná prosklení otevírají interiér dennímu světlu a krajině, velké okenice ho naopak chrání před rozmary šumavského počasí i pohledy kolemjdoucích, když jich není třeba. Kolejnice okenic zůstávají přiznané, stejně jako pohledový beton s texturou odkazující na prkna fasády. Nekřičet neznamená nepřiznat sebevědomě novou vrstvu, kterou stavení rekonstrukcí získalo.
Tři mohutné železobetonové sloupy nově nesou krov chalupy. Sloupy byly realizovány společně se základy stodoly, které musely být kvůli nevhodným opravám z 80. a 90. let provedeny nanovo. Původní krov chalupy se tak podařilo zachránit – těžkou betonovou krytinu nahradily falcované šablony a některé prvky krovu byly zesíleny přiznanými ocelovými příložkami. V rámci tohoto zesílení byl vytvořen prostor jak pro nové obytné místnosti, tak pro zateplení střešního pláště.
Jídelna a kuchyně. Foto: Tomáš Slavík
Vestavba, doslova přišroubovaná k objektu, vložená do podkroví a historicky hospodářské části, je řešena jako moderní dřevostavba obložená vláknocementovými deskami z přírodních a recyklovaných materiálů a překližkou s přiznaným montážním materiálem. Obsahuje mimo jiné veškeré hygienické zázemí a je od původních konstrukcí oddilatována a odizolována tak, aby nedocházelo k průniku vlhkosti, ale zároveň nedošlo k narušení difúzně otevřeného charakteru historických konstrukcí.
Zachránit se podařilo i část dřevěných podlah v přízemí či kachlová kamna s labyrintem, která dělají radost. Běžné vytápění chalupy je řešeno tepelným čerpadlem vzduch–voda řízeným skrze smart home. Ten ovládá i zbytek elektroinstalace domu, včetně elektricky posuvných vnějších okenic kryjících nová okna.
Balanc mezi novou vrstvou a charakterem původního domu drží také autorská sada nábytku Bedřich (nazvaná dle truhlářova jezevčíka). Rozkládací jídelní stůl, postel a lavice z dubového masivu, navržené pro místnosti v zachované části objektu, se doplňují s repasovaným nábytkem, přičemž nesou detaily téměř strojírensky vycizelovaných spojů.
Fenoménu chalupaření i přes nachystané výzvy vzdáváme hold, neboť bez něj by se chalupa dneška bezesporu nedožila: střecha je zateplena se stejným detailem lemu jako zmijovka, klasická čepice českých chalupářů.
Doplňující informace
| Studio | Studio Plyš |
| Autor | Ing. arch. Lenka Vávra, Ing. arch. Petr Vávra |
| Adresa studia | Na Bělidle 6, 150 00 Praha, Česká republika |
| Spoluautor | Ing. arch. Akad. arch. Kateřina Vávrová |
| Umístění projektu | Borová Lada |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2019 |
| Rok dokončení | 2024 |
| Zastavěná plocha | 190 m² |
| Hrubá podlahová plocha | 333 m² |
| Užitná plocha | 246 m² |
| Plocha pozemku | 1 750 m² |
| Fotografie | Tomáš Slavík, www.tomasslavik.cz, studio@tomasslavik.cz |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Stavba: Rynostav Epoxidová stěrka: Němec Dubová podlaha: Princ Parket Autorský nábytek: Truhlářství Kadlec |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
ruční omítka – finální úprava původních zděných konstrukcí včetně části pece
modřínová prkna – deštění objektu, venkovní pobytové paluby ocel v jednotném šedém laku – přiznané kolejnice okenic, zábradlí, konstrukce vrat, přiznané vyztužení krovu, přiznané montážní prvky, radiátory, garnýže ad. pohledový beton – sloupy na štítu objektu, schody a veranda mikrocementová stěrka – podlahy smrkové dřevo – konstrukce krovu, vestaveb a podlahy dubové dřevo – podlahy, obklad stěny ve stodole a nábytek na míru vláknocementové desky – obklady interiéru a nábytek na míru překližka – obklady interiéru a nábytek na míru |
| Značky | Seznam použitých značek
okna REPLIKO a INTEGRAL rand – Maskop 99
střešní falcovaná šablona – PREFA kování Lusy – M&T radiátory Aqua a Retro Revolution – HOTHOT Exclusive podlaha Betonepox® – Němec dlažba D_SEGNI Tappeto Macro – Marazzi vláknocementové desky – Swisspearlwww.swisspearl.com baterie série Atrio, sprchové prvky série Cosmopolitan – Grohe dřezy série Centro – Franke SensoWash® Starck f – Duravit nábytkové kování REVEGO – BLUM smart home – Loxone vypínače a zásuvky R.Classic – Berker světlo Piroscafo Ground a Teti – Artemide světlo Babilla – Marset světlo Maggy a Lazio – Nova Luce lednice FAB32 – SMEG židle 314, křeslo 33 – TON taburet a sedačka Belami – KARE Design autorský jídelní stůl, lavice a postel Bedřich – design Studio Plyš, výroba Truhlářství Kadlec |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Jsme Lenka Vávra a Petr Vávra a v roce 2024 jsme v Praze založili vlastní architektonické studio po společných zkušenostech v zavedených ateliérech v Rakousku a Česku. Naše práce vychází z úcty k prostředí ve všech konotacích toho slova. Respektujeme kontext místa, matérii i lidský aspekt, který projekty pohání. Vážíme si analytické, koncepční práce i precizně provedeného řemeslného detailu. Těší nás rozmanitost měřítek projektů se soukromými i veřejnými investory a řešení výzev, které s sebou přináší. Navrhujeme věci, domy, prostory a územní celky. Měkké i tvrdé, velké i malé. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Tomáš Slavík, www.tomasslavik.cz, studio@tomasslavik.cz
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio Plyš a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek