Zatímco v roce 2021 činil podíl přijatých žáků do učebních oborů s výučním listem 27,2 procenta, v následujících letech se trend otočil. Podle nejnovějších dat Národního pedagogického institutu (NPI) nastoupilo loni do učebních oborů téměř třicet sedm tisíc žáků, což je druhý nejvyšší počet za posledních deset let. Růst ale nestačí pokrýt poptávku po některých profesích.
„Pokud stát nezajistí systematickou podporu technických oborů, nebude mít za pár let kdo realizovat ani klíčové veřejné zakázky. Jen během pěti let bude stavebnictví potřebovat o více než 70 tisíc pracovníků víc než dnes,“ uvádí Pavel Ševčík, technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Například česká společnost COBAP, která se zaměřuje na technická zařízení budov, sází na vzdělávání přímo ve firmě. „Ať už jde o mladé absolventy, nebo pracovníky po rekvalifikaci, zaměstnance průběžně školíme v nových technologiích, legislativě i specifikách jednotlivých projektů. Součástí zaškolovacího procesu je třeba i možnost získat osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice nebo práce pod dohledem zkušeného kolegy na reálné zakázce,“ říká Zdeněk Tůma spolumajitel a jednatel COBAP.
Podobnou zkušenost potvrzuje také stavební společnost BAK, která poskytuje studentům a učňům možnost absolvovat jarní praxi na firemních projektech.
Podle firem ale nestačí jen vlastní iniciativy, potřeba je i změna systému. Pomoci by mohlo například zavedení duálního modelu školství nebo větší důraz na praxi.
Sdílet / hodnotit tento článek