„Objevte své vlastní světlo, jinak po celý život budete pouhým bledým odleskem světla cizího.“
Výstaviště Praha alias Park kultury a oddechu
Křižíkovy pavilony jsou již dnes vnímány jako neodmyslitelná součást Výstaviště Praha nebo taky dřívějšího Holešovického výstaviště. Jako vždy byla proslulost původního výstaviště přetavena v dobách normalizace na oblíbený Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Ostatně se tak stalo i v dalších městech, takže nic nového pod sluncem. Nicméně chtít zapomenout na kořeny výstaviště a tvrdit, že je to komunistický kulturně politický areál, bylo jedním z omylů období po roce 1948 a období normalizace. Po roce 1948 totiž Brno převzalo otěže tuzemských i mezinárodních výstav a veletrhů v naší zemi, což z hlediska areálu, kvality pavilónů i určité kontinuity a zkušeností dávalo smysl. Zbytečně však tvrdit, že když se Průmyslový palác přejmenuje na Sjezdový (konaly se zde totiž sjezdy KSČ), bude to vlastně potvrzení toho, že areál je jakýmsi symbolem komunistické éry. Kde byla KSČ se svojí ideologií v roce 1891, kdy byl Průmyslový palác vytvořen pro Jubilejní zemskou výstavu?
Pohled severovýchodní. Foto: Alex Shoots Buildings
Průmyslový palác jako základ pro Jubilejní zemskou výstavu
Konstrukce ovlivněná pařížskou Světovou výstavou v roce 1889 a kupříkladu Eiffelovou věží spatřila světlo světa v kombinaci ocelových nosníků a klasické konstrukce a dala za vznik nejstaršímu výstavnímu a veletržnímu areálu na našem území. Areál byl součástí tehdejšího Rakousko-Uherska. Že svatováclavskou korunu na věži paláce zaměnili soudruzi za rudou hvězdu, na věci nic nezměnilo. Původního názvu Průmyslový palác se budova opět dočkala až po roce 1990. V roce 2008 vyhořelo nešťastně levé (západní) křídlo Průmyslového paláce. Jeho rekonstrukce má být dokončena v červnu 2026. A obnovená se dočká podoby z roku 1891 s přiznanou ocelovou konstrukcí a dřevěným krovem.
Detail schodiště na terasy. Foto: Alex Shoots Buildings
Současný areál je komplexem zajímavých staveb
Co vše v areálu naleznete dnes? Průmyslový palác s rekonstruovaným křídlem je základem celku. Dále zde naleznete Křižíkovy pavilony s nádhernou terasou z roku 1991, divadlo Goja Music Hall ze stejného roku, multižánrový kulturní prostor Novou Spirálu opět z roku 1991, Lapidárium Národního muzea z roku 1908, Maroldovo panoráma původní budovy z roku 1934, Malou sportovní halu z roku 1985, Mořský svět založený 2002, novorenesanční bývalou restauraci Bohemia, a pochopitelně velmi významnou Křižíkovu fontánu, oboje z roku 1891. Počínaje Jubilejní zemskou výstavou 1891 byl areál dějištěm významných výstav národopisných, výstav architektury a inženýrství, hospodářských výstav, motosalónů i leteckých výstav, Slovanské zemědělské výstavy a spousty dalších akcí. Velikou škodu utrpěl areál v roce 1991, kdy vyhořel Československý pavilon ze Světové výstavy Expo 58 z Bruselu, který sem byl umístěn v roce 1959. Byla to velmi významná stavba, na tehdejší dobu moderní, z ocelové konstrukce s hliníkovým pláštěm. Pavilon, který získal zlatou medaili a světový věhlas, již nikdy nebyl obnoven.
Terasy s průhledem na věže. Foto: Alex Shoots Buildings
Křižíkovy pavilony byly vytvořené ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy
A co samotné Křižíkovy pavilony? Komplex byl vytvořen autorem Michalem Brixem v roce 1991 k výročí Zemské jubilejní výstavy. Spolu s Křižíkovou fontánou se stal nepsanou osou a doplněním celého areálu. Jakousi předsunutou částí areálu v čele s Průmyslovým pavilonem. Původní záměr využití pavilónů dočasně na období výstavy vzal za své a pavilony zde vydržely až do současnosti. Aby však dokázaly držet krok s dobou, bylo nezbytné je revitalizovat a zmodernizovat. 30 let života se na nich podepsalo a další nároky kladené na moderní multifunkčnost prostorů byla pochopitelně výzvou pro autorský tým pod gescí Výstaviště Praha.
Terasy s průhledem na věž. Foto: Alex Shoots Buildings
František Křižík se svojí fontánou předběhl dobu
A co Křižíkova fontána? To byla velmi obdivovaná a světově proslulá atrakce Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. František Křižík zařídil pro výstavu 226 obloukových lamp, efektní elektrické nasvětlení proudů vody s barevnými vyměnitelnými skly pod dnem fontány. Vodu vháněla čerpadla poháněná parním strojem, vodotrysky dosahovaly výšky až několik desítek metrů. Podle dobových pramenů prý fontána předčila srovnatelné atrakce v Londýně a Paříži. Modernizované řešení Křižíkovy fontány vzniklo až s přestavbami pro 100. výročí pro Jubilejní výstavu v 1991.
Jak se podařilo navázat na slavnou éru Výstaviště Praha od Průmyslového pavilonu přes Křižíkovy pavilony od Michala Brixe současnou obnovou, revitalizací a rekonstrukcí, se zde můžete přesvědčit sami.
Terasy, letecký pohled. Foto: Alex Shoots Buildings
Základní popis
Křižíkovy pavilony, postavené v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, byly původně určeny jako dočasné stavby pro Všeobecnou československou výstavu. I po více než třiceti letech však zůstaly důležitou součástí pražského Výstaviště. Po letech intenzivního využívání prošly pavilony rozsáhlou revitalizací, která přinesla technickou modernizaci a nové multifunkční možnosti. Kromě vylepšení interiérů, kde převládá industriální estetika, získaly pavilony také zelené střechy, které přispívají k udržitelnosti a zlepšení městského mikroklimatu. Tím se pavilony staly nejen výstavním, ale i relaxačním a společenským prostorem.
Interiér horního patra věže. Foto: Alex Shoots Buildings
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Křižíkovy pavilony, vystavěné v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, vznikly k příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy (1891). Spolu s Křižíkovou fontánou tvoří významnou součást severního předpolí Průmyslového paláce a zvýrazňují kompoziční osu celého areálu. Pavilony využívají svažitého terénu a staví Průmyslový palác jako silný motiv na pozadí. Soubor staveb Křižíkových pavilonů byl původně plánován jako dočasný pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991, avšak v praxi se využívá až do dnešních dnů.
Po více než třiceti letech intenzivního využívání přestaly pavilony splňovat současné nároky na výstavní prostory. Revitalizace měla proto za cíl nejen technicky modernizovat budovy, ale také jim vtisknout novou funkčnost, která by zahrnovala široké spektrum využití. Od výstav a veletrhů, přes koncerty, až po televizní natáčení.
Terasa, sauna a bazén s posezením. Foto: Alex Shoots Buildings
Interiér pavilonů prošel výraznou proměnou. Výstavní prostor je scelen černým matným nátěrem a nechá tak vyniknout exponátům. Technické a hygienické zázemí je pro lepší orientaci navrženo ve světlých tónech. Betonové konstrukce v interiéru jsou ponechány ve své surové podobě a spolu s prvky z nerezové oceli, jako jsou zábradlí, madla či zařizovací předměty, posiluje industriální charakter prostoru a konstrukční principy budovy.
Jedním z klíčových prvků revitalizace je úprava střechy, která získala zcela nový charakter. Původně nevyužité a zanedbané plně betónové plochy byly přeměněny na aktivní zelené střechy přístupné veřejnosti. Tato koncepce zelených střech reaguje na aktuální potřebu udržitelných městských zásahů, což snižuje efekt tepelného ostrova a zlepšuje odtokovou bilanci srážkových vod. Současně vytváříme prostor s různorodou funkcí, umožňující celoroční využití. Mimo oddychu a relaxace v zeleni chceme umožnit jednoduché stravování i sportovní a společenské aktivity. Na střeše se nyní nachází bufet, běžecká dráha a herní prvky, které proměňují tento prostor v místo s multifunkčním využitím.
Terasy, letecký pohled. Foto: Alex Shoots Buildings
Původně tvořila nášlapnou vrstvu celého povrchu střechy tmavá betonová dlažba, ta absorbovala přes den obrovské množství tepla a působila tak efekt „tepelného ostrova“, kdy zvyšovala teplotu v okolí o 1–3 °C (ve večerních hodinách to může být až o 10 °C). Celková betonová plocha byla redukována o cca 5 000 m2. Vysazená intenzivní vegetace na střeše zpomaluje pohyb vzduchu a prachu, což vede k výraznému zpříjemnění lokálního klimatu. Výsadba 1 850 m2 zeleně kromě okysličování vzduchu zvyšuje vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje kvalitu vzduchu. Novým souvrstvím provozní střechy (kombinace zelené intenzivní střechy s akumulační vrstvou a pochozích ploch) dochází ke snížení množství dešťových odpadních vod odváděných do areálové kanalizace o cca 1 000 m3/rok. Toto množství zůstává při srážkách akumulováno v souvrství zelené střechy a je následně využito pro růst zeleně a odpar z vegetačních ploch.
Revitalizace Křižíkových pavilonů tak představuje spojení historie a moderní architektury, které reaguje na aktuální potřeby městského prostoru a nabízí kvalitní multifunkční využití v srdci Prahy.
Terasy, letecký pohled. Foto: Alex Shoots Buildings
Doplňující informace
| Studio | Výstaviště Praha |
| Autor | Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Kateřina Luftová, Štěpán Tomš, Matěj Střecha, Vendulka Vaněčková, Pavel Dostal Autor původní stavby: Michal Brix |
| Umístění projektu | Výstaviště 170 00, 170 00 Praha |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2019 |
| Rok dokončení | 2024 |
| Plocha pozemku | 7 575 m2² |
| Náklady | 309 mil. CZK |
| Klient | Magistrát hlavního města Prahy |
| Fotografie | Alex Shoots Buildings, www.alexshootsbuildings.com, alex@alexshootsbuildings.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Zahradní architekt: Greenville Statik: Piada Technické poradenství: DEKPROJEKT Požární bezpečnost: A1 systém EZS/EPS: Sára servis ZOTK: Colt International Dodávka zeleně a závlahy: Pražské služby Stavba Pavilonů: Konsit Stavba střechy včetně povrchů: Tost |
| Značky | Seznam použitých značek
dlažba – GODELMANN
terasové profily – Accoya EPDM povrch – Vysspa SDK konstrukce – Rigips nátěry ocelových konstrukcí – Jotun nátěry podlah – BASF malby – JUB obklady – Rako podlahová krytina – Forbo světla – Hueck lehký obvodový plášť – Flos posuvné automatické dveře – ASSA ABLOY garážové dveře – DoorHan sanitární příčky – Schäfer rolety – Univers židle Nolita, stoly Bolt – Pedrali městský mobiliář – mmcité inteligentní ovládání markýz – Somfy podlahové krabice – Rehau systém na ovládání osvětlení – Helvar závlahový systém – ITTEC ocelové sítě – Carl Stahl posuvné dveře a fasáda bufetu – Schüco |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Michal Brix – autor původní stavby. Architekt a výtvarník Michal Brix vystudoval architekturu na UMPRUM. Za svou tvorbu získal řadu ocenění: například italskou cenu Man Size Prize za design lineárního nosiče (1974), 1. cenu ve vyzvané soutěži na dostavbu letiště Praha-Ruzyně (1994), Cenu inženýrské akademie České republiky za Mezinárodní letiště Praha (2000), Cenu primátora hl. m. Prahy za mimořádně kvalitní architektonické dílo, Mezinárodní letiště Praha, realizované v období 1989–1999. Je nejen oceňovaným architektem, ale také výtvarníkem a ilustrátorem. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Alex Shoots Buildings, www.alexshootsbuildings.com, alex@alexshootsbuildings.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Výstaviště Praha – Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Kateřina Luftová, Štěpán Tomš, Matěj Střecha, Vendulka Vaněčková, Pavel Dostal, autor původní stavby: Michal Brix a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek