Světový den zelených střech (WGRD) je událostí, která si klade za cíl zvýšit povědomí o významu zelených střech a stěn pro životní prostředí, ovzduší a klima. Vracejí se nejenom do měst a obcí, ale začínají kralovat i venkovským stavením. První Světový den zelených střech byl oficiálně vyhlášen v roce 2020 s iniciativy britských odborníků na ekologickou architekturu a urbanismus. Nejčastěji se v literatuře objevuje jméno Chris Bridgman a organizace Green Roof Organisation (GRO).
Tento den je zde chápán jako oslava spojená s ukázkami řešení v boji proti klimatickým změnám, přehřívání měst (efekt městských tepelných ostrovů); jako podpora biodiverzity a zadržování dešťové vody. Organizace nabízí inspiraci pomocí návštěv, workshopů, fotografií, videí s příklady projektů z celého světa na sociálních sítích (#WGRD); chce propojovat architekty a stavitele s veřejností. Na podobném principu fungují Víkendy otevřených zahrad. Mají rovněž původ ve Velké Británii, v zemi tisíce krásných zahrad, o které se bedlivě stará The Royal Horticultural Society (Královská zahradnická společnost) založena v roce 1804 v Londýně. V současné době funguje jako prestižní organizace podporující zahradničení a zahradnictví ve Velké Británii a v Evropě. Činí tak prostřednictvím celé řady výstav a workshopů, má svoji vlastní knihovnu, pořádá komentované prohlídky zahrad, parků a veřejných prostranství. Byla též iniciátorem založení Open Garden & Squares Weekend v roce 1998.
Vegetační střechy a fasády mají u nás zelenou
Čeští organizátoři akce Týden zelených střech a fasád Asociace zelených střech a fasád při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) ve spolupráci se svými členy pozvali na letošní komentované prohlídky zelených střech a fasád po celém Česku – od rodinných domů až po veřejné stavby. A zájem byl obrovský.
„Pohled je to krásný, ale realizace takovéto střechy, potažmo střešní zahrady, není vůbec jednoduchá. Aby skutečně splňovala všechny nároky, měli ji navrhovat a realizovat odborníci – a to dokonce z vícero oblastí. Správně zvolená vegetace pro danou stavbu v konkrétním prostředí je totiž základem úspěchu a vegetační souvrství pak může zdárně přispívat k tepelné stabilitě budovy a chránit nosné konstrukce,“ podotýkají průvodci v rámci komentované prohlídky na zelené střešní terase administrativní budovy Roztyly Plaza s unikátním výhledem na Prahu a přilehlý Krčský les. Moderní sedmipatrová kancelářské budova s obchodními prostory nabízí kromě exkluzivní střešní pobytové terasy se zelení i velkolepé vstupní atrium s relaxačními zákoutími, vodními prvky a kavárnou.
Střešní terasa administrativní budovy Roztyly Plaza v Praze. Zdroj: Passerinvest Group
V prezentovaných projektech se vyzdvihuje hlavně to, že zelené střechy výrazně snižují teplotu ve městech (efekt městských tepelných ostrovů), zadržují dešťovou vodu, čímž pomáhají odlehčit kanalizaci; izolují budovy, což snižuje spotřebu energie; podporují biodiverzitu (včely, ptáci, hmyz) a zlepšují kvalitu ovzduší a psychickou pohodu obyvatel.
Zástupci SZÚZ označují za jeden z nejdůležitějších bodů právě jejich klimatizační efekt. „Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne dvacet pět stupňů Celsia. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje a celoročně v budovách zajišťuje příjemné klima,“ vysvětlují a zmiňují kromě Týdne zelených střech také probíhající soutěž Zelená střecha roku společně s výsledky výzkumu, který hovoří o tuzemském 15% meziročním nárůstu plochy zelených střech v roce 2023 a poklesu v roce 2024: "Zatímco v roce 2023 činil roční přírůstek rekordních 495 000 m², v roce 2024 to bylo přibližně 380 000 m². Projevily se zde zpožděné důsledky pandemie a války na Ukrajině, které v uplynulých letech vedly k odkládání nebo rušení projektů. Část investorů postrádala připravené zakázky, které by navázaly na ty předchozí. Zásadní roli hrály také ekonomické faktory – vysoká inflace, růst cen materiálů, drahé úvěrové financování i škrty v rozpočtech developerů. Vegetační střechy byly v některých případech bohužel jedním z prvních opatření, které bylo z projektů vyřazováno kvůli úspoře nákladů. K situaci přispěly i strukturální změny na trhu – část projektů, pozastavených v letech pandemie, se dohnala v roce 2023, čímž přírůstek v tomto roce narostl. Pokles výstavby během covidu a po vypuknutí války na Ukrajině se pak projevil krátkodobým poklesem nové výstavby v roce následujícím. Své investiční aktivity navíc omezili někteří významní hráči na trhu. I přes toto zpomalení zůstává zájem o zelené střechy vysoký a věříme, že trh má do budoucna silný rostoucí potenciál. Lze to přičíst i narůstajícím vlnám veder a hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematice zadržování vody v krajině obecně,“ dodává Jitka Dostálová, předsedkyně odborné sekce SZÚZ s tím, že jednotlivé zelené střechy se budou představovat na internetových stránkách svazu a sociálních sítích; sdílet fotografie a videa z celého světa lze také pod hashtagem #WGRD.
Nutno dodat, že od března 2024 platí rozšíření normy ČSN 73 1901 (Navrhování střech) týkající se specificky zelených (vegetačních) střech. Norma Navrhování střech – Část 4: Vegetační střechy obsahuje specifické zásady pro navrhování vegetačních střech, popisuje jednotlivé vrstvy vegetačního souvrství a jejich vlastnosti v souvislostech, různé způsoby a formy ozelenění a nezbytné podmínky pro úspěšný růst a vývoj návrhové vegetace na vegetačních střechách. Obsahuje také zásady řešení dalších konstrukčních vrstev a konstrukcí vegetačních střech umožňující návrhové užívání střechy i jiným způsobem než pro zachycování a odvádění vody, sněhu a ledu. Tato část ČSN 73 1901 obsahuje tři informativní přílohy, které se týkají vegetace, návrhu drenážní vrstvy a údržby vegetace (její obsah ke stažení pod článkem).
„Norma vznikla adaptací publikace Standardy pro navrhování, provádění a údržbu zelených střech vydanou SZÚZ v roce 2019 a ještě více ukotvuje zelené střechy ve stavařském oboru. Norma dává stavebníkům možnost odkazovat se na obecně uznávané vlastnosti materiálů a postupy při realizaci zelených střech a nabízí více možností jak vyžadovat od dodavatelů kvalitu provedení. Naše asociace uvedení této normy kvituje a věří, že do budoucna povede k zajištění kvalitních a dlouhodobě funkčních realizací zelených střech se všemi jejich přínosy. Zelené střechy se díky svým přínosům pro budovy i okolí stávají stále více nepostradatelné pro budoucí výstavbu,“ dodává Jitka Dostalová a odkazuje na stránky SZÚZ.
Víkend otevřených zahrad v plném proudu
V případě tuzemského Víkendu otevřených zahrad jsou organizátory Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) a Národní památkový ústav (NPÚ). Jedná se již o 15.ročník, přičemž se pod záštitou NPÚ během prvního ročníku v roce 2010 otevřely tři zahrady a jejich počet od té doby neustále vzrůstá. Letošního ročníku se zúčastní přes 300 zahrad po celé České republice.
„Víkend otevřených zahrad otevírá běžně nepřístupné zahrady a těm ostatním dává novou dimenzi poznání a netradičních zážitků. Projekt nabírá na ohlasu a tradici v celé Evropě a stává se jedním z hlavních šiřitelů osvěty o klenotech zahradního umění a urbanismu. V České republice se do Víkendu otevřených zahrad zapojují jak běžně nepřístupné zahrady, tak i parky a veřejná prostranství, které se v průběhu dvou dní snažíme veřejnosti představit jiným způsobem. Obvyklou formou jsou komentované prohlídky doplněné dalším kulturním programem,“ podotýká Přemysl Krejčiřík ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) a dále podrobněji seznamuje s programem.
Cílem akce je podle jeho slov zvýšení informovanosti a povědomí lidí o zahradním umění, zahradní architektuře a urbanismu, o parcích, zahradách a veřejných prostorech. Snahou je představení jednotlivých objektů i s jejich příběhy a tajemstvími. Do akce se mohou zapojit jakékoliv objekty – od zámeckých a veřejných zahrad a parků, náměstí, historických hřbitovů, klášterů, arboret a botanických zahrad, přes komunitní a přírodní zahrady, květinové farmy a ovocné sady až po zahrady umělců.
Výběr z bohatého programu nevšední akce
Národní památkový ústav (NPÚ) se tradičně připojí s celou řadou významných objektů. Lze například navštívit zahradu vily Tugendhat v Brně, komentovanou prohlídku v bylinkové zahradě hospitálu Kuks nebo ve Vile Stiassni v Brně. V Akademické zahradě Mendelovy univerzity v Lednici budou probíhat prohlídky zvané Tematické zahrady – Labyrint přírody a ráj zahrad. Atraktivní bude jistě i program v zámecké zahradě Troja; návštěvy zahrad zámku v Hořovicích či zahrada Ateliéru Josefa Sudka v Praze. Speciální komentovaná prohlídka, která se bude týkat koní, má název Krajinou chovu a výcviku kočárových koní. Jako lákavá se jeví též komentovaná prohlídka zámeckého parku v Lánech, Královské zahrady Pražského hradu či procházka francouzským parkem zámku Dobříš.
Významným partnerem letošního ročníku je Český zahrádkářský svaz (ČZS), jehož členové otevřou veřejnosti své zahrady a umožní jedinečný pohled do světa soukromého zahradničení. Svůj prostor dostanou přírodní zahrady, které spravuje spolek Přírodní zahrady, jenž ve svých ukázkových zahradách představí principy ekologického pěstování a péče o zeleň. Za zmínku letos stojí určitě Krafferova zahrada v Jindřichově Hradci; mnoho inspirace lze načerpat také v komunitních zahradách sdružených ve známém spolku Kokoza. Jihomoravský kraj nabízí například Bylinkovou zahradu ve Valticích a rovněž mnoho botanických zahrad a arboret, školních zahrad, zahrad domovů pro seniory nebo zahrad klášterních a farních. Zvláštní pozornost si zaslouží Léčebná zahrada sv. Josefa při Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, která slouží jako ukázka terapeutického využití zahrady.
„Pro mnoho lidí může být zavádějící název akce; mohou se domnívat, že vstup do zahrad je zdarma. Myšlenka byla přebrána z Anglie, stejně jako její název, nicméně v Anglii se otevírají běžně nepřístupné zahrady, tedy ty, do nichž se během roku nedostanete – v tom spočívá otevřenost. Vstup zdarma být může, ale také nemusí. Lidé si kupují průkaz, který jim umožňuje do těchto zahrad vstoupit. V České republice tolik zpřístupněných zahrad nemáme, a tak se snažíme během víkendu lidem poskytnout nadstandardní program v podobě komentovaných prohlídek, koncertů, divadla a podobně. Proto vstupné záleží vždy na majitelích a často slouží k pokrytí nákladů na doprovodný program,“ dodává na závěr Přemysl Krejčiřík společně se srdečným pozváním.
Literatura
Standardy pro navrhování, provádění a údržbu zelených střech, Publikace ke stažení (zde)
Odkaz pro stažení ČSN 73 1901-4 (731901) Navrhování střech – Část 4: Vegetační střechy (zde)
Více informací k Týdnu zelených střech a fasád 2. do 6. června 2025 (zde)
Více informací k Víkendu otevřených zahrad 7 a 8. června 2025 (zde)
Sdílet / hodnotit tento článek