• ESTAV.cz
• Architektura
• Škola, do které se děti těší. Hravý interiér podporuje lásku ke vzdělání. Stojí v Česku, ale jsou součástí celosvětové sítě

Prohlédnout fotogalerii23 fotografií

„Ve škole tě naučí poznávat svět. Za školou zjistíš, že je jiný.“

Čeština a ruština v totalitních časech nebyla rozhodně snaha bilingvní výuku

Bilingvní výuka na školách včetně škol mateřských není až tak nový nápad, jak by se mohlo v našich končinách zdát. To, že za totality byla výuka cizích jazyků určitým způsobem omezená nebo ne zrovna podporovaná, bylo celkem logické. Pochopitelně, znalost cizího jazyka byla ceněna i tehdy, ale masově se cizí jazyky moc neřešily. Ve školce vůbec, na devítiletce nebo střední škole byla hlavně ruština a zájmově nějaký další cizí jazyk. Kdo ho uměl, vypadal často velice exoticky.

Národ se vcelku dvakrát ve výuce nepřerazil, protože využitelnost byla často malá nebo nulová, pokud někdo nebyl zaměstnán v tehdejších podnicích s návazností na zahraničí nebo jako prověřený nomenklaturní kádr nebyl vybrán pro zahraniční uplatnění ve své profesi. Jinak bylo opravdu obtížné vycestovat mimo východní blok a podle toho taky vypadala znalost jazyků potřebných pro domluvu v bloku západním. Výjezdní doložka, tedy papírové svolení odpovědných orgánů k vašemu vycestování, byla velmi nejistá záležitost, což vše ještě umocňovalo.

Leckdy záleželo na blahovůli mocných, zda se člověk podíval třeba jenom do vedlejšího Rakouska, byť to bylo za humny. To, že se dnes sbalíte a zítra lyžujete v Alpách nebo se procházíte po Paříži, byla tehdy zdlouhavá záležitost, která ani leckdy nenastala nebo se už více neopakovala.

Design mobiliáře. Foto: Studio Flusser

V jiných zeměpisných šířkách bilingvní výuka má tradici

Ale to neznamená, že výuka cizích jazyků nebo výuka ve dvou a více jazycích tehdy neexistovala. Existovala, ale mimo naše končiny. Zato ruštinu do nás sypali na každém kroku včetně filmů a hudby. Tudíž je pochopitelné, že bilingvní školství nebo cizojazyčné školičky, školy a střední školy bylo tehdy opravdu sci-fi, tak trochu z jiné planety. Zní to jako podivné nereálné archaismy, ale bohužel to byla pravda. Naštěstí hovořím o vzdálené minulosti.

Nicméně dvojjazyčné školství se praktikovalo kupříkladu v Lucembursku od roku 1843. V Lucembursku se domluvíte lucembursky, francouzsky a německy, tudíž výuka se praktikuje i ve třech jazycích. Ano, v zemích, kde je část země anglofonní a část frankofonní, jako kupříkladu v Kanadě, se tento způsob výuky stává vlastně nezbytností i pro domluvu ve vlastní zemi. Švýcarsko má kupříkladu oficiální jazyky rétorománštinu, francouzštinu, němčinu a italštinu.

S touto eventualitou je nezbytné v jednotlivých zemích pracovat. Stejně tak v USA po období netolerance a rasové segregace bylo nezbytné z důvodů kulturních, politických i socioekonomických zapojit hlavně Afroameričany, ale i další národnosti, do hladkého chodu země. On ten chod zase tak hladký stejně není, protože jednotlivé státy USA mají různou míru a kvalitu implementace dvojjazyčného vzdělávání a nejednotnost se odráží na výsledné úrovni absolventů.

Třída. Foto: Studio Flusser

Nejblíže nám asi bude EU a její státy

Tak můžeme hledat po zemích světa, ale nejblíže je nám EU, kde se na počátku 90. let začala užívat zkratka CLIL, což je označení pro výuku i v dalším jazyce, mimo jazyk úřední. Opět díky mezinárodním stykům západních zemí a v neposlední řadě koloniální politice některých z nich, posléze také obrovským vlnám migrace hlavně v posledních dekádách do Evropy, je nezbytné řešit i jazykovou otázku. Česko má za sebou od roku 2009 pilotní výuku na dvojjazyčných gymnáziích a tato varianta výuky již dnes není žádnou vzácností a je vcelku dostupnou variantou k výuce „klasické“.

Herna. Foto: Studio Flusser

Školy sítě Maple Bear mají tradici necelé dvě dekády

Síť škol Maple Bear existuje od roku 2007, tedy je možné říci, že má tradici. Po světě měla v té době 12 poboček. Díky kvalitě absolventů začal počet poboček narůstat. Podle vlastního sdělení se v 560 školách Maple Bear v 35 zemích světa učí přibližně 50 tisíc dětí. Vyprávět si o provázanosti jazyků, ekonomice a politice zemí, provázanosti zemí na bázi vědy, zaměstnanosti v globálních firmách po celém světě by bylo asi kontraproduktivní. My se spíše zaměříme na aspekt samotného řešení daného prostředí, kde probíhá takováto výuka.

Jde podle Maple Bear o podnětné a bezpečné prostředí se vzděláváním šitým na míru studentům, které má v dětech probudit celoživotní lásku ke vzdělávání. Díky plynulosti výuky ve dvou či více jazycích dochází k posilování poznávacích schopností mozku, což patří k benefitům, jež se posléze odráží v dalším uplatnění studentů, spektru příležitostí v dalším soukromém i profesním životě absolventů školy systému Maple Bear.

Herna a učebna. Foto: Studio Flusser

Základní popis

První dvě vlaštovky celosvětově největší sítě kanadských bilingvních škol v Čechách!

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Mateřská škola Maple Bear Olomouc a Základní škola Maple Bear Brno

Návrh interiéru vycházel z jedinečného přístupu škol Maple Bear, který je zaměřen na studenta v podnětném prostředí, které v něm vzbudí lásku k celoživotnímu učení. Design jsme i díky podpoře českého zastoupení tvořili originální tak, aby vyjadřoval ducha těchto škol a zároveň, aby splňoval kvalitativní požadavky globální značky.

Místnost s amfiteátrem. Foto: Studio Flusser

Popis projektu

První dvě vlaštovky celosvětově největší sítě kanadských bilingvních škol v Čechách – Mateřská škola Maple Bear Olomouc a Základní škola Maple Bear Brno.

Návrh interiéru vycházel z jedinečného přístupu škol Maple Bear, který je zaměřen na studenta v podnětném prostředí, které v něm vzbudí lásku k celoživotnímu učení. Design jsme i díky podpoře českého zastoupení tvořili originální tak, aby vyjadřoval ducha těchto škol a zároveň, aby splňoval kvalitativní požadavky globální značky.

Místnost s amfiteátrem. Foto: Studio Flusser

MŠ Olomouc

Dispoziční řešení školky umísťuje třídy k prosvětlenému obvodu multifunkční budovy Olomouckého BEA centra tak, aby uprostřed vznikl centrální prostor – hala. Tímto řešením se prakticky eliminoval institut jednoúčelové chodby ve prospěch multifunkčního prostoru. Centrální hala totiž kromě přístupu k jednotlivým třídám dává prostor dětem i rodičům. Umístili jsme do ní lobby, vnitřní hřiště, malý amfiteátr a rozvolněné sezení s knihovnou a herními prvky. Do této haly byl také umístěn válcový objem zasedací místnosti, který utváří vizuální dominantu tohoto prostoru. Jednotlivé třídy jsou tematicky odděleny, to je zprostředkováno designem nábytků, barevností a grafikami na stěnách.

Místnost s amfiteátrem. Foto: Studio Flusser

ZŠ Brno

Brněnská základní škola je fit-out do budovy ZET office v rozvojovém území Nová Zbrojovka. Odkazem na původní industriální charakter objektu je vstupní centrální hala převýšená přes dvě patra s přiznanými ocelovými průvlaky. Její součástí je lobby, recepce a pobytová knihovna. Ta skýtá prostor pro vystavení školního merche a uniforem, má v sobě úložné prostory pro recepci nebo také koutek pro děti na hraní a čtení.

Obě školy jsou doplněny originální grafikou navrženou na tyto specifické prostory. Ta design škol sjednocuje a tematicky vyjadřuje právě propojení globální značky s jedinečností daného místa.

Vnější hřiště. Foto: Studio Flusser

Další informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Studio Flusser, www.studioflusser.com, info@studioflusser.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO SOA ARCHITEKTI a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata