Na rozsáhlých nezastavěných pozemcích okolo nádraží má podle urbanistické studie, kterou město schválilo, v budoucnu žít až 15.000 obyvatel. Stavbu bytů tam už zahájila firma Central Group, dále tam projekty plánují Sekyra Group, Penta či Finep. Budova nádraží má podle plánů města po přeměně zajistit služby veřejné vybavenosti pro novou čtvrť a zároveň se stát celoměstsky významným kulturně-společenským centrem.
"Předpokládáme významné školské stavby, nástavbu bydlení, případně polikliniku, zájem má Národní filmový archiv, jedná se o datovém centru," přiblížil dnes primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN) možná využití budovy. Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) nicméně uvedl, že z ekonomického pohledu budou určitě muset převažovat ziskové způsoby využití. "Peníze za to, co jsme koupili, se nám nevrátí, s tím nepočítáme. Nesmí to ale pro nás znamenat ani korunu, kterou bychom platili do provozu, čili budeme hledat takové využití, které bude mít kladné skóre," řekl.
Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky vlastní ČD, které v minulosti založily společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group za účelem rozvoje areálu. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.
Magistrát v minulosti zvažoval, že rozvoj objektu zajistí spoluprací s developerskými firmami. Současné vedení města ale na základě právní analýzy usoudilo, že by to bylo riskantní, a rozhodlo o přímém odkupu. Budovu má mít podle dnešního usnesení ve správě městská firma Trade Centra Praha (TCP), která také ve spolupráci s magistrátním majetkovým odborem připraví ekonomický model jejího dalšího využití.
Krok hlavního města ocenil místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš (STAN). "Budova je klíčem k rozvoji celého území. Pokud zde má vyrůst nová městská čtvrť s cca deseti tisíci byty, pak je nezbytné, aby se z budovy stalo kulturně-společenské centrum, musí zde být vybudována dostatečná dopravní obslužnost, školské kapacity a další veřejná vybavenost," uvedl.
Město plánuje novou čtvrtí v areálu nádraží vést asi dvoukilometrovou tramvajovou trať, která ji napojí od západu na ulici Jana Želivského a od východu na Jarov. Částečně využije stávající železniční koleje. Dopravní podnik chce trať začít stavět příští rok. Nová Jarovská ulice pak má čtvrť napojit na chystaný úsek vnitřního okruhu a dopravně ulehčit ulici Jana Želivského.
Funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží byla postavená mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a od roku 2013 je památkově chráněna. Udělení ochrany přecházely dlouholeté boje místních obyvatel a aktivistů proti záměru developerů objekt zbourat. Budova je nyní z větší části prázdná, nachází se v ní několik provozoven či umělecký ateliér. Vlaky přestaly na nádraží definitivně jezdit 1. ledna 2016.
Sdílet / hodnotit tento článek