Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nejpodivnější hotel světa? Je vystavěn z ledu!

Podnik jako žádný jiný. Už proto, že každý rok bude vypadat trochu jinak. Prostor, kde každoročně znovu ožívá nespoutaná fantazie jeho tvůrců, a kde se umění prolíná s architekturou. Místo, z něhož nejspíš budete mít husí kůži. A docela oprávněně, protože je celé vyrobené z ledu. Icehotel je prostě světový unikát.
Foto: Icehotel/Asaf Kliger

Stojí necelých dvacet kilometrů od švédské Kiruny, na březích řeky Torne, ve vesničce Jukkasjärvi. Vůbec poprvé tu vyrostl v roce 1989, jako součást dočasné sezónní expozice. Když sem Yngve Bergqvista v roce 1989 z celého světa pozval umělce na workshop, vedený dvěma japonskými sochaři, tvořícími skulptury z ledu. Dílo zaujalo, už proto, že bylo vystavováno v hale vyrobené z ledových bloků. Expozice v ledovém iglú měla šedesát metrů čtverečních a byla samozřejmě předurčena k zániku.

Když teplota klesne na úroveň potřebnou pro provoz sněhových děl, obvykle v polovině listopadu, začíná proces výstavby nanovo. Foto: Icehotel/Asaf Kliger

Jenže o rok později se sem vrátila, v nové podobě, opět. To už pokrývala 250 metrů čtverečních. Nechyběl u ní bar, promítací sál a malá kaple pro bohoslužby. Stavitelé si konstrukční metodu, která prodlužovala životnost ledových struktur, nechali patentovat. Postupně přirůstaly nové části komplexu, určené i k pobývání. Z galerie ledu, vzdálené od hranice polárního kruhu téměř dvě stovky kilometrů, se stal hotel. Icehotel. S pokoji, v nichž teplota neklesá pod osm stupňů pod nulou.

Dnes jde o proměnlivé dílo, vystavěné z přibližně 40 000 tun ledu, které nabízí 47 pokojů a v sezóně od prosince do dubna ubytuje okolo 60 000 hostů.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: François Dantart

Sešívaný kamenný dům. Dvojitý projekt na nádherném místě v krajině

Místo, které má sílu a kus historie. Ovšem v původní podobě hodnotné spíše jen rozlohou parcely, než zástavbou. Dvě stávající nemovitosti, rodinné domy na pozemku, totiž moc autenticky nepůsobily. Architektka je ale dokázala zasadit do rámu krásného obrazu, kontextu sousedství k krajinářského díla.