Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Mobilní bydlení na přívěs. Je ze dřeva a textilie. Recykluje svoji odpadní vodu

Svoboda pohybu, možnost bydlení, udržitelná stavba. Jak to jde dohromady? Studenti architektury přišli se zajímavým konceptem mobilního domu, který se umí otevřít okolí. Podívejte se na výsledek, který vznikl na Institutu pro pokročilou architekturu v Katalánsku (IAAC).
Foto: Adrià Goula

Původní podnět k bádání barcelonských studentů architektury daly nedávné okolnosti, související s pandemií covid-19. Asi už tušíte: sociální distancování, karantény a tak podobně. Z důvodů, které se přinejmenším před čtyřmi lety jevily jako rozumné, bylo doporučováno (až nařizováno a vymáháno), abychom se preventivně drželi doma. Tu izolaci ve výsledku řada lidí nesla těžce psychicky, chyběl jim lidský kontakt i příroda.

Ty neradostné okamžiky si studenti IAAC pořád živě vybavují, a tak vyrukovali se zajímavým konceptem. Který trochu provokuje otázkami nadřazenosti základních lidských práv, v kontextu pandemických karantén. Nabízí totiž nový formát mobilního bydlení. Které vám umožní řádně bydlet i svobodně se pohybovat, ať už pandemie je či není.

S ohledem na životní prostředí

Hodí se doplnit, že studenti se karanténami nechali jen volně inspirovat, a popíchnutí lidskými právy jim posloužilo jen jako odrazový můstek pro další práci. Ona „studie“ mobilního bydlení MO.CA je jinak docela solidně řešeným projektem architektury. V kontextu upozorňuje na to, že kočovat volně krajinou je něco, co je zrovna tak lidskou potřebou a právem, a nejde snadno zakázat.

Projekt MO.CA k tomu dodává vše potřebné. Bydlení na kolech, které je po všech stránkách soběstačné. Takové, které inovativními způsoby reaguje na současné globální výzvy, například klimatické změny. Před kterými se stejně jako před odpovědností nedá utéct. Ale teoreticky by šlo alespoň ujet. Zatímco většina existujících obydlí je dnes závislá na připojení k fosilním zdrojům, tenhle mini-dům na kolech se bez nich umí obejít.

Foto: Adrià Goula

Studenti u IAAC byli přímo pověřeni zakázkou na návrh prototypu takového nezávislého bydlení, které by mohlo vznikat velmi rychlým stavebním procesem. A které by umožnilo, teoreticky, užití například v místech přírodních katastrof, a tím třeba přispělo k řízenému přesunu celých komunit z ohrožených oblastí. Projekt MO.CA je obydlím, určeným pro dva takové kočující nomády.

Jeho autoři se chlubí tím, že celá konstrukce je vyrobena ze zero-kilometers wood, tedy dřeva pocházejícího přímo u areálu stavebních laboratoří univerzity ve Valldaura. A v čem je ještě tak unikátní a originální, že se liší od jiných domů na kolech?

Foto: Adrià Goula

Proměnlivé, multifunkční, šetrné

Jako pozoruhodné jsou (tedy alespoň autory projektu) vyzvedávány prvky tzv. Activity Toolbox. Jde o konstrukční prvky, které různým způsobem pomáhají aktivovat centrální prostor. Dvě podlouhlé stěny jsou – každá – opatřeny čtveřicí dveří. Ty mohou být zavřeny/otevřeny v různých konfiguracích, a tím činit interiér odlišný. I v závislosti na osvitu, teplotě anebo jiných okolnostech.

Provozní fasáda mobilního domu se skládá ze dvou vzájemně se doplňujících vrstev – sady skleněných dveří a látkového pláště – které dohromady umožňují přizpůsobit míru uzavření centrálního prostoru, přizpůsobit se povětrnostním podmínkám, denní době a aktivitám. To zatahování a roztahování se děje ručně, s pomocí kladek a lana. Minimum mechanických/elektrických prvků snižuje poruchovost a výrobní náklady.

Kvůli té zdvojené fasádě prý dodatečná izolace nebyla zapotřebí. Konstrukční dřevěné desky jsou 4 centimetry silné, a to samo o sobě prý postačuje. Vnější vrstva je navržena z lehkých dřevěných rámů potažených voděodolnou bavlněnou tkaninou.

Samozřejmě, interiér je zaplněn nejrůznějšími multi-funkčními skládacími a mnohotvarými prvky nábytku. Zajímavě je řešena samotná konstrukce. Není lepená (požadavek na omezení přítomnosti toxických chemikálií byl už v zadání), a je celá spojená hmoždinkami. To umožňuje případné rozebrání celého pojízdného obydlí na součástky, a jeho znovu-použití při jiných stavbách.

Foto: Adrià Goula

Pokročilá řešení pro udržitelnost

Mobilní dům získává veškerou energii ze slunce a je vybaven tak, aby vydržel 24 hodin provozu bez nutnosti dobíjení. Spotřeba energie je způsobena především činnostmi uvnitř a několika základními spotřebiči. V souladu s lehkým textilním pláštěm uspořádaným na střeše se sada 3 lehkých a flexibilních monokrystalických solárních panelů připojuje ke střídači (který lze připojit i k vnější síti) a záložní baterii.

Vnitřní i vnější prostory jsou osvětleny LED pásky. Součástí základní výbavy jsou dvě lůžka v mezipatře (z nichž jedno lze rozšířit na dvě místa), aby bylo možné plně využít výšku prostorů pro nářadí. Pohyblivý žebřík, připevněný k okraji rámu postele, lze pro usnadnění přístupu naklonit více do prostoru.

Kuchyň je vybavena dřezem, jedno-plotýnkovým vařičem a zásuvkami pod pracovní deskou. K dispozici je také lednice a prostory pro zavěšení nádobí. Na stěně kuchyně jsou umístěny ukazatele stavu baterie a hladiny vody v nádrži. V koupelně je bezvodá kompostovací toaleta a sprchový kout. Systém kompostovací toalety nepoužívá vodu ke splachování, takže veškerá produkovaná černá voda je eliminována, s výjimkou té z kuchyně nebo úklidu. Odpadají tak starosti s likvidací nebo čištěním černé vody.

Voda ze sprchy se shromažďuje v záchytné jímce a ukládá se do nádrže na šedou vodu. Poté je filtrována a čerpána do nádrže na recyklovanou vodu a znovu zavedena do systému. Voda se upravuje pomocí třístupňového filtračního systému, po kterém následuje UV filtr. Ovládání kohoutků umožňuje obyvatelům přepínat mezi vodou z nádrže na sladkou vodu a vodou z nádrže na recyklovanou vodu v závislosti na zamýšleném použití. Situace, kdy pozvete návštěvu na sklenici vody a přehmátnete se o špatný kohout, by prý nastat neměla.

Foto: Adrià Goula

Textilie ve stavebnictví? Jistě

Nábytek je navržen tak, aby se dal složit a zabíral minimum místa. Konstrukce je kombinací dřeva, látky a hmoždinek, které umožňují lehkou a pohotovou montáž. Integrovaná souprava obsahuje stůl, šest stoliček, dvě křesla pro odpočinek.

Látkové popruhy slouží k zajištění nábytku při přepravě mobilního domku. Dveře skříně jsou vyrobeny ze dřeva a látky. Tyto dveře jsou také lehké a dodržují podobný designový styl jako zbytek nábytku, přičemž společným prvkem je látka.

MO.CA mohl být, alespoň teoreticky, větší. Aniž by se tím nějak prodražil. Jeho omezení ovšem vyrůstala z parametrů daných místními předpisy. Musel se vejít na plošinu přívěsu, tak aby nepřesáhl 5,4 metrů délky a šířky 2,4 metrů (a po sestavení a usazení na standardní podvozek nesměl přesáhnout výšku 3,6 metrů). Zrovna tak se do konstrukce promítla legislativa, ukládající, že „náklad“ s přívěsem nesmí překročit 3 500 kilogramů.

Proto vedli celý koncept návrhu tak, aby si tento dům na kolech mohl dovolit pořídit (a řídit) každý. Těch referenčních faktorů, jež ovlivnily konstrukční rozhodnutí, bylo pochopitelně mnoho. Původní idea ale zůstala stejná. S mobilním domem MO.CA můžete naplno využít svá nezadatelná lidská práva, na svobodu pohybu i na dostupné bydlení. Kočovat krajinou, i když vám doba zrovna nepřeje.

Foto: Adrià Goula

Údaje o projektu

Název projektu: MO.CA
Typ projektu: projekt mobilního domu
Architektonické studio: Architectural Bureau G.Natkevicius & Partners
Lokalizace: Cerdanyola del Vallès, Španělsko
Vedoucí projektu: Vicente Guallart, Daniel Ibañez, Michael Salka
Akademický dozor: Esin Zeynep Aydemir
Projektový tým: Austin Brown, Basant Abdelrahman, Carla Alvear Arizaga, Jacek Antoni Kostrzewa, Jackie Williams, Julia Aurora Guzmán, Larsen Bidstrup, Raffaele Schiavello, Ruhani Adlakha, Sneham Pandey, Mariano Rodriguez Alonso, Sadegh Raoufi Fard, Charles Casbolt, Aishwarya Balsekar, Disha Arora, Indraneel Joshi, Laila Nabulsi, Nicolas Rotta, Nishanth Maheshwaran, Pradyumna Vikharankar, Prati Jain, Rujuta Chauhan, Shruti Sahasrabudhe, Santwana Malakar
Vývojová laboratoř: Bruno Ganem Coutinho, Lorenzo Salinas
Stavitelé: Laia Pifarré, Pilar Fontanals, Laura Sanchez
Konzultace: Jesus Bueno, Jochen Scheerer, Miquel Rodriguez, Thatcher Bean
Klient: město Cerdanyola del Vallès
Rok dokončení (finalizace): 2023
Výměra užitné plochy: 13 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Shantanu Starick

Nájem jako past? Levné domy postavené na přívěsu si v Irsku zamilovali. Staví v komunitě z přírodních materiálů

Češi možná patří k evropské špičce ve vlastnickém bydlení, ale v Irsku je tomu přesně naopak. Ceny nemovitostí tam meziročně rostou o 11 %, a tento trend následují i ceny nájemného. Jako řešení tedy někteří volí malé domky na přívěsu. Tigín v gaelštině znamená malý dům. A přesně o malých, cenově dostupných…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA