Za škodu vzniklou kvůli schůdnosti chodníku, typicky jde o nějaké zranění, odpovídá majitel chodníku. V naprosté většině případů se toto riziko týká obcí jako vlastníků pozemních komunikací včetně chodníků. Pozor však, za zranění způsobené například pádem sněhu ze střechy, je nadále zodpovědný vlastník přilehlé nemovitosti, což může být rovněž obec nebo soukromý majitel, případně sdružení vlastníků nemovitostí.
Vlastník chodníku může nicméně prokázat, že například nebylo možné odpovídající stav chodníku zajistit, například kvůli nenadálé sněhové kalamitě. Zákon doslova uvádí, že odpovědnost za škodu související se stavem chodníku může vzniknout jedině tehdy, „pokud se neprokáže, že nebylo v mezích jejich možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“
Do věci se vložil dokonce Ústavní soud, který v roce 2011 rozhodl, že „závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat“. Jinými slovy, chodec, který se po chodníku pohybuje způsobem, který nebere v potaz jeho stav, nemá na úhrady škody nárok. Neznamená to, že obce coby vlastníci nemusí komunikace uklízet, ale že i například chodci jsou zodpovědní za své chování a měli by jej přizpůsobit okamžitému stavu komunikace stejně jako řidiči musí přizpůsobit jízdu stavu vozovky.
Ani v zimě není povinné udržovat všechny chodníky
Obce by si však měly uvědomit, že nejde jen o zranění chodců, ale že jsou zodpovědné i za škody, které by utrpěli majitelé přilehlých nemovitostí kvůli špatnému stavu chodníku nebo silnice. Nikoli však za ty, které by nastaly v důsledku provozu na těchto komunikacích.
Neznamená to přitom, že obec musí udržovat v dokonalém stavu všechny chodníky nebo silnice ve svém katastru, protože zákon o pozemních komunikacích umožňuje předem vymezit úseky místních komunikací a chodníků, který se to netýká. Například proto, že jsou jen minimálně využívané. Musí však zveřejnit jejich seznam. Obce zároveň mohou určit, jakým způsobem odstraňovat problémy vzniklé například kvůli náledí nebo napadanému sněhu.
Za padající rampouchy zodpovídá majitel domu
Pokud člověka na chodníku zraní uvolněný rampouch nebo sníh padající ze střechy, je třeba se kvůli vzniklé škodě obrátit na majitele nemovitosti, nikoli na obce – tuto povinnost ukládá § 415 občanského zákoníku, podle nějž je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
Majitelé domů se mohou pro tyto případy chránit pojištěním odpovědnosti, přičemž sjednat si ho mohou i nájemci nebo správci nemovitostí. Jde například o doplňkové pojištění k pojištění staveb a je předem dobré zajímat se o to, co všechno a v jakém rozsahu kryje.
Jak je to v zahraničí?
V mnoha zemích včetně sousedního Německa či Rakouska, ale také v USA, Švýcarsku či ve Francii zodpovídají za stav chodníku vlastníci nemovitostí, s nimiž přímo sousedí a jsou tím pádem zodpovědní i za škody, které mohou vzniknout kvůli jejich neudržování. Vlastníci domů musí chodníky čistit a udržovat průchozí.
České republice tomu tak bylo až do roku 2009, kdy začala platit novela zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., která tuto povinnost přenesla na majitele komunikací, kterými jsou v naprosté většině případů obce.
Co má dělat člověk, který se na chodníku zraní?
Měl by se obrátit na majitele chodníku a poslat například na odbor správy městského majetku oficiálně písemné oznámení o úraze, v němž popíše místo a čas nehody a přiloží lékařskou zprávu. Dobré je, když může nehodu doložit svědectvím, ideálně rovněž písemným, protože důkazní břemeno leží na něm. Pokud byl zraněn padajícím sněhem nebo mu sníh ze střechy poškodil například auto, musí se obrátit na vlastníka domu. Dobré je udělat fotodokumentaci, stačí mobilním telefonem.
Jak postupuje majitel chodníku či domu?
Ideální je, když je pro případ podobných událostí pojištěn, přičemž pojistit se může i firma, kterou si majitelé najali na údržbu komunikací nebo nemovitostí. V tom případě je potřeba kontaktovat pojišťovnu co nejdříve a škodu nahlásit.
Je rovněž pravda, že ne každé zranění povede k nutnosti vyplatit odškodnění, protože nevznikne odpovědnost za škodu – prokáže se například, že úraz se stavem komunikace nesouvisel nebo že komunikace byla v naprostém pořádku.
Pokud nemá obec nebo majitel domu pojištění, je potřeba každý případ posuzovat individuálně. Když nezbude, než zodpovědnost uznat, musí škodu zaplatit ze svých prostředků. V takovém případě se může vyřizování záležitosti vléci poměrně dlouho, přičemž nárok na výdajů spojenými s úrazem trvá deset let, u škody například na automobilu tři roky.
Poškozený člověk může mít v případě prokázání odpovědnosti za škodu nárok na úhradu následujících výdajů:
- bolestné
- náhrada za ztrátu výdělku nebo příjmu
- náhradu léčebných výdajů jako jsou regulační poplatky nebo výdaje spojené s rehabilitací, či nákup zdravotních pomůcek
- náhrada za za ztížené společenské uplatnění v případě trvalých následků
Portál o bydlení
Portál portalobydleni.cz vznikl jako součást vládní Koncepce o bydlení ČR do roku 2020 ve snaze soustředit rozsáhlé informace, které k bydlení patří, na jednom místě. Naší snahou je i přes jejich velké množství, informace třídit a tematicky seřadit, aby byly co možná nejpřehlednější a byly užitečným pomocníkem při každodenním hledání informací o bydlení.
Sdílet / hodnotit tento článek