Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jak bydlí Češi? Nájmy na vzestupu. Lidé hledají také alternativy bydlení

O krizi bydlení se hovoří už dlouho, nezávisle na aktuální situaci spojené s krizí energetickou. Ceny bytů a domů ve velkých městech neustále rostou, stejně jako nájmy. Přesto je zde patrná změna ve prospěch nájemního bydlení. Ukazují to data Sociologického ústavu AV ČR, který na konci minulého roku představil svoji platformu s názvem Nájem plus. Své místo na slunci si vybojovaly i nejrůznější alternativy, hlavně z iniciativy s názvem Finančně dostupné bydlení (FDB).
Zdroj: AdobeStock.com - grand-warszawski

Analytici sociologického ústavu prioritně zjišťovali, zda má české nájemní bydlení reálnou šanci stát se hrdou alternativou vlastnického bydlení. Uvažovali také o tom, v čem se liší nájemní bydlení u nás a na západ od našich hranic. Martin Lux, vedoucí oddělení socioekonomie bydlení, říká, že základním fenoménem je vždy kvalita bydlení, jistota a bezpečí: „Je třeba ukazovat, že existují pronajímatelé nabízející dlouhodobé, bezpečné a vysoce kvalitní bydlení v nájmu. Chceme nabídnout prostor pro ty pronajímatele, kteří jsou zárukou kvality a profesionality, a nechtějí se spokojit s tím, že nájem je v naší zemi vnímán jen jako dočasná a nechtěná zastávka na cestě k vlastnímu bydlení,“ uvedl při představování platformy Nájem plus. Spolupráci v rámci projektu nabídla také inciativa Finančně dostupné bydlení (FDB).

Vlastnické a nájemní bydlení v Česku

Sociologický ústav AV ČR (SÚ AV ČR) sleduje dlouhodobě (kromě jiného) míru spokojenosti s bydlením, podíl vlastnického bydlení u nás a v zemích Evropské unie a další asociace k nájemnímu a vlastnickému bydlení. Hledá také důvody převahy vlastnického bydlení nad nájemním: „Pokud do vlastnického bydlení zahrnujeme i bydlení družstevní, činí jeho podíl zhruba 79 % z celkového bytového fondu, přičemž v segmentu nájemního bydlení výrazně dominuje soukromé oproti veřejnému (obecnímu) nájemnímu bydlení, podotýká Martin Lux. Podobu tohoto systému bydlení pak vysvětluje historickým vývojem, kdy v průběhu sociální a ekonomické transformace devadesátých let a přechodu k liberální demokracii a tržnímu kapitalismu panovala představa o tom, že privatizace státního a obecního majetku zajistí jeho efektivnější správu a bude manifestovat ideologický příklon k individualizované společnosti…

Míra spokojenosti s bydlením (2001, 2013) Zdroj: Grafy_SÚ AV ČR

Podíl vlastnického bydlení v zemích EU (okolo 2019) Zdroj: Grafy_SÚ AV ČR

Podíl vlastnického bydlení bude nejspíše vyšší (cca 80 %) Zdroj: Grafy_SÚ AV ČR

Asociace k nájemnímu a vlastnickému bydlení (2013) Zdroj: Grafy_SÚ AV ČR

Z grafů SÚ AV ČR je patrné, že vlastnické bydlení se u nás postupem času ustavilo jako ideální a idealizovaný způsob bydlení umožňující dávat najevo vlastní zodpovědnost, dospělost a nezávislost. Martin Lux poukazuje I na fenomén jisté hrdosti, pokud se vlastníci nemovitosti zavážou splácet hypotéku. Demonstrují tím vyšší příjem a prokazují zároveň svoji „občanskou disciplinovanost správného občana = člena společnosti…“. „Kromě těchto kulturních a symbolických významů,“ pokračuje dále Martin Lux, „představovalo vlastní bydlení také podstatný nástroj uchování a případného navýšení majetku, který může být využit na stáří nebo předán dalším generacím, čímž se dále upevňuje rodinné pouto a recipročně oplácí praxe takzvaných mezigeneračních transferů. To se ale postupně mění dle vzoru západních zemí (viz graf Podíl vlastnického bydlení v zemích EU).“

Další perspektivy bydlení a nastavení podmínek pro alternativní modely  

Klesající oblibu vlastnického bydlení a neochotu zavazovat se celoživotně bankám (společně s jistou rozladěností zvláště u mladých lidí) potvrzuje i zástupce iniciativy Finančně dostupné bydlení (FDB) Martin Veselý. Společně s kolegy si již delší dobu klade za cíl ukázat, že rozpor mezi veřejným a soukromým zájmem v oblasti bytové politiky je velmi často zdánlivý a rozhodně nikoli nepřekonatelný: „Bez dobře nastavení spolupráce nikdy nic rozumného nevznikne,“ podotýká. „Představa, že by investorem veškeré výstavby byl stát, je nesmyslná. Stát a města musejí hledat nástroje, jak dopomoci k bydlení početně velké a rozrůstající se skupině obyvatel. Nelze předpokládat, že to trh sám záhadně vyřeší. Naším cílem je ukázat různé nástroje, které mohou pomoci různým skupinám lidí,“ uvedl v rozhovoru Martin Veselý, naznačil další perspektivy bydlení a přidal i dobré příklady podpory „baugruppen“ a nejrůznějších forem družstevnictví, kdy město nabídlo pozemek pro určitou výstavbu bezúplatně nebo za nižší cenu: „Jako dobrý příklad bych zmínil družstevní modely, které zde mají tradici od první republiky.

Unikátním počinem byla třeba pražská zahradní čtvrť Spořilov, kde se od poloviny 20. let začalo stavět a vzniklo asi 1200 domů pro nižší střední vrstvy. Tito lidé vytvořili družstvo, vybrali si architekta, vzali si úvěr od banky. Stát jim poskytl pozemky a garantoval splácení peněz za nízký úrok. Dnes jsou však bohužel možnosti většiny našich měst ovlivňovat majetkovou politiku dost omezené, protože se většina vhodných městských pozemků po revoluci postupně zprivatizovala…“

Nutno připomenout, že iniciativa „baugruppen“ má u nás celou řadu stoupenců (např. baugruppe.cz). Získala dokonce i podporu a příslib hlavního města. „Plánujeme začít stavět podle konceptu, který se osvědčil v Německu či Švýcarsku. Je to i naše představa způsobu bytové výstavby ve městě. Podporujeme nejen soukromý developerský sektor, ale i alternativní způsoby, jako jsou spolky pro bydlení baugruppe, nebo bytová družstva. Baugruppe přináší do města aktivitu jednotlivých lidi a zpravidla zajímavou architektonickou kvalitu,“ nechal se slyšet náměstek primátora Petr Hlaváček a slíbil, že město vytipuje nevyužívané pozemky a dá je k dispozici pro spolkovou výstavbu.

„Praha dlouho zaostávala za ostatními evropskými zeměmi, kde je obdoba spolkového bydlení běžným a oblíbeným lékem na bytovou krizi. Spolkové bydlení je totiž přínosné pro město a výhodné pro obyvatele. Praha takto zhodnotí městský pozemek, a navíc získá tolik potřebné byty. Členové spolku si vytvoří projekt podle svých představ, a ještě ušetří nemalé peníze, neboť neplatí marži developerovi. V kombinaci s výhodným financováním a prodlouženou dobou úvěru by splátka za 75 m2 byt nepřesáhla deset tisíc korun měsíčně,“ dodává Pavel Zelenka, zastupitel Rady hlavního města Prahy a doporučuje pečlivě vypracovaný manuál, který dopodrobna popisuje iniciativu BAUGRUPPE (ke stažení zde).

V rámci baugruppe se rodí i celé ekovesnice

Není to samozřejmě jediná možnost, jak se vypořádat s vysokými cenami za bydlení ve velkých městech naší republiky. V široké nabídce můžete vybírat dle vašeho mentálního nastavení a finančních možností, inspiraci lze čerpat hlavně v zahraničí, kde již existují propracované a osvědčené postupy, jak se dopracovat ke kýžené nemovitosti. Koncepty se stále vyvíjejí a reagují na aktuální situaci, nicméně základ je stále stejný, vznikají pouze nové osobité komunity a přibývají také ekovesnice. Martin Veselý z iniciativy Finančně dostupné bydlení (FDB) hovoří o čtvrté vlně společného bydlení, která je spojena s potřebou definování dostupného a kvalitního bydlení ve městech. Jako dobrý příklad uvádí Vídeň, Amsterdam či Kodaň, která se z pozice městské samosprávy rozhodla jako první podporovat komunitní bydlení ve formách baugruppe a cohousing. Viditelný je zde důraz na spolupráci při výstavbě (baugruppe) i v následný život (cohousing, coliving) podporou nejrůznějších komunit bez ohledu na barvu pleti a vyznání. K tomu je ovšem potřeba jisté „životní nastavení“, důvěra (také v instituce a státní správu), solidarita, empatie, jisté znalosti a potřebné dovednosti. Ve velké oblibě je jsou také nejrůznější freedomky, mobilehomy nebo mobilheimy, kde se více preferuje individualita, promyšlená koncepce ekologického a svébytného bydlení. Dům může být zcela samostatný, bez závislosti na stávajících sítích, může se měnit velikostně i kvalitativně, dle potřeb a možností rodiny. Vše je dáno moduly a jejich kombinací. Po nalezení vhodného pozemku lze domek profesionálně umístit a prakticky ihned obývat.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Vojtěch Veškrna

Bydlení v metropoli. Jak se bydlelo, bydlí a bude bydlet v Praze?

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) připravuje společně s partnery průběžně akce, které přibližují fenomén bydlení v metropoli. Odehrávají se v Centru architektury a městského plánování (CAMP) a zahrnují audiovizuální prezentace, komentované prohlídky, přednášky, diskuse, promítání filmů i seznámení s aktuálně…

REKLAMA