REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vodní prvky a kašny v Lánech navržené Josipem Plečnikem

Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.
Zdroj: AdobeStock - josefkrcil

Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze, a stejně pojmenované vesnice má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.

Takzvaný Fürstenberský vodovod, pojmenovaný podle tehdejších majitelů, byl po dlouhých peripetiích spuštěn v roce 1897. Jeho autorem byl Karel Kress, dobře známý z jiných pražských vodárenských projektů. Zdrojem vody byly stávající prameniště na rynholeckých pozemcích, voda byla přiváděna vodovodním řadem do vodojemu u lánského hřbitova. Vydatnost rynholeckých pramenů byla kolísavá a nedostatečná, navíc je značně ovlivňovala těžba v blízkém dolu Laura.

Letní sídlo prezidenta

V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil Československý stát jako letní sídlo prezidenta. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura. Voda byla z dolu vedena přes komplex čerpací stanice, odželezovny a vodojemu v Rynholci do původního fürstenberského vodojemu u zdi lánské obory a do nového vodojemu na Šubrtě odkud byla čerpána do zámku. Od roku 1933 došlo i k napojení obce Lány na zámecký vodovod.

Travelviaitaly, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním, vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. 

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: BoysPlayNice

Dvoupodlažní dřevostavba v úzkém sepětí s přírodou

Projekt vznikl z potřeby investora Vojenských lesů a majetků SR jako administrativní areál umístěný v přírodě, v přímém kontaktu s lesy, které investor spravuje. Je téměř uhlíkově neutrální a energeticky nezávislý. Materiálem hlavní administrativní budovy je v souladu s celkovou filozofií dřevo.

Foto: Federico Farinatti

Z venkovské stodoly vzniklo bydlení na italský způsob

Navenek se tahle architektonická intervence může jevit nenápadně. Tvar rekonstruovaného objektu se totiž nezměnil a jeho silueta pořád vypovídá o tom, že byl stodolou na venkovské farmě. Ovšem uvnitř, v interiéru, se děly velké věci.

Foto: Organizátor soutěže Česká cena za architekturu (ČKA)

Skončil nominační večer soutěže Česká cena za architekturu. Představil porotu a pětadvacet realizací, které postupují do užšího výběru

Tradiční architektonické klání pokračuje 10. ročníkem. Na nominačním večeru byla kromě zveřejnění postupujících staveb udělena Pocta ČKA, předána Cena za výjimečný počin v oblasti architektury a poprvé v historii bylo spuštěno hlasování veřejnosti. Výsledky budou slavnostně vyhlášeny během…