REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vodní prvky a kašny v Lánech navržené Josipem Plečnikem

Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.
Zdroj: AdobeStock - josefkrcil

Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze, a stejně pojmenované vesnice má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.

Takzvaný Fürstenberský vodovod, pojmenovaný podle tehdejších majitelů, byl po dlouhých peripetiích spuštěn v roce 1897. Jeho autorem byl Karel Kress, dobře známý z jiných pražských vodárenských projektů. Zdrojem vody byly stávající prameniště na rynholeckých pozemcích, voda byla přiváděna vodovodním řadem do vodojemu u lánského hřbitova. Vydatnost rynholeckých pramenů byla kolísavá a nedostatečná, navíc je značně ovlivňovala těžba v blízkém dolu Laura.

Letní sídlo prezidenta

V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil Československý stát jako letní sídlo prezidenta. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura. Voda byla z dolu vedena přes komplex čerpací stanice, odželezovny a vodojemu v Rynholci do původního fürstenberského vodojemu u zdi lánské obory a do nového vodojemu na Šubrtě odkud byla čerpána do zámku. Od roku 1933 došlo i k napojení obce Lány na zámecký vodovod.

Travelviaitaly, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním, vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. 

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Svingen Arkitektkontor AS/Wu Xian

Dům nebourat, modernizovat. Vyplatí se to!

Architekti ze studia Svingen Arkitektkontor byli postaveni před projekt, který od nich na první pohled neočekával nic až tak mimořádného. Jen dozorování demolice stávající ne až tak starého domu, a vytvoření projektu novostavby, která ji měla v místě nahradit. Dopadlo to jinak.

Foto: Kristina Hrabětová

Rodinný dům a jeho interiér v kontextu místa

Zadáním klienta bylo navrhnout interiér novostavby rodinného domu. Nachází se v malé vesnici, v ulici s nově vznikající zástavbou rodinných domů. Dům i celá ulice si zachoval charakter a drobné měřítko venkovského bydlení. Kontext vybízel i inspiroval k jednoduchosti…

Foto: Stijn Bollaert

Z nechtěného kostela v havarijním stavu vzniklo komunitní centrum s knihovnou

S trochou fantazie a dostatkem prostředků stodolu v horách můžete přestavět na rekreační objekt. Z garáží se dají nadělat apartmány a ze staré fabriky lze vytvořit třeba sociální bydlení. Ale co uděláte s kostelem, který je v havarijním stavu a nikdo už ho opravovat nechce?…

REKLAMA