Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vodní prvky a kašny v Lánech navržené Josipem Plečnikem

Před 150 lety se narodil architekt Josip Plečnik a před 65 lety zemřel. Část své profesní kariéry strávil v Praze, kde po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v podobě řady jedinečných architektonických děl. Vedle slavného kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech se jednalo především o modernizaci a přestavbu v té době zanedbaného Pražského hradu. Mnohem méně známou je ovšem skutečnost, že Plečnik se účastnil i obnovy a přestavby Lánského zámku, především jeho zahrad a dal novou podobu místním vodním prvkům.
Zdroj: AdobeStock - josefkrcil

Vodovod Lánského zámku, resp. předchozí tvrze, a stejně pojmenované vesnice má za sebou dlouhou historii marného hledání dostatečně vydatného zdroje čisté vody. Vodovod byl pro místní tvrz vybudován již v 16. století, nicméně jak vypadal, není známo. Mnohem více informací máme k situaci až od 19. století. Tehdy se nutnost zásobení sídla a blízké obce projevila ve stavbě prvního zámeckého vodovodu a problematické koexistence s blízkým aktivním dolem Laura.

Takzvaný Fürstenberský vodovod, pojmenovaný podle tehdejších majitelů, byl po dlouhých peripetiích spuštěn v roce 1897. Jeho autorem byl Karel Kress, dobře známý z jiných pražských vodárenských projektů. Zdrojem vody byly stávající prameniště na rynholeckých pozemcích, voda byla přiváděna vodovodním řadem do vodojemu u lánského hřbitova. Vydatnost rynholeckých pramenů byla kolísavá a nedostatečná, navíc je značně ovlivňovala těžba v blízkém dolu Laura.

Letní sídlo prezidenta

V červenci 1921 Lánský zámek a celý jeho areál odkoupil Československý stát jako letní sídlo prezidenta. Po několika návrzích byl roku 1923 spuštěn nový zámecký vodovod, jehož zdrojem byla spodní voda z nepoužívaných částí dolu Laura. Voda byla z dolu vedena přes komplex čerpací stanice, odželezovny a vodojemu v Rynholci do původního fürstenberského vodojemu u zdi lánské obory a do nového vodojemu na Šubrtě odkud byla čerpána do zámku. Od roku 1933 došlo i k napojení obce Lány na zámecký vodovod.

Travelviaitaly, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Josip Plečnik měl přímý vliv na stavbu Zámeckého vodovodu architektonickým návrhem fasád budov se strojním vybavením a zároveň jeho stavbou podmínil rozsáhlou přestavbu lánských zahrad. Plečnik zámecký park navrhl s osou v podobě místního potůčku, který je zakončen vodní plochou s původně dvěma, a dnes jen jedním, vodotryskem. Součástí tohoto vodního prvku je kašna, kde tryská voda z pěti chrličů ve tvaru lvích hlav, které reprezentovaly původních pět zemí nového státu - Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. 

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Architekti tu při „oživení“ historické památky využili původní receptury malty. Přesné té, jaká byla použita před více než šesti stoletími. Ovšem k tomu, aby s ní mohli pracovat, se nejdřív museli podívat pořádně do hloubky, z čeho je ona stará brána vlastně vystavěná.

Foto: Alex Shoots Buildings

Funkcionalistický byt s původními prvky a růžovým prasátkem

Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze. Dům i řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z konce 30. let 20. století. Cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

Foto: José Hevia

Dům, který se sotva dotýká země: Casa Maragola vás ohromí lehkostí

Casa Maragola je netradiční španělský dům, zasazený do prudkého svahu, který integraci do krajiny a udržitelnost bere jako svou nedílnou součást. To díky invenci architekta. Výsledkem je obydlí, které respektuje a zároveň zdůrazňuje přírodní krásy svého okolí.

REKLAMA