• ESTAV.cz
• Architektura
• Dušan Jurkovič ve středu zájmu: Citlivé rekonstrukce v Brně a v Luhačovicích

Prohlédnout fotogalerii21 fotografií

Vilu Dušana Sama Jurkoviče získal český stát do svého majetku v roce 2006, po sto letech od jejího dokončení (1906). Projektu obnovy předcházel komplexní průzkum a inventarizace, samotná rekonstrukce začala za tři roky (2009–10). Týkala se nejenom celkové obnovy vily a její zahrady, ale také dokonalé přípravy na zpřístupnění pro veřejnost, jakožto kulturního a studijního místa v gesci Moravské galerie v Brně. Současně měl projekt posílit identitu brněnského vilového předměstí vytvořením nového komunitního prostoru. V případě lázeňských budov v Luhačovicích bylo hlavním cílem obnovit doposud nevyužívané objekty a přiblížit veřejnosti atmosféru lázeňství z počátku 20. století. Srdcem citlivé rekonstrukce byl legendární Vodoléčebný ústav obohacený o nové expozice věnované historii místa, dílu Dušana Jurkoviče a také vztahu hudebního skladatele Leoše Janáčka k Luhačovicím.

Jurkovičova vila v Brně – inspirována světovou i lidovou architekturou s moderním technickým vybavením

přečíst článek

Rekonstrukce Jurkovičovy vily

Projektu obnovy předcházel (kromě již zmíněného) také rozsáhlý stavební průzkum, který se zaměřil na míru autenticity a architektonického významu stavebních prvků, včetně detailů a obsáhlého mobiliáře. Hlavní zásadou bylo maximální zachování původního vybavení i celkového vyznění stavby v duchu lidového umění a architektury s prvky britské a vídeňské secesní tvorby.

„Tam, kde existuje přesná fotografická a plánová dokumentace zařízení domu a byly dochovány fragmenty, například hlavní hala s knihovnou, je interiér obnoven do své úplnosti – torza originálů zařízení jsou restaurována a doplněna stylizovanými replikami chybějících částí. Tam, kde je informací o interiéru méně, jsou místnosti restaurovány bez nábytku a doplněny novou expozicí,“ vysvětlují průvodci stálé expozice a ukazují na pečlivé odkrytí lazurních povrchů dřeva a výmaleb, které zajistily domu původní barevné řešení v interiéru i exteriéru.

Jurkovičova vila, současnost. Foto: Moravská galerie v Brně

Retuše byly podle informací restaurátorů minimalizovány i za cenu vizuální nedokonalosti či nedokončenosti, venkovní škrábaná omítka na křehkém původním korkovém podkladu, restaurovaná v šedesátých letech, byla ponechána a lehce vyspravena. Stavební obnova zahrnovala kompletní sanaci vlhkosti suterénu, posílení stropních konstrukcí, opravu střechy, obnovu a doplnění technických sítí, včetně automatického hasicího systému. Originální funkční litinová tělesa byla ponechána, torza elektrických lustrů byla restaurována a doplněna do úplného a funkčního stavu, stejně jako další nábytek.

Se stejnou citlivostí se postupovalo i v případě zahrady. Zde byly ponechány stopy uplynulých sta let v podobě vybraných mladších dřevin, které zahradu kompozičně neporušovaly, například vistárie na arkádě, javor v jihozápadním rohu zahrady, řada ovocných stromů a některé jehličnany. Pod tímto pomyslným vzrostlým horizontem byla obnovena zaniklá původní kompozice cest a dosazena většina původního sortimentu výsadeb podle dochovaného Jurkovičova plánu.

Z důvodu zřízení kulturního centra a badatelny přibyly k historickým interiérům nově pojaté prostory: půdní vestavba badatelny a dokumentačního centra, návštěvnické zázemí. Pro bezbariérové zpřístupnění celého domu přibyla na jihovýchodní fasádě rampa do podzemního podlaží a uvnitř domu výtah. Na fasádu byla v novém autorském pojetí navrácena chybějící skleněná mozaika.

Jurkovičova vila, současnost. Foto: Moravská galerie v Brně

Lázeňská promenáda v secesním stylu

Jurkovičův dům najdeme i v Luhačovicích. Je to jedna z prvních staveb, kterou v tomto lázeňském městečku vytvořil. Psal se rok 1902, kdy byly dle jeho návrhu spojeny dvě budovy z 18. století do jednoho celku, přidalo se k nim patro a podkroví a dům se opatřil specifickými malbami a mobiliářem. Původně se rozsáhlá stavba jmenovala po hraběti Janu Serenyim (Janův dům) a v roce 1947 byla pojmenována po Dušanu Jurkovičovi a sloužila plně lázeňským účelům. V roce 2002 zde byla dokončena komplexní rekonstrukce, služby byly doplněny o bazén, saunu a restauraci pro ubytované hosty.

Mladý Jan Kotěra pro učitele postavil vilu ve Strašnicích. Dochovala se ve výborném stavu. Dnes je tam muzeum

přečíst článek

V Luhačovicích najdeme celou řadu dalších Jurkovičových staveb, v letech 1902–1914 zde zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus lázní. Za všechny jmenujme alespoň vily Chaloupka, Jestřábí, Vlastimila, Valaška, dále pak Hudební pavilon či Mlékárnu. Za zmínku jistě stojí i neuskutečněné projekty, například návrh na kavárnu Adolfa Polenky s interiéry s nádechem exotiky, spojení secese a orientu či jeho soutěžní návrh na úpravu celého lázeňského středu.

Aktuálním počinem je obnovený areál Slunečních lázní, který vznikl rekonstrukcí nevyužívaných lázeňských objektů a nyní slouží jako unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století. Současný ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek hovoří o tom, že se zde snoubí luhačovická lázeňská tradice a typická Jurkovičova architektura s moderním pojetím trávení volného času.

Sluneční lázně Luhačovice, exteriér. Foto: Lázně Luhačovice, a.s.

„V celém areálu se zachovala jedinečná nálada z doby největšího rozkvětu lázní. Dominantou hlavní prohlídkové trasy je hodnotně zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí artefakty z původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn, ani autentický model znázorňující podobu areálu z roku 1910,“ sděluje a připomíná také bývalou plovárnu s bazénem a kabinkami v bezprostřední blízkosti Vodoléčebného ústavu, která byla funkční až do roku 1995, kdy přestala vyhovovat hygienickým předpisům. Po rekonstrukci již bazén nebude sloužit ke koupání, ale vzniká zde okrasný biotop.

Rekonstrukce probíhala v letech 2021 až 2024. Během ní byl obnoven Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně, Sirné a slatinné lázně a další technické objekty. Projekt Sluneční lázně: Obnova památkového areálu Vodoléčebného ústavu v Luhačovicích, získal hlavní cenu Gloria musaealis 2024 v kategorii Muzejní počin roku.

Sluneční lázně Luhačovice, vany. Foto: Lázně Luhačovice, a.s.

 Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf inspirovaný lidovou architekturou, anglickým hnutím Arts and Crafts a vídeňskou secesí. Kromě zmíněných realizací v Brně a v Luhačovicích vytvořil i řadu zajímavých děl na Slovensku a v Polsku. Celý výčet jeho staveb, nábytku a písemností najdeme v rekonstruované vile, která se stala pod patronátem Moravské galerie Brno zároveň Centrem Dušana Sama Jurkoviče (zde).

Rekonstrukce Jurkovičůvy vily v Brně

Rekonstrukce Slunečních lázní Luhačovice

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata