Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Ceny domů a bytů v EU od roku 2010 vzrostly o 39 procent, v ČR o 100 procent

Ceny obytných nemovitostí, tedy bytů a domů, se v Evropské unii od roku 2010 do třetího čtvrtletí loni zvýšily zhruba o 39 procent. Ve své zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice růst za toto období dosahuje téměř 100 procent, v Estonsku či Maďarsku je ale ještě vyšší. Ceny nájmů rostly pomaleji.
Bytový dům, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, Vojtech Herout
Bytový dům, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, Vojtech Herout

Ve třetím loňském čtvrtletí se ceny obytných nemovitostí i nájmy dál zvyšovaly. Ceny nemovitostí meziročně vzrostly o 9,2 procenta, nájmy pak o 1,2 procenta.

Mezi rokem 2010 a druhým čtvrtletím 2011 se ceny obytných nemovitostí i nájmů vyvíjely zhruba stejně, pak se ale vývoj citelně změnil. Zatímco nájmy se vytrvale zvyšovaly až do třetího čtvrtletí 2021, ceny domů a bytů prošly značnými výkyvy.

Po propadu mezi druhým čtvrtletím 2011 a prvním čtvrtletím 2013 zůstaly ceny domů a bytů mezi roky 2013 a 2014 víceméně stabilní. Pak přišel na začátku roku 2015 silný růst cen a od té doby se ceny obytných nemovitostí zvyšovaly výrazně rychleji než nájmy.

Od roku 2010 se ceny domů a bytů více než zdvojnásobily v Estonsku, Maďarsku, Lucembursku, Lotyšsku a v Rakousku. Na Islandu, který sice není členem EU, ale patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), ceny obytných nemovitostí v uvedeném období vzrostly o více než 150 procent.

Při srovnání třetího čtvrtletí 2021 s rokem 2010 se ceny obytných nemovitostí zvýšily více než nájmy v 18 členských zemích EU. Ceny bydlení vzrostly ve 23 unijních zemích, zatímco ve čtyřech klesly. Nejvyšší růst má Estonsko (+141 procent), za ním je Maďarsko (+118 procent), Lucembursko (+117 procent), Lotyšsko (+106 procent) a Rakousko (+104 procent). Pokles cen domů a bytů registruje Řecko (-28 procent), Itálie (-12 procent), Kypr (-6,0 procent) a Španělsko (-0,5 procenta).

U nájmů je ale vývoj naprosto odlišný. Od roku 2010 do třetího čtvrtletí 2021 se nájmy zvýšily v 25 unijních zemích, zatímco ve dvou klesly. Nejvyšší růst zaznamenalo opět Estonsko (+162 procent), dále je Litva (+111 procent) a Irsko (+68 procent). Nájmy klesly v Řecku (-25 procent) a na Kypru (-3,0 procenta).

Sdílet / hodnotit tento článek

Nejnovější redakční zprávy

Ilustrační obrázek, zdroj: Fotolia

Cena plynu pro evropský trh po počátečním růstu klesla o více než pět procent

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh dnes navzdory počátečnímu růstu klesla. Reagovala tak na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu…

Průmyslový palác, archivní snímek, zdroj fotolia.com: milkovasa

V Průmyslovém paláci se dokončují interiéry, otevřít by se měl na konci září

V Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti se dokončují interiéry a technologické vybavení, venku se pracuje na terénních úpravách. Kolaudace je naplánovaná na léto a otevření na konec září. První akci by měl palác hostit začátkem října. Sdělila to mluvčí městské firmy Výstaviště Praha Linda Antony. Rekonstrukce…

Ilustrační obrázek, zdroj: nordroden, AdobeStock

Konec těžby uhlí v ČR: Ve Stonavě vyvezli z dolu poslední vozík

Horníci dnes z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu přihlížely desítky hostů.

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia, mike-fouque

Zpomalování výstavby solárních elektráren pokračuje. Přibývají naopak baterie

Úbytek nových instalací solárních elektráren loni v Česku zrychlil, přibývat naopak začaly baterie. V loňském roce bylo nově připojeno 27.298 fotovoltaických elektráren, meziročně o 17.295 méně. Celkový výkon nových zdrojů klesl o téměř třetinu na 696 megawattů (MW). Postupně naopak přibývá zařízení k akumulaci…

Ilustrační obrázek, zdroj: fotolia

Kdy za náledí před domy a na cestě ručí obec a kdy majitelé domů?

Za škody způsobené náledím na chodnících před domy ručí ve většině případech obec. Výjimkou je, pokud zledovatění vznikne kvůli závadě na budově, tedy například když kvůli netěsnícím okapům odtéká voda na chodník, kde následně zamrzne. V takovém případě za bezpečnost ručí majitel nemovitosti, a to i když chodník…

REKLAMA